Česko může posílit energetickou bezpečnost Evropy. Ve hře je těžba lithia i výroba baterií

Ústecký kraj projde v následujících letech transformací z uhelného regionu. Válka na Ukrajině posílala potřebu energetické a surovinové soběstačnosti a bezpečnosti. Kraj nabízí vhodné možnosti využití vzácných surovin i zkušené technické pracovníky pro rozvoj řešení v oblasti moderní energetiky. Jde o zásoby lithia, které se mohou stát základem pro modernizaci českého automobilového průmyslu. Důležitou součástí je i česká gigafactory, tedy továrna na bateriové články pro elektrická vozidla, kde je jedním z kandidátů areál bývalé elektrárny Prunéřov I.

Uhelná lokalita Prunéřov se nyní zároveň mění v laboratoř zelené energetiky: vedle stavby gigafactory se v jejím areálu a blízkém okolí počítá také s výstavbou několika velkých fotovoltaických elektráren. Jako vůbec první tu ještě letos začne vznikat solární elektrárna o výkonu téměř 4 MW na pozemku sousední Elektrárny Tušimice II. Právě obnovitelné zdroje se stávají dalším příspěvkem k evropské energetické bezpečnosti a soběstačnosti: nepotřebují totiž ke svému provozu palivo ze zahraničí.

„Ústecký region čekají velké změny. Celý uhelný průmysl se utlumí a postupně zaniknou tisíce pracovních míst. Proto je potřeba přivést do kraje nové investory, kteří působí v moderních odvětvích, na nichž bude v budoucnu stát česká a evropská ekonomika. To je i prioritou našeho ministerstva,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „V regionu mohou vzniknout nové projekty obnovitelných zdrojů a také výroby lithia i elektromobilních baterií, které přinesou tisíce kvalitních pracovních míst a vytvoří nové dodavatelské řetězce včetně výzkumu a vývoje, což výrazně přispěje ke zlepšení životních podmínek v regionu. Jde také o strategické projekty pro celé Česko, které čeká nejen transformace energetiky, ale také klíčového automobilového průmyslu. Evropa i Česko teď navíc i vzhledem k válce na Ukrajině musí posílit svou surovinovou bezpečnost a lithium z Cínovce můžeme nabídnout jako náš významný příspěvek.“

Automobilový průmysl tvoří zhruba 10 % české ekonomiky. Evropa si klade za cíl stát se významným světovým hráčem ve výrobě baterií, a tím dosáhnout „strategické autonomie“ včetně lokálního zajištění strategických bateriových surovin jako lithium. Na úrovni EU vznikají iniciativy jako EIT RawMaterials, které podporují udržitelný rozvoj evropského odvětví nerostů, kovů a materiálů a část alokovaných prostředků může být použita pro vznik nových projektů s vysokou přidanou hodnotou v Česku.

Lithiový důl a zpracovatelský závod dá práci zhruba tisícovce zaměstnanců. Další 3000 zaměstná bateriová továrna, o které ČEZ jedná s některými automobilkami a několika výrobci baterií. Kolem tohoto průmyslu navíc vzniknou subdodavatelské řetězce a věda a výzkum. Tato ekonomická aktivita následně zvýší zájem investorů o region. Celkem tak dle odhadů renomované poradenské společnosti Deloitte může nový bateriový průmysl do regionu přinést přes 30 000 pracovních míst.

„Intenzivně pracujeme jak na projektu výroby lithia, tak na projektu gigafactory. Chceme se zavázat, že výroba lithia i baterií bude prováděna maximálně ekologickým způsobem s minimálním dopadem na životní prostředí a co nejmenší uhlíkovou stopou. Pro oba projekty počítáme s elektřinou z obnovitelných zdrojů, které jsme zde už začali budovat. Klíčová bude i podpora české vlády a samozřejmě Ústeckého kraje a místních obyvatel. ČEZ tu dlouhodobě působí, máme tu své elektrárny a chceme být i do budoucna těmi nejlepšími sousedy,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Z dosavadních průzkumů vyplývá, že na Cínovci mlže být až 3 % světových známých zásob lithia, z toho zhruba dvě třetiny na české straně. Toto lithium by zásobovalo zdejší gigafactory, která by měla kapacitu 20-55 GWh ročně, což by mělo stačit až pro 500 tisíc elektromobilů. Lokalita Prunéřov je pro stavbu této továrny vhodná, protože má dostupnou technickou infrastrukturu, jako je dostatečně velké připojení k elektrické síti, zásobování vodou nebo napojení na železnici.

Uhelná lokalita Prunéřov se nyní zároveň mění v laboratoř zelené energetiky: vedle stavby gigafactory se v jejím areálu a blízkém okolí počítá také s výstavbou několika velkých fotovoltaických elektráren. Jako vůbec první tu ještě letos začne vznikat solární elektrárna o výkonu téměř 4 MW na pozemku sousední Elektrárny Tušimice II. Tato elektrárna už získala státní podporu v rámci prvního kola Modernizačního fondu.

ČEZ v minulém roce vyhlásil „Vizi 2030 Čistá Energie Zítřka“, ve kterém se zavázal postupně výrazně snížit emise produkované svými elektrárnami teplárnami. Do roku 2030 tak postaví 6000 MW v nových obnovitelných zdrojích, omezí na minimum výrobu z uhlí, a naopak navýší výrobu z jádra.

Autor: Martin Prax

FOTO: MPSV