Snížení závislosti na ruské ropě a plynu přinese evropská Zelená dohoda

Ministři se vrátili k diskuzi o balíčku legislativních návrhů Fit for 55, jehož cílem je snížit do v EU do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 %. Jedním z navržených opatření je vytvořit nový systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) pro sektor budov a silniční dopravy, což by ale mohlo mít významné sociální dopady. Francouzské předsednictví se proto rozhodlo zaměřit diskuzi právě na tento aspekt, konkrétně na Sociální klimatický fond, který by měl výše uvedené dopady zmírnit.

„Chápu, že pro splnění klimatických cílů k roku 2030 bude potřeba snižovat emise nejen v průmyslu, ale i v silniční dopravě a sektoru budov. Návrh Komise navíc diskutujeme v době nebývalého růstu cen za energie. Musíme proto využít všechna opatření, aby tyto změny nedopadly na zranitelné skupiny obyvatel. Jednou z možností by měl být i navrhovaný Sociální klimatický fond,“ vysvětluje ministryně Hubáčková.

Ministři životního prostředí se také shodli na společné pozici členských států EU k nařízení o bateriích a odpadních bateriích. Návrh byl předložen v prosinci 2020. Jeho cílem je zvýšit environmentální udržitelnost baterií v celém životním cyklu, zejména v souvislosti s očekávaným rozvojem elektromobility.

„Dnes se podařilo schválit pozici Rady pro jednání s Evropským parlamentem. Díky návrhu nového nařízení bychom měli zvýšit celkové využívání vzácných materiálů z odpadních baterií a začít důsledně recyklovat všechny baterie, od těch nejmenších až po baterie v elektromobilech,“ dodává ministryně Anna Hubáčková. Výsledný kompromis podpořila i Česká republika. Francouzské předsednictví tak může v nadcházejících týdnech zahájit vyjednávání s Evropským parlamentem.

Balíček pro energeticky bezpečnou Evropu

Evropská komise balíček fit for 55 představila během loňského léta. Obsahuje 13 nových a aktualizovaných směrnic, které mají během tohoto desetiletí zajistit potřebné snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990. Zhruba třetina evropského rozpočtu má být určena na zelené projekty spojené s rozvojem obnovitelných zdrojů, zvyšováním energetické účinnosti a renovace budov. Naplnění těchto cílů v Česku podporuje například Svaz moderní energetiky. Vyzdvihuje zejména zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na 40 procent do roku 2030.

Podle Komise připadá na výrobu a využívání energie 75 procent evropských emisí. Aktualizovaná směrnice o obnovitelných zdrojích stanoví nově vyšší cíl výroby 40 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Zelená složka elektřiny pak v evropských sítích do devíti let vzroste na více než dvě třetiny. Členské státy budou muset zvýšit své příspěvky v oblasti rozvoje zelené energetiky. Česko tak bude muset aktualizovat svůj klimaticko-energetický plán. Příležitosti pro zvýšení jsou v českém plánu hlavně v oblasti elektroenergetiky. Právě v zelené elektřině máme jeden z nejnižších cílů v EU vůbec. Podle nedávno zveřejněné studie Univerzity Karlovy lze přitom jen výrobu v solárních elektrárnách zvýšit na pětinásobek, a to výstavbou zhruba 10 tisíc solárních elektráren.

“Evropa stojí na prahu nové a zdravé ekonomiky nezávislé na spalování uhlí. Rozvoj zelené enegetiky pomůže také nahradit paliva dovážená z Ruska. Postupný růst obnovitelných zdrojů, které nabízejí dodávky energie za stále dostupnější ceny pro spotřebitele, je důležitou součástí ochrany klimatu. Zejména elektřina z nových solárních a větrných elektráren bude do budoucna základem evropské energetiky, díky které získají domácnosti a průmysl konkurenceschopné ceny za energie nezatížené emisemi z fosilních zdrojů. Vítáme proto přihlášení se paní ministryně Hubáčkové k evropské strategii Fit for 55. Česko na její realizaci nemůže prodělat,” okomentoval posun v evropských jednáních Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Autor: Martin Prax (s využitím tiskové zprávy MŽP)

FOTO: Pixabay