Soud dal za pravdu ekologům. Uhelná elektrárna Chvaletice přišla o emisní výjimky

Soud dal podle žalujících hnutí za pravdu jejich argumentaci a uvedl, že nebylo prokázáno, že by provozovatel potřeboval ke snížení emisí šest let. Organizace uvedly, že provozovatel elektrárny bude muset začít plnit emisní limity, nebo přerušit provoz až do vydání nového pravomocného rozhodnutí o sporné emisní výjimce.

Elektrárna má ale jiný názor. „V první řadě bych chtěl uklidnit zaměstnance, prodejce a odběratele energií, že elektrárna Chvaletice pojede dál a v této kritické době nijak neomezí dodávky elektřiny a tepla ve východních Čechách. Dokud nebude znovu pravomocně rozhodnuto o výjimce, platí stávající integrované povolení a žádost o výjimku se mezitím vrátí k dalšímu projednání na Ministerstvo životního prostředí,“ řekl pro Českou televizi mluvčí elektrárny Petr Dušek.

Elektrárna zatím rozsudek analyzuje a připravuje řešení situace. „Na pokus o uzavření velkého a levného domácího stabilního zdroje energie, který není závislý na Rusku, si aktivisté sotva mohli vybrat lepší čas,“ poznamenal Dušek v narážce na ruskou invazi na Ukrajinu. Jenže nevládní organizace podaly žalobu už v lednu, přičemž Rusko zaútočilo na Ukrajinu až koncem února.

Emisní limity platí od srpna 2021

Organizace upozornily, že chvaletická elektrárna vyrábí méně než třetinu českého vývozu elektřiny. Nové emisní limity platí od loňského srpna. Úředníci, kteří o vyšších exhalacích rozhodovali, měli podle organizací dostatek možností výjimku výrazně zkrátit.

„Provozovatel elektrárny Chvaletice ví o nových emisních limitech dlouhé roky, ale chtěl ušetřit na úkor lidského zdraví. Přestřelená výjimka posvěcená Ministerstvem životního prostředí za vedení ministra Brabce byla nyní soudem zrušena,“ řekl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha. Uvedl, že se Česko bez výroby z Chvaletic obejde. „Samozřejmě vnímáme aktuální situaci způsobenou agresí ruského režimu proti Ukrajině. Nouzovým řešením nezodpovědného přístupu provozovatele a úřadů by v případě vyhodnocení dočasné potřebnosti elektrárny při ukončení dodávek paliv z Ruska bylo rychlé udělení časově omezené výjimky,“ dodal Koželouh.

Organizace uvedly, že Krajský úřad Pardubického kraje musí nyní bezodkladně uvést povolení elektrárny Chvaletice do souladu s platnými emisními limity. Zároveň se žádost o výjimku vrátí k dalšímu projednání Krajským úřadem Olomouckého kraje, který bude při novém rozhodování o výjimce vázán právním názorem soudu. „Ten ve svém rozsudku uvedl, že by za odůvodněnou považoval výjimku o délce maximálně dvou let, její delší doba trvání by však nebyla v souladu s požadavkem zákona o integrované prevenci a s obecným principem práva, že výjimky musí být vykládány vždy restriktivně,“ konstatovaly organizace.

S právním názorem soudu se ztotožňují. Maximálně dvouletá doba trvání výjimky by podle nich byla v souladu s požadavkem na zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí podle zákona o integrované prevenci a zároveň by mohla vyřešit situaci v případě, že by byla elektrárna potřebná kvůli zastavení dodávek paliv z Ruska.

Několikanásobně více rtuti

Chvaletická elektrárna v minulosti podstoupila nákladnou modernizaci. Splnění požadovaných limitů pro rtuť a oxidy dusíku by si vyžádalo další vysoké částky. Chtěla proto na osm let zachovat dosavadní limity, vydaná výjimka však umožnila elektrárně vypouštět do ovzduší více rtuti a oxidů dusíku po dobu šesti let.

Když ji vloni v listopadu potvrdilo Ministerstvo životního prostředí, generální ředitel chvaletické elektrárny Václav Matys to uvítal. „Odvolací orgán ve všech klíčových výrocích potvrdil původní rozhodnutí Krajského úřadu v Olomouci včetně šestileté délky výjimky. Zároveň však doplnil několik závazných podmínek, jejichž důsledky budeme muset teprve podrobit důkladné analýze. V každém případě jsme rádi, že skoro po třech letech máme konečně k dispozici pravomocné rozhodnutí,“ uvedl Matys.

„V době rozsáhlé energetické krize v Evropě je dvojnásob důležité, že nám v provozu nebude bránit žádná administrativní překážka a že se soustava bude moci spolehnout na stabilní a na počasí nezávislý zdroj. V neposlední řadě chci při této příležitosti upozornit na to, že i během čekání na výjimku se nám podařilo pokročit v několikamiliardové ekologizaci elektrárny a snížit emise o další desítky procent,“ dodal Matys.

Nevládní organizace uvedly, že rozhodnutí Ministerstva životního prostředí umožňovalo elektrárně po dobu šesti let vypouštět ve spalinách třikrát více rtuti, než stanovuje emisní limit, a vypustit tak minimálně o 1 234 kilogramů rtuti více, než kdyby limit dodržela. V případě oxidů dusíku to je přinejmenším o 1 157 tun více.

„Několik let už upozorňujeme, že výjimka z emisních limitů, o kterou si žádal provozovatel elektrárny Chvaletice, byla nesmyslná a neospravedlnitelná,“ sdělil Lukáš Hrábek, mluvčí české kanceláře Greenpeace. Právnička Eliška Beranová z Frank Bold uvedla, že výjimky musí být udělovány pouze v nejnutnějších případech a pouze na nejkratší možnou dobu. „Jde o průlomové rozhodnutí nejen ve vztahu k Elektrárně Chvaletice, ale potenciálně také ve vztahu k ostatním extenzivním výjimkám, na jejichž nezákonnost dlouhodobě upozorňujeme,“ konstatovala Beranová.

Soudní souboj o Počerady

Soud se bude rovněž zabývat emisní výjimkou pro vypouštěnou rtuť z uhelné elektrárny Počerady, kterou rovněž vlastní skupina Sev.en Energy. Stejně jako v případě Chvaletic napadly rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje a Ministerstva životního prostředí organizace Hnutí Duha a Greenpeace. „Ministerstvo umožnilo vypouštět čtyřnásobně vyšší množství rtuti, než stanovuje nový limit na ochranu zdraví. Rozhodnutí bylo vydáno v době, kdy již elektrárna měla limit několik týdnů plnit nebo být odstavena,“ uvedly ve společném prohlášení obě organizace.

„Domníváme se, že výjimka pro elektrárnu Počerady byla vydána v rozporu s požadavky zákona o integrované prevenci. Ten stanoví, že udělením výjimky nesmí dojít k závažnému znečištění životního prostředí. V projednávané věci však dojde ke znečištění životního prostředí o 1 250,8 kilogramů rtuti více, než kdyby provozovatel plnil nový emisní limit. Jde o významné množství rtuti, které z našeho pohledu definici závažného znečištění životního prostředí splňuje, a výjimka by proto měla být zrušena pro její nezákonnost,“ sdělila Eliška Beranová, právnička Frank Bold.

K soudu se ale obrátila rovněž skupina Sev.en. Uvedla, že úřady neadekvátně zkrátily lhůty pro ekologizaci výrobních bloků, a to navíc v situaci krátce po změně vlastníka elektrárny. Tvrdí, že „ministerstvo rozhodovalo v atmosféře permanentního nátlaku ze strany ekologických aktivistů, kteří volali po úplném zrušení výjimky“.

„V době, kdy se lidé bojí příštího vyúčtování za elektřinu a v celé Evropě se mluví čím dál hlasitěji o riziku blackoutu, je potřeba každý stabilní zdroj s nízkými výrobními náklady. Pokud nevyrobíme elektřinu v Počeradech, v lepším případě ji vyrobí někdo jiný dráž a špinavěji, v horším případě ji nevyrobí nikdo. Až bude několik týdnů bezvětří, zamračeno a pod nulou, bude na tyto úvahy už bohužel pozdě,“ řekl Luboš Pavlas, prezident skupiny Sev.en Energy.

„Zkušenosti z obdobné ekologizace provozu v Elektrárně Chvaletice jasně potvrzují dva trendy, které by měly být zásadní pro každého, kdo chce skutečně chránit přírodu. Za prvé, každé snížení emisí je dnes už tak technologicky a investičně náročné, že to vyžaduje spoustu času. Za druhé, když provozovateli tento čas poskytneme, výsledkem je významné snížení dopadů na ovzduší. Vždyť emise Elektrárny Chvaletice od převzetí zdroje po bývalém majiteli klesly přibližně na polovinu. Zkrácení lhůt pro ekologizaci Počerad je pro nás nepřijatelné, protože absolutně pomíjí například dobu nutnou na testování a ladění nainstalovaných technologií,“ sdělil generální ředitel Elektrárny Počerady Stanislav Klanduch.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Greenpeace (Elektrárna Chvaletice)