Po ruské agresi na Ukrajině už nebude Evropa spoléhat na ruský plyn, říká investor Palaščák

Od prvního dílu našeho rozhovoru se dramaticky změnila situace na Ukrajině. Jak ruská agrese promění evropskou energetiku?

Bohužel média a různí komentátoři ten termín opotřebovali, zejm. během covidu. Ale tady není pochyb, svět se změnil, překreslují se mentální mapy, strategie, překračují se Rubikony. Během víkendu se změnilo paradigma, změnil se svět. V tomto světě je pro státy, municipality, korporace, banky, pojišťovny a věřím i jednotlivce stejně důležitá za prvé (představme si osu x), uhlíková stopa vyjádřená v tunách CO2 ekvivalentu a za druhé (představme si osu y), bezpečnostní stopa vyjádřená v korunách nebo eurech vynaložených na importy fosilních paliv do Česka nebo do Evropy. Změní se evropská taxonomie, změní se ESG, bude to ESSG: Environmental Social and Security Governance.

Ještě před rokem to u nás vypadalo, že by tehdejšímu ministrovi průmyslu Karlu Havlíčkovi nevadilo pozvání Rosatom do tendu o nové reaktory. Co dnes vůbec dělat s tzv. Lex Dukovany, jsou bezpečnostní záruky dost silné?

Tady není vůbec co řešit. Je potřeba odstranit veškeré ruské miny z tohoto projektu. To znamená, že stát by měl okamžitě EDU II odkoupit od ČEZ dle smlouvy, čímž se tato smlouva zkonzumuje. Investovat musí stát a pochopitelně teď je doba, kdy se tyto projekty budou dělat mezistátní dohodou. Tak jak to i Babiš, Havlíček a spol. dost možná mysleli. Jen to nebudeme stavět s Ruskem, ale s partnery ze Západu, nejlépe v konsorciu dvou či všech tří uchazečů v tzv. “tendru”.

Jaký dopad bude mít válka na německou proměnu energetiky? Zdá se, že zatím vyhrál hlas německých zelených, kteří kritizovali plynovod Nord Stream 2. Je tento projekt tedy mimo hru?

Není a ani plyn není úplně ze hry. Dlouho jsem říkal, že je třeba změnit toho, kdo bude na naší straně roury, aby to byla Evropa a ne Německo. To by se teď splnit mohlo. A k tomu se navíc bude čekat na změnu i na druhé straně roury, na změnu ruského režimu. Pak začneme zase plynu nakupovat víc, ale myslím, že už nikdy na to nebudeme spoléhat, budeme si ho prostě v Evropě brát jen tolik, kolik budeme potřebovat - ukážeme sílu zákazníka, to je ten obrat a je úžasné ho konečně sledovat, i když to bude bolet a nebude to sranda. Sázet na plyn už ale nikdy tolik nebudeme, protože režim v Rusku se může zase změnit a do EU a NATO Rusko nevstoupí, dnešní situace samozřejmě není návrat k Fukuyamovi, ale definitivní potvrzení toho, že se mýlil a že pravdu měl Huntington. Pro Česko je věřím dobře, že dějiny zase začaly, protože po vstupu do NATO a EU jsme tu měli velmi nepodnětné bezčasí.

Jan Bárta z Pale Fire Capital oznámil zájem investovat do 20 megawattové solární elektrárny, aby posílili českou energetickou soběstačnost. Pochopí tedy Česko, že je fotovoltaika součástí řešení nezávislosti na Rusku?

Honza Barta to chápal dávno a taky to, že je lepší investovat do OZE bez dotací, takže od něj to není vůbec překvapení a nemusí to znamenat, že to došlo i ostatním. Ale myslím, že došlo a je to hezký signál a je dobře, že ho dělá někdo s autenticitou a kreditem. A propos, my v Amperu jsme před týdnem podepsali 15 MW v Polsku.

Válka dopadne také na ekonomiku. Jak se promítne situace do startupů, kterým se věnujete? Bude útlum nebo naopak šance na nové projekty spojené s energetickou bezpečností nebo soběstačností?

Člověk si říká, nebudu ve válce prodávat svoje hrnce, ale pak vidí defilé překabátěných dříve proruských energetiků ze staré školy a pak je naopak mou povinností přitlačit na pilu ve všem, co děláme včetně našich start ups v uhlíkových ofsetech nebo v meteorologii. Protože všechno to, co už skoro 15 let děláme a dvojnásob naše strategie z posledních dvou let vede ke zvýšení energetické soběstačnosti a tedy i bezpečnosti Česka a Evropy. A je třeba nenechat prostor ovládnout těmi, kteří ještě před rokem nebo před týdnem tlačili Putinovi káru.

Snížit závislosti na fosilním plynu může i fotovoltaika na vaší střeše. Jdete do toho?

Demokratizace dekarbonizace

Váš projekt na demokratizaci obchodování s emisními povolenkami má za sebou 1,5 roku provozu. Kam se za tu dobu posunul?

Upřesním, že za sebou máme 1,5 roku od veřejného představení projektu. Omlouvám se, že jsme v DOXu asi pár lidí zmátli, ale tam jsme ukazovali edukativní demoverzi. Ostrý provoz počítáme od konce května, což ještě byla „klubová“ beta a v App Store a Google Play jsme od září. V těchto dnech jsme vydali českou verzi aplikace s pár vylepšeními a většími odměnami pro aktivní uživatele. Jestliže jsme někde v 5.–6. měsíci opravdu ostrého provozu, jde to dobře.

Pokud mám vaši aplikaci, kde mohu s „kojny“ zaplatit?

Máme asi 30 obchodníků, z toho většinu zatím v Praze, ale chystáme se i na Brno, Bratislavu a máme základnu i ve Zlíně. Za CO2INy se dá nakoupit už vcelku vše možné, minimálně pohledem pražského hipstera – pivo, čokolády, barbers, opravy iPhones, půjčování tesel, zmrzlina, ekologické oděvy, oříšky… viz https://www.co2in.com/cs/obchodnici

Co má udělat obchodník, třeba kavárník z Ostravy, pokud chce nabídnout možnost placení pomocí CO2IN?

Ideálně nás jakkoliv kontaktovat a v tomto případě přijede náš obchodní zástupce ze Zlína. Ale máme v apce firemní registraci, registraci pro živnostníky, je to v češtině, stačí se zaregistrovat a začít apku používat a nikdo se nás vůbec ptát nemusí. My nabízíme jen navíc podporu, propagaci, ale nikdo se nás určitě nemusí ptát a procházet jiným procesem než registrací v apce. Časem předpokládáme, že spontánní využívání apky převáží.

Můžete prozradit, kolik uživatelů aktuálně aplikaci používá a u koho se těší největšímu zájmu?

Míříme od jednotek tisíc k hranici deseti tisíc uživatelů. V první fázi převažovali opravdoví experti, kteří chtějí držet nějaké emisní povolenky a vymazávat si svou uhlíkovou stopu. Teď přibývá mladých lidí, kteří se chtějí i bavit, používat CO2IN ve své komunitě a naší prioritou je teď nasvítit fíčuru placení u obchodníků, aby CO2IN byl tak trochu životní styl.

Značku CO2IN můžeme vidět také v rámci spolupráce s úspěšnými českými sportovci. Jde například o biatlonistky Jessicu Jislovou a Markétu Davidovou, které se účastnily zimní olympiády v Pekingu. Kompenzoval CO2IN jejich emisní stopu z této reprezentační výpravy?

Na dresech jsme zatím u triatlonistky Terezy Zimovjanové, dámy biatlonistky mají apku a spolupracujeme v propagaci na sociálních sítích. Na olympiádu je marketingové embargo. Ale obecně obě reprezentantky myslím skvěle chápou, že právě pro jejich sport jak kvůli cestování, tak kvůli klimatickým podmínkám je téma uhlíkové stopy zásadní. Ostatně Jessica a také Tereza, kde je to podobné, jsou už i tak trochu funkcionářky právě v oblasti ESG (hodnocením kolektivní svědomitosti firmy vůči sociálním a environmentálním faktorům).

Co vlastně říkáte na tvrzení Číny, že bude letošní olympiáda udržitelná? Šlo o reálné kroky nebo jen greenwashing?

Myslím, že Čína by měla dostat zlatou medaili v disciplíně greenwashing.

Letos v únoru jste spustili českou mutaci, projekt CO2IN mířil od začátku na mezinárodní půdu. Změnila se tedy strategie?

Věci se opožďují, komplikují, přece jen máme 140 lidí, kteří dělají něco úplně jiného, a pak 20, kteří dělají ICT start up, a začínali jsme v pěti. Strategie se ale, zaplaťpánbůh, od října 2019 nemusela změnit ani o písmenko. Český release bereme jako takové uzavření té první fáze na českém trhu, resp. fáze seed capitalu, kdy s venture capital v zádech si to v druhé polovině tohoto roku chceme namířit do Evropy.

Loni na podzim jste CO2IN představil na prestižní Konferenci OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow. Jaké byly ohlasy?

Nechci, aby to vyznělo negativně vůči Čechům, naopak Praha je skvělé místo pro fintech, ale prodávat uhlíkové offsety je tím snazší, čím dál do zahraničí vyrazíte. V Glasgow mi rozuměli všichni a hned a bylo jedno, jestli to byl delegát z Ameriky nebo z Afriky. Ale ta akce nebyla orientovaná vyloženě na byznys, šlo o to potvrdit si, že jsme trefili dominantní globální proud myšlení, a to jsme si potvrdili. Více komerční už by mohla být naše účast na e-world v Essenu v červnu, kde budu CO2IN prezentovat na velmi prestižním fóru, a zejména v této době energetické krize to bude dost možná událost roku („kind off“).

Od roku 2020 vystřelila cena tuny oxidu uhličitého v systému EU ETS na více než 80 eur. Pomáhá to rozvoji CO2IN nebo jde spíše o bariéru vzhledem k často tradovanému mýtu, že za růst cen energie může Zelená dohoda pro Evropu?

Mně se líbila cena 50 eur za tunu. Teď bych v nové cenové inflační hladině asi nevnímal špatně ani hladinu 70. Takto vysoký růst samozřejmě neprospěl nikomu a nám nejméně, my chceme stabilní měnu, platidlo, ochranu proti inflaci, ale ne cenové turbulence jako v kryptoměnách. Věřím, že povolenka si najde nějakou rozumnou cenovou hladinu a začnou se protínat systémy mimoevropské s tím evropským – k tomu pomůžou vhodně nastavená uhlíková cla a tomu může pomoci i CO2IN, protože my jsme připraveni přidat jako podkladové aktivum seriózní další povolenky v řádu týdnů.

Český mediální prostor rozbouřilo spojení Radovana Vávry s projektem Xixoia. Pro laika může jít o blízký projekt s vaším CO2IN: také počítají se vznikem elektronické platformy plateb spojených s energetikou. V reakcích lze vystopovat obavu, aby nebyl Vávrův projekt letadlo. Neobáváte se negativního dopadu, že lidé přijdou o důvěru pro podobné elektronické řešení?

Mediální prostor, který autoři tohoto projektu dostali, opravdu představuje určité riziko. Naštěstí ten projekt je od startu tak, ehm, flagrantně specifický, že média jej jistě podrobí odpovídajícímu drobnohledu a je dobře, že už se to děje. Že by si nás někdo obecně pletl s jakýmkoliv letadlem, toho se neobávám, na negaci narážíme spíše u popíračů klimatické změny. V té šlamastyce, která asi vznikne okolo těch, mohu-li si vypůjčit od p. Duška, tetřevích tokenů, bychom snad mohli časem přispět k nějaké edukaci, co je to digitální token, co lze tokenizovat, co tokenizovat určitě nelze, apod. A k tomu se hlásíme, ale ani se do toho aktivně nehrneme, koncentrujeme se na náš byznys a to je komplexní vymazávání uhlíkové stopy energetickými úsporami, obnovitelnými zdroji a uhlíkovými offsety.

Autor: Martin Prax

FOTO: Skupina Amper