Města přecházejí na vratné kelímky, ročně ušetří tuny plastového odpadu

S plastovými kelímky, které se dají použít opakovaně, se lidé v Hodoníně mohou setkat na akcích domu kultury, na letním koupališti, sportovištích nebo v zoologické zahradě. „K zavedení vratných kelímků jsme se rozhodli kvůli extrémnímu množství odpadků, které se na těchto místech vyprodukovaly. Šlo v průměru o asi 8 tun ročně, které tak díky zavedení kelímků každý rok ušetříme,“ řekla Zlatuše Krugová, vedoucí radničního odboru kanceláře starosty a místostarostů.

Obyvatelé Hodonína systém, v němž si za zálohu 50 korun zapůjčí kelímek, poprvé poznali na vánočních trzích v roce 2019. „Návštěvníci trhů vyprodukovali méně odpadu, město mělo menší náklady na jeho odvoz a nemuseli jsme uvolnit tolik personálu na vysypávání košů. Také od občanů jsme měli pozitivní zpětnou vazbu. Lidé si dokonce jednu třetinu kelímků nakoupených domem kultury odnesli jako suvenýr,“ uvedla Krugová.

Stejné zkušenosti mají také severočeské Semily, kde vratné kelímky používají už pátým rokem. „Odhadujeme, že se objem odpadu po akcích snížil zhruba o polovinu. To lze chápat jako jednoznačně pozitivní krok k ochraně životního prostředí,“ konstatovala Kateřina Šromová, vedoucí odboru školství, kultury a vnějších vztahů města Semily.

Ekologická cena pro Vsetín

Pro mnohé radnice se stal vzorem Vsetín, kde se také už několik let kelímky ze všech sportovních a kulturních akcí nevyhazují, ale špinavé putují do tamní základní školy, kde se umyjí v myčce. Od začátku projektu se ve Vsetíně a okolí použilo více než 52 tisíc vratných kelímků – město totiž vytvořilo půjčovnu i pro okolní obce.

„Tomu je přizpůsoben i potisk kelímků. Je na nich kreslená ovečka se svéráznými slogany. Kelímky si tak mohou půjčit rovněž okolní obce na Valašsku,“ řekl Martin Hanák ze společnosti Nicknack, která kelímky vyrobila. Právě tato firma začala před 11 lety vyrábět v Česku kelímky pro opakované použití jako první. Spolupracuje nejen s radnicemi, ale třeba také s Plzeňským Prazdrojem nebo Colours of Ostrava a dalšími festivaly, její kelímky se objevují rovněž v zahraničí. Od doby svého vzniku se podařilo ušetřit více než 1,5 tisíc tun odpadu.

Za snížení jednorázových plastů získal Vsetín také řadu ekologických ocenění, včetně ceny Energy Globe ČR 2019, kdy projekt ocenili zástupci Akademie věd a vyhrála i celorepublikové veřejné hlasování. „Zvítězili jsme s projektem ‚Je to čistě na nás‘, který si klade za cíl snížit spotřebu jednorázových plastů nejen ve Vsetíně, ale i v okolních obcích. Porotu zaujaly vratné kelímky, díky nimž předcházíme nepořádku po akcích a šetříme tak životní prostředí,“ řekla místostarostka Vsetína Simona Hlaváčová (KDU-ČSL).

Dodala, že vedle ekologického má projekt i sociální rozměr. „Tím je šití bavlněných pytlíků, které mají na starosti klientky Azylového domu pro ženy a matky s dětmi,“ dodala Hlaváčová.

Přechod k zálohovaným kelímkům na městských akcích oznámila loni rovněž Chrudim, která se rozhodla pořídit 15 tisíc půllitrových kelímků z pevné umělé hmoty, 3 tisíce kelímků na 0,3 litru a 2 tisíce kelímků na 0,2 litru s víčkem. „Předpokládáme primární užití Chrudimskou besedou při pořádání jarmarku a podobných akcí. Slibujeme si od toho, že ubude spotřeba jednorázových kelímků, které končí v popelnicích a na skládce,“ uvedl tehdy starosta František Pilný (za ANO).

Konec jednorázového nádobí

Na konci loňského roku projednala Rada hlavního města Prahy novelu tržního řádu, která myslela rovněž na plasty na jedno použití. „Budeme více apelovat na minimalizaci používání jednorázového plastového nádobí či kelímků s ohledem na klimatický závazek. Tržní místa by nově měla používat plastové výrobky v co nejmenší míře a preferovat vratné či znovupoužitelné kelímky,“ řekl radní pro oblast majetku Jan Chabr (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu).

Zvyšující se zájem o vratné kelímky potvrzuje už citovaná společnost Nicknack. „Zakázky nezastavila ani pandemie koronaviru. Přestože se nekonaly vánoční trhy, obce se připravují na letní sezónu,“ sdělil Martin Hanák, který firmu před lety založil se svým bratrem Michalem a kamarádem Petrem Dojmazovem.

Ministerstvo životního prostředí loni rozdělilo 60 milionů korun mezi desítky zájemců, kteří peníze využili právě na pořízení znovupoužitelného nádobí pro různé akce nebo na investici do systémů ke snížení spotřeby plastů. I tak na skládkách stále končí podstatná část komunálního odpadu včetně plastových výrobků. „Téměř polovinu komunálních odpadů stále skládkujeme, každoročně to představuje 2,6 nebo 2,7 milionu tun,“ uvedl na nedávném setkání Ekologie a její budoucnost ředitel ministerského odboru Jan Maršák.

Nová legislativa tlačí na omezování skládek například postupným zvyšováním poplatku za ukládání využitelných a recyklovatelných odpadů. Ze současných 800 korun za tunu uloženého komunálního odpadu vzroste do roku 2029 částka na 1 850 korun.

Koncem ledna zase poslanci v takzvaném prvním čtení podpořili zákon, který zakáže vybrané jednorázové plastové výrobky. Týká se to zejména příborů, talířů, brček, vatových tyčinek či tyček k uchycení balónků, ale právě také nápojových kelímků z expandovaného polystyrenu a výrobků z oxoplastu. Po zákazu by se podle resortu životního prostředí měla ročně snížit spotřeba daných produktů o zhruba 1,77 miliardy kusů.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Město Hodonín