Jedinečná expozice v Národním muzeum má promyšlený systém efektivního osvětlení
Osvětlení expozice Zázraky evoluce v pražském Národním muzeu, která byla zahájena v září 2021, dodal a naprogramoval český Siemens. Základ osvětlení jedinečné expozice Zázraky evoluce tvoří dva tisíce světelných zdrojů v muzejních vitrínách, každý z nich lze nezávisle ovládat. Světelný design navrhla uznávaná světelná designérka Pavla Beranová.
Lenka Hlavatá
12. 2. 2022
Světlo hraje v novém pojetí expozic zásadní roli. Technologie Siemens zajistily, že každý světelný zdroj v každé vitríně se dá samostatně ovládat. V základním nastavení má svoji přesnou intenzitu a barvu. Některé exponáty, například minerály, zvýrazňuje speciálně vybrané ultrafialové světlo. Osvětlení se zpravidla rozsvěcuje a zhasíná automaticky ve stanovený čas, obsluha ve velínu v suterénu muzea pouze dohlíží, zda je všechno v pořádku.
Zázraky evoluce jsou jednou z nejmodernějších přírodovědných expozic v Evropě. Pracovníci Národního muzea ji připravovali pět let ve spolupráci s biology, preparátory, ale také umělci a odborníky na informační technologie. Živočichové jsou představováni v přirozeném prostředí a také v pohybu. Jedinečné vzácné historické exponáty doplňují nová vycpaná zvířata, případně jejich zcela realistické modely.
Expozice přibližuje návštěvníkům bohatství přírodních druhů žijících ve vodě, na souši i pohybujících se ve vzduchu. Současně při tom představuje vývojové kroky, které živočichové překonali na své pouti k osídlení téměř všech koutů naší planety.
Technické řešení
Projekt osvětlení expozic Národního muzea je postaven na osvědčených technologiích Siemens adaptovaných právě na potřeby muzea. Pro osvětlení vitrín byly nainstalovány rozvaděče systému Měření a Regulace (MaR) s regulátory pro řízení osvětlení DESIGO PXC3. Rozvaděče jsou v převážně většině umístěny v dolní části vitrín a napájeny z podlahových přípojnic, kde jsou zásuvky 230 voltů a také datové zásuvky sítě LAN, která slouží pro komunikaci regulátorů pro řízení osvětlení PXC3 s nadřazeným dispečerským grafickým pracovištěm DESIGO CC.
Pro řízení světel byly použity dva typy regulátorů. Pro část vitrín, v nichž jsou osazena pouze světla s komunikačním rozhraním DALI, byl použit regulátor PXC3.E16A-200A. V druhé variantě byl použit regulátor PXC3.E72A-200A, který dokáže pomocí přídavného modulu TXM1.6RL ovládat i světla bez sběrnice DALI v režimu on/off.
Každé světlo bylo při instalaci opatřeno unikátním štítkem, ve kterém je zakódováno číslo místnosti, vitrína, do které patří, označení sběrnice DALI a pořadové číslo ve vitríně. Pod tímto kódem vystupuje světlo v SW regulátoru PXC3 a v dispečerském pracovišti DESIGO CC. Zde si pracovníci muzea mohou nastavit intenzitu každého světla individuálně a takto vytvořenou scénu si uložit. Struktura řízení dovoluje pro každou vitrínu vytvořit až deset libovolných scén, které lze volit manuálně nebo podle předem připravených časových rozvrhů.
Autorka: Lenka Hlavatá (titulek redakční)
FOTO: Siemens