Vláda přijala adresnou pomoc proti vysokým cenám energie. Navázat musí dlouhodobá řešení

Klíčové však ještě bude, aby stát zvládnul administrativu spojenou s vyplácením dávky. Organizace současně upozorňují, že vláda musí pracovat také na dlouhodobých opatřeních, které definitivně zbaví domácnosti závislosti na fosilních palivech. Právě tato opatření se musí stát symbolem v boji proti energetické chudobě v Česku.

Vládě dnes předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí řešení, které počítá s úpravou normativů pro dávku na bydlení a s úpravou parametrů mimořádné okamžité pomoci. Na pomoc tak dosáhne více žadatelů včetně těch, kteří dosud neměli na tuto sociální pomoc nárok. Jde navíc o adresnou pomoc, takže na rozdíl od návrhů na nulové DPH předchozí vlády budou veřejné prostředky využity s přímým efektem. Změny příslušné legislativy musí po vládě projednat sněmovna a předpokládá se, že se k podpoře dostanou žadatelé od začátku února.

Klíčem v boji proti energetické chudobě jsou dlouhodobá opatření

Po vyřešení akutních problémů domácností s pokrytím zvýšených nákladů na energie by se měla vláda zaměřit na rozšíření podpory pro dlouhodobá řešení. Vláda Petra Fialy podle koaliční smlouvy počítá například s rozvojem střešních solárních elektráren, které by měly do roku 2025 narůst na 100 tisíc instalací i pokračováním programu Nová zelená úsporám pro zajištění úspor energie v domácnostech.

“Stát by měl akcelerovat objem prostředků určených na podporu zvýšení energetické nezávislosti domácností v programu Nová zelená úsporám. Právě projekty místních obnovitelných zdrojů a renovace budov jsou klíčovým nástrojem v boji proti energetické chudobě. Investiční podporu by měly doplnit státem garantované nízkoúročené půjčky, které zajistí, že na tato řešení dosáhnou i domácnosti, které nemají potřebný objem prostředků. Ke zvážení je i zavedení investiční složky dávek sociální pomoci, která by pomohla dofinancovat dotaci z programu Nová zelená úsporám. A podpora projektové přípravy doplní spektrum opatření pro zajištění kvality renovací,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Pokud uspoříme energii, zvýšíme energetickou účinnost a využijeme více domácích obnovitelných zdrojů. Díky tomu bude mít na nás růst a volatilita cen energie na světových trzích menší vliv. “Pokud má domácnost kvalitně zateplený rodinný dům s fotovoltaikou, tak může být rodinná spotřeba energie kolem 5 MWh za rok. Naopak pokud je dům neúsporný, pak je třeba i přes 30 MWh ročně, a to při daleko menším komfortu bydlení. Zdražení energie, ať už plynu nebo elektřiny o jeden nebo dva tisíce za megawatthodinu, je pro první rodinu dobře zvládnutelné, pro druhou jde o finanční katastrofu,” uvádí konkrétní přínosy zelených řešení Petr Holub, konzultant z oblasti energetické účinnosti ze společnosti Budovy21.

Tepelná čerpadla i střešní fotovoltaika

Vláda se může inspirovat u našich sousedů: podpora náhrady systémů vytápění na fosilní paliva v rámci řešení cen energie a dekarbonizace je prioritou například rakouské vlády. Od začátku letošního roku mohou nízkopříjmové domácnosti získat až 100% dotaci na pořízení kotle na biomasu nebo tepelného čerpadla. V první fázi tak chce Rakousko zajistit změnu vytápění u 70 tisíc sociálně slabých domácností. Polská vláda v rámci programu Moj prad (Můj proud) podporuje instalace solárních panelů na střechy obytných budov. V roce 2022 začne platit aktualizovaný systém podpory, kde vedle investiční dotace (obdobně jako v české Nové zelené úsporám) může domácnost prodávat přebytečnou elektřinu z fotovoltaiky (net-billing) za průměrnou cenu z minulého měsíce na denním trhu. Díky dobře nastaveným podmínkám se očekává, že Polsko brzy dosáhne na 1 milion solárních střech.

Autorka: Jana Pikardová

FOTO: Pixabay