V Brně bude automat jako první v republice třídit odpad. Zvládne 4,5 tuny za hodinu

Aby se plasty nebo papír mohly použít na nové výrobky, musí se po základním roztřídění do barevných kontejnerů ještě více rozdělit na dotřiďovací lince. Zvlášť se dávají například PET lahve, fólie, noviny, časopisy nebo kartónové obaly. Jenže dosud používané ruční dotřiďování má své omezené hranice. Problémem například je, že spousta odpadů, které by se mohly znovu využít, nakonec skončí jako palivo v cementárnách nebo spalovnách.

„Ruční dotřiďování již nestačí,“ upozornil Filip Leder, předseda představenstva svozové a odpadové společnosti SAKO Brno, v jejímž areálu se moderní automatická linka buduje. Dodal, že například množství plastu se každých pět let zdvojnásobuje. „Před deseti lety SAKO Brno svezlo z brněnských ulic 994 tun plastu, loni již necelé 4 tisíce. V některých lokalitách již pomalu nestačí ani každodenní sběr,“ zdůraznil Leder.

Unikátní projekt v Česku

Začátkem prosince začalo Brno se stavbou zcela nové dotřiďovací linky na separovaný plast a papír. Budou ji obsluhovat stroje – na rozdíl od všech ostatních linek v České republice, dosud založených právě na ručním třídění.

„Přestože v některých evropských zemích takovéto linky fungují již delší dobu, v České republice jde zatím o naprosto unikátní projekt s přesahem výrazně za hranice naší metropolitní oblasti. Zvýšená kapacita strojové linky poslouží celému kraji a zvýší procentuální úspěšnost vytřídění,“ řekl Petr Hladík, první náměstek brněnské primátorky a místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí.

Dodal, že tuto investici vidí jako jeden ze strategických projektů, který pomůže maximalizovat recyklaci a nakládání s odpady postaví na kvalitativně vyšší úroveň. „Do cirkulární ekonomiky se dostane mnohem více znovu využitelných komodit. Očekáváme, že nová linka ročně roztřídí 7 tisíc tun plastu a 8 tisíc tun papíru,“ konstatoval náměstek Hladík. Současná dotřiďovací linka přitom loni zpracovala 4 tisíce tun plastu a 6,5 tisíce tun papíru – a je na hraně své kapacity.

„Veřejnost si to moc neuvědomuje, ale dotřiďování odpadu dosud probíhá ručně. Je to náročné, nedostatečně efektivní a někdy i chybové. Dotřiďovací linka s automatickým provozem zvládne vytřídit mnohem širší spektrum plastů v takové kvalitě i kvantitě, na níž lidský faktor prostě nemůže dosáhnout,“ poznamenal Filip Leder ze společnosti SAKO Brno.

Automat pozná i barvy

Nové zařízení zvládne vytřídit až 4,5 tuny odpadu za hodinu. Tím se zvýší kapacita dotřiďování minimálně o 15 tisíc tun za rok.

Automatická linka rozpozná plasty podle tvaru, složení a dokonce i barev – a především je rychle a účinně roztřídí. V lince bude zabudována také soustava bubnových, optických a balistických strojů pro separaci železných a neželezných kovů, umožňující například sběr plechovek, víček či konzerv. Výkonný lis s kapacitou 6 tun za hodinu slisuje roztříděný plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Součástí linky bude i drtič polystyrenu.

Stavba automatické dotřiďovací linky potrvá přibližně jeden rok. „Letos jsme získali stavební povolení, vysoutěžili zhotovitele a vybrali dodavatele technologie. Nyní začínáme stavět. Předpokládám, že v únoru roku 2023 zahájíme zkušební provoz a poté přikročíme ke kolaudaci,“ dodal Filip Leder.

Vodíkové město Brno

Brno má vedle odpadového hospodářství i další ekologické ambice, začalo se například orientovat na vodík coby palivo budoucnosti. Začátkem příštího roku by ve městě měla vzniknout plnička na vodík a posléze vyjede do brněnských ulic první testovací městský autobus na vodíkový pohon. Moravská metropole by současně chtěla, aby ve městě fungovalo významné evropské výzkumné centrum, kde se budou vyvíjet a testovat vodíkové technologie například pro energetiku.

„Předpokládám, že vznikne Evropský institut pro výzkum vodíkových technologií a inovací v energetice se sídlem v Brně. Důležité je také zapojení univerzit. Klíčovou roli bude hrát Vysoké učení technické, které bude spolupracovat s významnými evropskými univerzitami při výchově budoucích odborníků – využívání nových technologií totiž patří do portfolia vzdělávacích oborů. Předjednaná je spolupráce s univerzitami ve Stuttgartu a Lublani, kontaktovali jsme technickou univerzitu v Karlsruhe a také v chorvatském Záhřebu,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS), která kvůli městskému vodíkovému programu podepsala několik memorand.

Podle jejího náměstka Petra Hladíka je nutné výrazně podporovat vědu a výzkum, aby se ukázalo, jaké jsou možnosti využití vodíku. „Někomu se vodíková cesta zdá nereálná, jiní jí naopak hodně fandí. Pravdu ukáže pouze čas a věda. Ale ještě nejsme tak daleko, abychom mohli jednoznačně říct, že energie vyráběná z vodíku byla slepou uličkou, nebo naopak že nás vodík spasí. Proto je právě nutné výrazně podporovat vědu a výzkum,“ uvedl Hladík.

„Vodík je lehký plyn, který je přirozeně přítomen v atmosféře. Tradičně je používaný při nejrůznějších procesech v průmyslu. Pokud se při výrobě vodíku využívají obnovitelné zdroje, může dodávat nízkouhlíkovou elektřinu nebo teplo. Je velmi univerzální a může být přepravován a skladován v kapalné nebo plynné formě,“ dodal Hladík.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: SAKO Brno