Živá laboratoř u Brna ukazuje možnosti řešení energetické nezávislosti domácností

Říká se mu také dům budoucnosti. Jeho majitel během výstavby projekt upravoval podle doporučení odborníků na vnitřní prostředí, vytápění, fotovoltaiku, bateriové stanice, řízení domu a jeho „inteligenci“ anebo osvětlení. Po nastěhování si rodina musela zvyknout na to, že jeden až dva roky budou každodenní provoz domu snímat senzory měřící teplotu, vlhkost a další parametry, které jsou důležité pro posouzení kvality vnitřního prostředí.

Získaná data on-line dostávají experti Českého vysokého učení (ČVUT) v Praze, kteří průběžně vyhodnocují, jak se dům v reálu chová a zda plní cíle všech účastníků tohoto pilotního projektu. „Na oplátku“ získal majitel domu ta nejlepší možná řešení, navíc za velmi přijatelnou cenu. Dům je navíc spolufinancován státní podporou Technologické agentury ČR.

„Rodinný dům v Omicích u Brna vznikl v rámci výzkumného projektu RESOPT Centra pokročilých materiálů a efektivních budov, který má za cíl optimalizovat systémy obnovitelných zdrojů energií pro budovy s téměř nulovou spotřebou,“ uvedlo Univerzitní centrum efektivních budov ČVUT, které se na projektu rovněž podílelo – společně s dalšími společnostmi. Firma FENIX dodala elektrické sálavé vytápění, fotovoltaickou elektrárnu firma S-Power, bateriové úložiště firma AERS, rekuperační jednotku společnost WAFE, řídící jednotku firma TECO Kolín.

„Cílem ověřovaného a dále vyvíjeného řízení úsporného domu je zajistit kvalitní podmínky vnitřního prostředí pro uživatele při nízké spotřebě elektrické energie a nízkých provozních nákladech. Je vybavené uživatelsky přívětivým rozhraním a je připravené na implementaci nových funkcí,“ uvedlo ČVUT.

Jako běžná zástavba

Na první pohled se budova neliší od současné rezidenční výstavby. Zásadní rozdíl je v tom, že jeho majitel a investor si přál bydlet právě v inteligentním domě. Autorem architektonické studie je Radek Hála, který se dlouhodobě věnuje právě výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů.

Rodinný dům má obdélníkový půdorys, je řešen jako částečně podsklepený se dvěma nadzemními podlažími. Zastavěná plocha je zhruba 91 metrů čtverečních, užitná plocha prvního podlaží je bezmála 68 metrů (plus 17 metrů zastřešené terasy), ve druhém podlaží je užitná plocha téměř 69 metrů, celkem tedy více než 136 metrů čtverečních. Dům je zastřešený sedlovou střechou se sklonem 22,9°.

Na jižní straně domu je přístavek obdélníkového půdorysu s kanceláří, dílnou, skladem a zastřešeným parkovacím stáním. Přístavek je zastřešený plochou střechou s extenzivní zelení a přechází v zastřešení terasy, přiléhající ze západní strany k obývacímu pokoji a ložnici v prvním patře.

Jako součást terasy byl rovněž naplánován bazén, pod její severní částí také sauna, sklep a technické zázemí. Na východě k domu přiléhá zasklená pergola s venkovní vířivkou. Vstup do domu je z jihu přes zádveří, ze kterého je přístupný obývací pokoj a WC. Z obývacího pokoje se vstupuje do kuchyně v jihozápadním rohu domu a do ložnice s koupelnou na severní straně. Jsou zde i schody vedoucí na galerii ve druhém nadzemním podlaží, která spojuje pokoje (pracovny) na jižní a severní straně a WC se sprchou. Obytný prostor je otevřený přes obě patra s velkým oknem na západ.

Ohleduplný k přírodě

Dům je postavený tak, aby byl co nejvíce ohleduplný k přírodě. Například s dešťovou vodou se podle projektu počítá jako se zálivkou pro zahradu. Elektrické nízkoteplotní sálavé vytápění je doplněno akumulačními krbovými kamny v obývacím pokoji.

Experti průběžně sledují spotřebu elektrické energie, výkon fotovoltaické elektrárny, provoz bateriového úložiště, energie na vytápění, ale rovněž kvalitu vnitřního ovzduší – senzory snímají teplotu, vlhkost vzduchu či koncentraci oxidu uhličitého.

Naměřené hodnoty se srovnají s průkazem energetické náročnosti, čímž se zjistí, jestli byly počáteční předpoklady správné. Především se pak data budou porovnávat s výsledky verifikovaného počítačového modelu budovy. Cílem je stanovit míru úspory energie při provozu a úroveň využití energie vyrobené ve fotovoltaické elektrárně. Na základě hodnocení spotřeby energie bude posuzována i ekonomická stránka provozu, to znamená přínosy při různých režimech v souhrnu za celý rok. Výsledek bude srovnán se standardem současné výstavby.

Důležitý je rovněž komfort uživatelů inteligentní stavby, a tak se jich budou odborníci ptát, jak jim bydlení v domě budoucnosti vyhovuje, nakolik je k nim celý systém přívětivý, jak je jeho ovládání přátelské, jednoduché, nekomplikované. Projekt už získal pozitivní ohlasy od lidí, kteří se s ním seznámili. „Sám mám velice podobný dům a jsem maximálně spokojen. Vždy vyvětráno, minimální náklady na provoz…. Prostě paráda,“ uvedl na internetu například Jan Novák. A jiný „pozorovatel“ připojil: „V dobrém závidím všem lidem, kteří si mohou vytvořit nezávislý ‚chytrý‘ dům.“ Koncept integentního domu představil v rámci listopadové reportáže Jan Staněk na svém youtube profilu Electro Dad.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Electro Dad (pohled na dům z výšky)