Na „ekologických“ polích v Praze přibývá ptactva, objevily se i vzácnější druhy

Aby se skutečně potvrdilo, že změna zemědělského hospodaření přináší kýžený efekt, bude zapotřebí delšího sledování. Pozitivní změny jsou totiž podle ornitologů „pod hranicí statistické významnosti“. Právě intenzivní zemědělství je jedním z hlavních důvodů dramatického úbytku evropského ptactva včetně toho českého. Výzkum ukázal, že za téměř 40 let vymizel každý šestý pták. Celkově jde o zhruba 600 milionů jedinců. Autoři studie, na níž se podílela rovněž Česká společnost ornitologická, odhadují, že mezi lety 1980 a 2017 ubylo 17 až 19 procent evropského ptactva.

Nejvyšší celkové ztráty se týkají právě polních a lučních opeřenců. Také početnost dálkových migrantů, jako je konipas luční nebo čejka chocholatá, klesla relativně více než u jiných skupin. „Je dobře zdokumentováno, že způsob obhospodařování nastavený zemědělskou politikou ovlivňuje úbytek druhové rozmanitosti. Ukazuje se, že tento efekt se objevil nejprve v západní Evropě a že k úbytku polních ptáků začalo docházet po vstupu členských zemí do Evropské unie a po přijetí Společné zemědělské politiky,“ upozornila Alena Klvaňová, vedoucí projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků.

Za zdravou a pestrou krajinu

Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha a Nadace Partnerství na konci loňského roku spustily výzvu „Za zdravou a pestrou krajinu“, která reaguje na nedostatečně řešené problémy zemědělské krajiny, na něž mimo jiné doplácejí i některé druhy ptactva. Výzva usiluje o takové nastolení zemědělských dotací, které by přispěly k návratu pestrého života do krajiny, zlepšení stavu půdy či snížení zbytků pesticidů v potravinách.

„Ročně ztrácíme až 21 milionů tun ornice a více než polovina půdy je ohrožena erozí. Za posledních 30 let ubyly v zemědělské krajině dva miliony ptáků. Kvůli klimatické změně vysychají studny a zároveň jsou obce zaplavované přívalovými dešti. Poškození zemědělské půdy jako problém vnímá 86 procent Čechů a Češek,“ upozornil Jan Skalík z Hnutí Duha.

„Bez zvyšování pestrosti krajiny se nepodaří zastavit dosavadní propad druhové rozmanitosti a krajina nebude schopna čelit probíhajícím klimatickým změnám. Součástí otevřené zemědělské krajiny se musí stát nejrůznější prvky na úrovni nejméně 10 procent její výměry, jako jsou meze, liniová zeleň, remízky, mokřady, úhory nebo květnaté pásy, které podpoří mizející druhy živočichů a současně přispějí ke snížení rizika eroze a k lepšímu zadržení vody v krajině,“ uvedl Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.

Pozitivní pražský příklad

První výsledky z pražských polí, na nichž se začalo od letošního roku hospodařit způsobem šetrným k přírodě, dokazují, že taková ekologická změna má pro ptactvo pozitivní vliv. Cílem výzkumu je vedle potvrzení, zda nová pravidla hospodaření skutečně ptactvu pomáhá, poskytnout pražskému magistrátu a farmářům podněty pro změnu zemědělské praxe.

Za dobu sledování v době hnízdění přímo na „ekologických“ polích i na kontrolních plochách ornitologové zjistili výskyt 61 druhů (po vyloučení ptáků, kteří nad poli jen přeletovali a neměli k nim žádnou vazbu). Mezi zjištěnými druhy byly dosud běžné druhy zemědělské krajiny, jako je například skřivan polní, strnad obecný nebo bažant obecný. Objevily se ale dnes již vzácnější druhy vázané na polní biotopy – koroptev polní, čejka chocholatá nebo ťuhýk obecný. A pozorování „odhalilo“ rovněž druhy charakteristické pro doprovodnou zeleň, jako je pěnice černohlavá, pěnice pokřovní, pěnice hnědokřídlá či slavík obecný.

„V roce 2020, tedy v roce, kdy se ještě na polích hospodařilo konvenčním způsobem, bylo zjištěno 55 druhů, v roce 2021 jsme pozorovali 52 druhů. Podobně jsme v roce 2021 napočítali také celkově méně ptáků. Výrazně například ubylo skřivanů polních, napočítali jsme také méně špačků nebo strnadů obecných,“ sdělil Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.

Podle něho je možné, že tento pokles souvisí s letošním chladným jarem, které u některých druhů mohlo ovlivnit jejich přežívání. „Podstatné ovšem je, jak se změnila druhová bohatost a počty ptáků na polích s novým, tedy ekologickým způsobem hospodaření ve srovnání s kontrolními plochami. A toto srovnání ukazuje, že ‚ekologická‘ pole na tom byla mírně lépe: v roce 2021 na nich byla vyšší druhová bohatost i vyšší početnost ptáků než na plochách kontrolních,“ dodal Voříšek.

Ornitologové upozorňují, že rozdíly mezi konvenčními a „ekologickými“ poli není příliš výrazný. Zatím jde o předběžné hodnocení, které zatím nikterak nevypovídá o tom, zda změna hospodaření ptactvu skutečně prospěla. „K tomu bude třeba několik dalších let sledování,“ upozornil Petr Voříšek. „Jakékoliv jsou tedy náznaky, že ekologicky obhospodařovaná pole by mohla hostit více druhů a ve vyšších počtech, na přesvědčivé výsledky si budeme muset ještě počkat.“

Autor: Pavel Baroch

Foto: Lubor Bárta (čejka chocholatá a koroptev polní)