Zelená vlna se žene Českem a dává šanci na předvídatelné ceny energie
Je to jednoznačný trend. Česká města, výrobní podniky, ale třeba i bankovní domy sázejí na ekologickou budoucnost, na dekarbonizaci, využívání fotovoltaických elektráren a dalších obnovitelných zdrojů energie.
Pavel Baroch
16. 10. 2021
Odehrálo se to sice už před 4 lety, ale stojí za to si to připomenout. V červnu 2017 se sešli LEGO certifikovaní profesionálové a ze 146 tisíců kostiček světoznámé stavebnice vytvořili 7,5 metru vysokou větrnou turbínu. Bylo to na počest toho, že LEGO, které má jeden výrobní závod také v Kladně, stihlo svůj závazek vyrábět stavebnice ze 100 procent z obnovitelných zdrojů s 3letým předstihem.
Společnost, která LEGO Group vlastní, investovala do obnovitelné energie v přepočtu několik desítek miliard korun. K dosažení zeleného milníku jí dopomohlo zakoupení 25procentního podílu ve větrné elektrárně Burbo Bank Extension na pobřeží nedaleko Liverpoolu. Nejde o žádné minivětrníky. Stožáry s výškou 200 metrů se po zprovoznění staly největší větrnou elektrárnou na světě. A pro lepší představu o jejím výkonu: tamní turbíny jsou schopné vyrábět proud pro několik stovek tisíc britských domácností.
„Usilujeme o pozitivní dopad na planetu a já mám z otevření větrné elektrárny Burbo Bank Extension obrovskou radost. Tato událost znamená, že se nám podařilo dosáhnout milníku 100 procent obnovitelné energie s 3letým předstihem. Společně se svými partnery chceme pokračovat v investicích do obnovitelné energie, a vytvářet tak lepší budoucnost pro stavitele zítřka,“ sdělila ve svém tehdejším prohlášení společnost LEGO.
Ve svém zeleném trendu pokračuje LEGO dál. A není jediným podnikem. Například jen za prvních sedm měsíců následujícího roku 2018 nakoupily výrobu čisté elektřiny ze 7,2 gigawatt instalací obnovitelných zdrojů, což byl 128procentní meziroční nárůst. Mezi nejaktivnější patřily vedle LEGA například společnosti Starbucks anebo IKEA. Když ještě zůstaneme u LEGA: letos v červnu tato hračkářská firma představila prototyp kostek z použitých PET lahví, které nahrazují nové plasty. Z jedné lahve dokáže vyrobit deset kostiček o velikosti 2x4. Už od roku 2018 přitom firma používá k výrobě rovněž bioplast z cukrové třtiny.
Obnovitelný proud od IKEA
Největší světový prodejce nábytku a bytových doplňků IKEA podle agentury Reuters oznámil, že od září nabízí švédským domácnostem vedle svých tradičních výrobků rovněž elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů. „Doufáme, že se podaří rozšířit tuto nabídku do všech zemí, kde působíme,“ říká Jonas Carlehed, který se ve švédské firmě stará o udržitelný rozvoj. V tuzemsku by služba podle českých zástupců společnosti měla být dostupná do čtyř let.
„V regionu Česko, Maďarsko a Slovensko bychom chtěli zákazníkům nabídnout možnost nakupovat cenově dostupnou a certifikovanou elektřinu z obnovitelných zdrojů od roku 2025. Na detailech projektu ale zatím stále pracujeme,“ citoval deník E15 Barboru Geršlovou, manažerku pro udržitelnost IKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko.
S nápadem přišla nizozemská společnost INGKA Holding, která vlastní většinu prodejen IKEA ve světě, a její švédská partnerská firma Svea Solar, jež pro nábytkářský gigant vyrábí solární panely. Právě Svea Solar bude nakupovat elektřinu na evropské energetické burze Nord Pool a následně ji bez přirážky prodávat zákazníkům v obchodech IKEA. Elektřina má pocházet pouze ze solárních a větrných parků a domácnosti za ni budou platit fixní měsíční poplatek plus pohyblivou sazbu danou spotřebou. Zákazníci budou mít také možnost řídit službu a sledovat spotřebu prostřednictvím digitální aplikace. Dodavatelské solární a větrné parky by měly být podle deníku E15 maximálně 5 let staré. Společnost věří, že tak přiměje úřady a podniky k budování nových obnovitelných zdrojů.
Solární energie se vyplatí také domácnostem. Zjistěte, zda bude sedět i na vaší střeše.
„Chceme, aby elektřina z obnovitelných zdrojů energie byla dostupnější pro všechny, a to i cenově,“ píše se v prohlášení firmy. „IKEA chce se svými zákazníky, partnery a spolupracovníky vybudovat největší globální hnutí za využívání obnovitelných zdrojů, abychom společně pomohli v boji proti klimatickým změnám,“ uvedl nábytkářský gigant. Mimochodem IKEA se už před několika lety zavázala, že od roku 2020 bude schopna každoročně vyprodukovat tolik obnovitelné energie, kolik jí spotřebuje ve svých provozech. „Je třeba naléhavě reagovat na hrozbu klimatických změn,“ sdělila IKEA, která investovala bezmála 2 miliardy eur do obnovitelných energií. „Zavázali jsme se, že budeme vlastnit a provozovat 416 větrných turbín a na naše budovy jsme instalovali více než 750 tisíc solárních panelů,“ sdělila před časem nábytkářská společnost.
Fotovoltaika COOP
Podstatnou část potřebné elektrické energie si v současnosti vyrábí díky vlastním střešním solárním instalacím téměř 90 družstevních prodejen COOP. Zástupci obchodního řetězce považují právě energetickou soběstačnost mezi řešení, které zlepšuje ekonomiku podniku a pomáhá zachovat prodejny v obcích či malých městech.
COOP předpokládá, že letos dosáhne celkové výroby vlastní elektřiny 2 tisíce megawatthodin. To dává síti prodejen s potravinami značku „nejzelenějších“ obchodů v České republice. Podle Pavla Březiny, předsedy představenstva Svazu českých a moravských družstev, vlastní výroba energie zapadá do filozofie prodejen COOP, která zahrnuje také například propojení s lokálními dodavateli a tím i snižování ekologické zátěže nadbytečnou dopravou. Nechtějí proto zůstat pouze u devíti desítek solárních obchodů, další elektrárny jsou ve výstavbě a v tomto roce by jejich celkový počet měl dosáhnout stovky.
Průkopníkem v zavádění zelené energie v prodejnách COOP je Jednota, spotřební družstvo v Uherském Ostrohu, které má vybaveno solárními panely více než třetinu ze svých 120 obchodů a ročně vyrobí 750 tisíc kilowatthodin energie. „Za realistický cíl považujeme mít vlastní elektrárnu v polovině našich obchodů, v současné době zvládáme zprovozňovat 2 až 3 elektrárny ročně,“ okomentoval zavádění elektráren František Polák, předseda spotřebního družstva COOP v Uherském Ostrohu.
Řetězec maloobchodních prodejen COOP umísťuje solární panely výhradně na střechy svých provozoven, což například u menších prodejen není vždy jednoduché kvůli jejich tradičním sedlovým střechám či požadavkům úřadů. „Naše elektrárny jsou koncipovány primárně jako udržitelný zdroj úspor při provozu našich obchodů, prodávat elektřinu zpět do sítě se jednoduše příliš nevyplácí,“ vysvětluje předseda Polák. Solární elektrárny zajistí zhruba 50 procent energie potřebné pro chod obchodu a v mnoha případech pomáhá instalace solární elektrárny udržet v provozu menší vesnické prodejny. Náklady na energie a mzdy totiž tvoří klíčovou položku v jejich rozpočtu. V průměru 90 procent vyrobené energie je spotřebováváno přímo v obchodech.
„Jsme ve složitější situaci než třeba velká obchodní centra nebo nadnárodní řetězce, protože provozujeme především menší prodejny s menší využitelnou střešní plochou, na kterou lze fotovoltaickou elektrárnu umístit. Na druhou stranu z hlediska celkového instalovaného výkonu patříme jednoznačně mezi premianty,“ sdělil Pavel Březina ze Svazu českých a moravských družstev.
„Ekonomika prodejen v obcích, kde žije 500 až 1000 obyvatel, je velmi komplikovaná. Z našeho pohledu jde spíše o veřejnou službu než o business, přesto se snažíme tyto prodejny zachovávat a částečná energetická soběstačnost je jednou z cest, jak tohoto cíle dosáhnout,“ okomentoval rozšiřování solárních elektráren na prodejnách COOP Lukáš Němčík, ředitel rozvoje a marketingu této skupiny. Impulsem pro stavbu elektráren byla v minulosti mimo jiné i dotační politika státu, díky které se návratnost elektráren počítala v řádu 6 let. V současnosti je složitější dotace získat a částečně se to daří díky programům Evropské unie. Dotacemi z EU lze však podpořit pouze stavbu větších elektráren.
Paradoxně prakticky nemožné je získání dotací na projekty v nejmenších prodejnách, které přitom jsou v nejsložitější situaci, a žádat o podporu pro více prodejen najednou, v rámci jednoho dotačního projektu, je také nemožné. „Stavíme menší elektrárny i bez dotací, návratnost těchto projektů je však 10 až 12 let. Je nicméně škoda, že na tyto projekty systém podpory ze strany státu i EU zapomíná,“ dodal František Polák, předseda spotřebního družstva COOP v Uherském Ostrohu.
Investice do budoucnosti
Pozadu nezůstávají ani česká města. Kupříkladu pražští radní koncem srpna odhlasovali založení nové městské příspěvkové organizace, jejímž hlavním úkolem je příprava, vybudování a provozování solární elektrárny využívající zejména budovy v městském majetku. Založení příspěvkové organizace Pražského společenství obnovitelné energie je naplněním jednoho z bodů Klimatického plánu HMP, který schválilo pražské zastupitelstvo letos v květnu. V budoucnu se bude nová organizace věnovat i rozvoji výroby tepla a případně plynu obnovitelného původu. O fotovoltaice na střechách uvažují i další města. Například Brno chce rovnou virtuální elektrárnu.
Právě investice do zelených zdrojů dávají jistotu předvídatelných účtů za energii. Výše zmíněná IKEA to pochopila ve svých strategiích již dávno. Není to však pouze tento nábytkářský gigant. Vedle něj také Googel, Lego nebo Heineken. Stále levnější projekty obnovitelných zdrojů znamenají pro firmy obrovskou příležitost nákupu čisté energie za předvídatelné ceny. Dlouhodobé smlouvy o odběru zelené elektřiny nebo přímo instalace obnovitelných zdrojů pro přímé dodávky jsou realitou již několik let. Konečně se dostávají také do Česka.
Autor: Pavel Baroch ve spolupráci s Martinem Sedlákem