Lidé se obávají, že dnešní děti budou kvůli změnám klimatu žít v horším světě

„Pro většinu české veřejnosti už není sporu, zda je změna klimatu závažný problém. V současnosti 76 procent veřejnosti ví, že změna klimatu probíhá, a 71 procent si uvědomuje, že její hlavní příčinou jsou lidské aktivity,“ řekl sociolog Tomáš Chabada z Masarykovy univerzity, podle něhož celých 28 procent dotázaných uvádí, že podporuje ochranu klimatu více než před dvěma lety. „Jen 4 procenta se přiklání k názoru, že klimatická změna neexistuje, a pouze 2 procenta odmítají ochranu klimatu více než před dvěma lety.“

Stejně tak se většina obyvatel shoduje, že je zapotřebí problémy s globálním oteplováním řešit. „Podle 68 procent dotázaných je důležité, aby Česká republika přijala opatření proti změně klimatu. Zvláštní pozornost si zaslouží, že podle 66 procent má Česko snižovat své emise skleníkových plynů bez ohledu na emise jiných zemí. Zároveň 70 procent Čechů a Češek stojí o předvídavou, strategickou politiku a je přesvědčeno, že český stát má řešit problémy, které hrozí naší zemi kolem roku 2050,“ konstatoval sociální psycholog Ondřej Kácha z Green Dock.

Obnovitelné zdroje či zateplené domy

Která klimatická opatření podporuje česká veřejnost nejvíce? Více než 70 procent obyvatel souhlasí s tím, aby se rozvíjely obnovitelné zdroje energie, podporovalo se zadržování vody v krajině, aby se v zemědělství používaly ekologické postupy, zateplovaly budovy a stavěly se energeticky nenáročné domy nebo aby se zavedla výuka o změně klimatu a ochraně klimatu na všech základních a středních školách.

Podle sociálního psychologa a vedoucího výzkumného týmu Jana Krajhanzla z Masarykovy univerzity už je u české veřejnosti bezpředmětná nejistota, jestli se klima mění či nikoli. „Avšak v celé řadě dalších otázek obyvatelé tápou. Například jen 7 procent správně ví, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových plynů na hlavu než Čína, Indie nebo Velká Británie,“ sdělil Krajhanzl. „A jen 24 procent správně odpovědělo, že Česko patří mezi největší vývozce elektrické energie v Evropské unii. Nejistotu ilustruje také to, že celých 45 procent dotázaných si netroufá odpovědět, zda má či nemá Česko odstoupit od uhlí, nebo v jakém roce.“

Může to být způsobeno také tím, že mnohé údaje o globálním oteplování mohou být pro značnou část veřejnosti těžko pochopitelné. „Informace jsou často dostupné, ale ne vždy ve srozumitelné podobě. Například zpráva IPCC o stavu klimatu má několik tisíc stránek. Anebo data o koncentraci v atmosféře najde Google celkem rychle, ale pro jejich pochopení a interpretaci v souvislostech prostě nestačí vidět jen ty výsledky měření. To, co chybí, jsou podle mě mosty. Jednak mosty od vědců směrem k médiím a veřejnosti, jednak mosty mezi obory – například mezi klimatologií, energetikou a ekonomikou,“ sdělil v nedávném rozhovoru pro Obnovitelně.cz zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Greta přeskočila českou vládu

Environmentalistka Renata Svobodová z Masarykovy univerzity upozornila rovněž na to, že Češi a Češky jen okrajově sledují diskusi o změně klimatu. A například působení švédské aktivistky Grety Thunberg zná více lidí než ekologické kroky vládního kabinetu. „Výroky a aktivity české vlády v ochraně klimatu zaznamenalo pouze 19 procent a uhelné komise 10 procent lidí. Působení světoznámé aktivistky Grety Thunberg pak zachytilo 46 procent veřejnosti, bývalého prezidenta a vyhlášeného klimaskeptika Václava Klause 26 procent. Toho mimochodem oznámkovali oslovení ze všech osobností a organizací nejhůře – od 63 procent dotázaných dostal Václav Klaus za svá vyjádření v této oblasti čtyřku nebo pětku,“ uvedla Svobodová.

Česká veřejnost se navíc často sama ostýchá o změně klimatu hovořit před ostatními. Podle průzkumu více než 60 procent Čechů a Češek nikdy s druhými nekomunikovalo o podpoře ochrany klimatu. Necelých 67 procent lidí také nikdy nepodepsalo klimatickou petici, i když zhruba třetina obyvatel předpokládá, že časem se k takovým výzvám připojí více.

Podle sociologa Tomáše Chabady z Masarykovy univerzity výsledky výzkumu ukazují, že tu chybí známé, důvěryhodné a respektované osobnosti, které by s českými diváky, posluchači a čtenáři mluvili o ochraně klimatu způsobem, který jim je blízký. „Více než 70 procent veřejnosti by přitom chtělo, aby se do ochrany klimatu více zapojilo Ministerstvo životního prostředí, vláda, firmy, domácnosti a čeští vědci a vědkyně, podle více než 60 procent také například česká média nebo politici a političky,“ poznamenal Chabada.

Ovšem například premiér Andrej Babiš (ANO) se o aktivistech, kteří upozorňují na nebezpečí klimatických změn, mluví poměrně opovržlivě. Ve své knize Sdílejte, než to zakážou připomíná demonstraci před budovou vlády, která v tu dobu jednala právě o klimatu.

„Demonstranti, kterým nebylo ještě ani dvacet let, na nás přes plot hulákali, že nic neděláme. Tak jsem je pozval dovnitř, přímo do Strakovy akademie. Upřímně jsem se chtěl dozvědět, proč stávkují a co podle nich děláme špatně. A stejně upřímně jsem byl překvapený stylem jejich jednání,“ píše se v knize. „Podobnou povýšenost a agresivitu jsem naposledy viděl v OSN, když jsem ze záznamu sledoval vystoupení Grety Thunbergové.“ A pak mimo jiné pokračuje: „Když jsme všechny tyhle logické argumenty aktivistům představili, nevšiml jsem si, že by jediný z nich aspoň pokýval hlavou nebo rozumně zareagoval. Stejně jako povýšeně přišli i povýšeně odešli. Mezi dveřmi ještě jeden z nich prohodil: ´Vyřešte si to sami.´ Samozřejmě. A nazdar.“

Nedobrá budoucnost dětí

Sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity uvedl, že mezi zajímavé výsledky výzkumu patří rovněž vztah Češek a Čechů k přírodě. Považují ji totiž za vůbec nejatraktivnější mediální téma z třiceti nabízených. Celé životní prostředí se pak umístilo třetí.

„Lidé také považují za mnohem důležitější svůj vztah k přírodě než to, zda jsou pravicoví či levicoví, liberálové nebo konzervativci: za ochránce přírody se považuje 71 procent a za ekologa 48 procent české veřejnosti,“ řekl Krajhanzl. „Zaujalo nás také poměrně kritické hodnocení současnosti i budoucnosti: více než 60 procent veřejnosti očekává, že dnešní děti budou žít v horším světě, než je ten náš, a 54 procent veřejnosti není spokojeno se životním způsobem, kterým žije většina společnosti.“

Foto: Pixabay