Hubíte vzácného motýla, obvinili entomologové Lesy ČR

Jasoň dymnivkový je kriticky ohrožený druh, kterého chrání česká i mezinárodní legislativa. V Čechách už motýl vyhynul, na Moravě přežívá jen na několika místech. Nejvíce - přibližně 4 tisíce jasoňů - ještě v minulém desetiletí každoročně létalo v oboře Bulhary. V roce 2019 tam však byly napočítány jen desítky dospělých motýlů. Odborníci vidí příčinu právě v hospodaření Lesů.

Záchranný program navržený odborníky z Biologického centra Akademie věd ČR, který prosadila a financovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, zvedl v roce 2020 početnost motýlů na nižší stovky. Hlavní problém ale přetrvává. Obora, donedávna významné útočiště mnoha ohrožených a chráněných rostlin a živočichů, je po mnoho let zvěří každoročně zcela vypasena. Další stanoviště jasoňů zlikvidovalo frézování pasek a také používání herbicidů. Podle entomologů tak housenky ani motýli nemají kde žít.

Tisíce jasoňů jsou pryč

„Jen zde připravily státní Lesy naši přírodu o tisíce chráněných jasoňů. Za několik kusů tohoto motýla ve sbírce přitom sběratelům hrozí vysoké pokuty i vězení,“ řekl David Král, předseda České společnosti entomologické, která před více než rokem podala podnět na Českou inspekci životního prostředí.

V červnu 2020, měsíc po zákonné lhůtě na odpověď dorazilo z inspekce třístránkové vyjádření, které entomologové označili za „nicneříkající“. Mimo jiné se v něm píše: „V současné době inspekce ve spolupráci se Správou CHKO Pálava provádí úkony předcházející kontrole, které mají za cíl shromáždit existující dokumentaci, správní úkony, odborné podklady i poznatky z terénu, na základě kterých by bylo možno vyhodnotit právní stav konkrétních činností a stanovit další postup. Prokázání rozporu s konkrétními chráněnými zájmy a následné stanovení podmínek činnosti je přitom jen jednou z cest, která by mohla směřovat k nápravě nežádoucího stavu.“

Od té doby, tedy bezmála rok podle entomologů už inspekce nereaguje. „Snažili jsme se kontaktovat ředitele, upozorňovali jsme ministerstvo životního prostředí, psali ministrovi. Marně,“ dodal David Král. Organizace připomněla, že podle zákona je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje chráněných druhů hmyzu a současně poškozovat jejich přirozené biotopy.

Zmizely další druhy

V oboře Bulhary však podle entomologů nemizí jen jasoň dymnivkový, ale také další druhy hmyzu včetně zvláště chráněného roháče obecného, a mnoha druhů chráněných rostlin. „Obora je minimálně od roku 2015 každoročně spasená na hlínu. Včetně loňského, deštivého roku. Co nesežere zvěř, zlikviduje frézování,“ konstatoval entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd.

Odborníci přitom upozorňují, že jasoně není těžké chránit. Díky prosvětlení kousku lesa, které se podařilo prosadit v roce 2019 a financovala jej Agentura ochrany přírody a krajiny, se početnost motýlů zvýšila. Podle entomologů je ovšem zapotřebí zlepšit stav celé obory, snížit neúměrný tlak zvěře a ukončit „průmyslové“ frézování.

„Lesy ČR na problém upozorňujeme patnáct let. Přesto státní podnik ve státem vlastněné oboře uvnitř chráněného území téměř vyhubil naši nejbohatší populaci zákonem chráněného motýla. Umožnila mu to také pasivita České inspekce životního prostředí,“ tvrdí entomolog Čížek. Dodal, že při současném negativním trendu může v nejbližších letech jasoň dymnivkový v Milovickém lese vymřít úplně.

„Případ je výjimečný tím, že vše je velmi dobře zdokumentované díky výzkumům Entomologického ústavu a cílenému monitoringu jasoně, který financuje Agentura ochrany přírody a krajiny. I přesto inspekce závažné ničení přírody ignoruje,“ řekl Jiří Hájek, vědecký tajemník České společnosti entomologické, která podala trestní oznámení odboru hospodářské kriminality v Brně začátkem dubna. Připojili rovněž bohatou dokumentační část obsahující vědecké studie, výsledky průzkumů lokality i fotografie, které podle nich potvrzují nevhodné hospodaření v oboře. „Chceme zastavit poškozování tohoto chráněného území, a nevidíme už jinou možnost než se obrátit na policii,“ dodal Hájek.

Stíhaní amatérští sběratelé

Entomologové ukázali na rozpor v přístupu státních institucí. Loni královéhradecká policie navrhla obžalovat jednašedesátiletého důchodce, který od dětství sbíral brouky – jeho amatérská sbírka dosáhla několika desítek kusů. Jelikož mezi nimi byly rovněž chráněné exempláře, obvinili ho vyšetřovatelé za neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, za což mu hrozí až tříleté vězení.

Podle Lukáše Čížka takových trestně stíhaných sběratelů přibývá. Vysvětlujete si to tím, že pro policii ale i inspekci to jsou snadné a rychlé „body“. „Hmyz kolem nás mizí opravdu rychle. Ale proto, že nemá kde žít, nikoli proto, že ho někdo chytá. Příčinou úbytku tedy nejsou sběratelé, ale to, co děláme s krajinou,“ poznamenal Čížek.

Také podle Davida Sommera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je zapotřebí chránit především místa, kde hmyz žije, pokud ho chceme chránit. „Policie stíhá amatérské entomology kvůli několika chráněným motýlům ve sbírce. Věříme proto, že její motivace dohnat k odpovědnosti pachatele odpovědného za likvidaci mnoha tisíc jasoňů bude vysoká,“ řekl Sommer.

Lesy: Viníkem je sucho

Státní podnik Lesy ČR s argumenty entomologů nesouhlasí. Na vině je podle něj sucho. „Kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli a další živočichové vázaní na vegetaci. Voda prostě chybí a zalévat louky není možné. Dávat v těchto klimatických podmínkách do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné,“ uvedl už před časem ředitel Lesního závodu Židlochovice Miroslav Svoboda.

Vliv klimatu nevyloučil ani ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava Jan Vybíral. „Hynou stromy, keře, bylinné patro vegetace i tráva. Motýli je potřebují, a tak se jejich populace snižuje,“ citoval Vybírala Deník.cz.

Řediteli lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Vladimíru Krchovi podle dřívějšího vyjádření vadí ti, kteří se hlásí jako největší odborníci na ochranu přírody a radí lesníkům. „Jdou proti jakékoliv logice a známým vědeckým argumentům. Myslí si, že na penězích nezáleží, že to stát musí zaplatit. Myslí si, že oni jediní mají patent na rozum,“ řekl Krchov.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Dirgela / Creative Commons / CC-BY-SA

Popisek: Jasoň dymnivkový