Miliony plastových lahví končí pohozené v přírodě, přitom je lze recyklovat stále dokola

Každoročně končí ve volné přírodě v Česku až 100 milionů PET lahví. A i podobné množství plechovek. Podle Andrey Brožové, která pracuje ve společnosti Mattoni 1873 (dříve Karlovarské minerální vody) a současně je jednou z mluvčích iniciativy Zálohujme.cz, by tomu tak nemuselo být, kdyby se plastové lahve, ale i plechovky zálohovaly, jako tomu je v některých jiných evropských zemích. Jenže odpovědné tuzemské úřady zálohovat zatím nechtějí. „Když se podíváte na mapu, tak Česko bude zanedlouho zcela obklopeno zeměmi, kde zálohový systém funguje,“ říká Andrea Brožová v rozhovoru pro Obnovitelně.cz.

Pavel Baroch

29. 3. 2021

Proč má smysl zavést tříkorunovou zálohu na PET lahve, jak vaše iniciativa navrhuje?

Protože jen zálohový systém dává šanci vybrat od lidí zpět devadesát a více procent PET lahví. A taky plechovek. Nesmíme zapomínat na to, že smysl dává současně začít zálohovat i plechovky, jejichž prodeje rok od roku rostou a třídění absolutně zaostává. A proč potřebujeme vybrat co nejvíce PETek zpět? PET je cenný materiál, který bychom mohli využívat v uzavřeném cyklu pořád dokola, díky recyklaci „z lahve do lahve“.

Kolik PET lahví je vlastně každý rok v České republice v oběhu? Kolik z nich se nakonec vrátí k recyklaci?

Odpověď na tuto otázku není snadná. V Česku neexistuje zatím žádná exaktní statistika a veškerá čísla jsou spíše odhady. Předpokládá se, že se každý rok v Česku na trh uvede bezmála 60 tisíc tun PETek. Z toho přibližně sedmdesát až osmdesát procent se dostane do žlutých kontejnerů. K recyklaci však putuje jenom něco přes polovinu vybraných PET lahví.

A co se děje se zbytkem?

Lahve, které se nevysbírají, končí ve směsném odpadu anebo pohozené v přírodě. Smutným faktem je ale také to, že rovněž nemalá část lahví ze žlutých kontejnerů nekončí recyklována, ale ve spalovně a v horším případě dokonce na skládce.

Kolikrát je možné jednu lahev zrecyklovat, znovu využít?

PET je velice tvárný materiál. Je možné ho recyklovat opakovaně s minimálními ztrátami. Pokud bychom například používali osmdesát procent recyklátu a k němu přidávali dvacet procent panenského PETu, můžeme takové PETky recyklovat prakticky donekonečna. Problémem je, že žádná taková recyklace v Česku momentálně neprobíhá. U nás se PETky zatím recyklují jen a pouze do vláken, do koberečků v automobilovém průmyslu a podobně. Takový výrobek pak v dalším kroku končí jako odpad, protože již dále recyklovat nejde.

Studie Centra ekonomických a tržních analýz označila plán na zálohování PET lahví jako nevhodný pro naši republiku. Klade prý nároky na spotřebitele, obchodníky a obce a je rizikem pro zavedený funkční systém třídění. Právě na základě této studie pak ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že se zatím zálohování zavádět nebude. Co vy na to?

To nás hodně mrzí. Ke studii samotné se vyjadřovat nebudu, i když mám určité pochybnosti o její objektivitě a nestrannosti. Jako protiargument snad stačí, že tu existují čtyři studie od renomovaných odborníků, které naopak vyznívají pro zálohový systém v Česku. Tu nejnovější, kterou zpracoval vloni v létě tým profesora Michala Mejstříka, jsme veřejnosti představili minulý měsíc a stejně jako ty ostatní je k dispozici na našich stránkách zalohujme.cz.

Co říkáte na argument, že pro Českou republiku není zálohování vhodný model, že například lidé nechtějí nosit použité plastové lahve zpátky do obchodů?

Těžko říct, kde se ten argument vzal. Zajímalo by mě, jestli za ním stojí nějaká validní data. Můžu jen připomenout, že iniciativa Zálohujme si pravidelně nechává zpracovávat průzkumy veřejného mínění a v nich podpora záloh zatím nikdy neklesla pod osmdesát procent.

V kolika zemích zálohování funguje? Jaké jsou zkušenosti?

V současnosti v Evropě funguje zálohování v deseti státech. Jsou to například severské země, Německo, Chorvatsko anebo některé pobaltské státy. Dalších čtrnáct zemí pak o zavedení záloh vážně uvažuje nebo jejich zavedení už přímo připravuje. Jako příklad můžu uvést sousední Slovensko, kde budou zálohy fungovat už od ledna 2022. Když se podíváte na mapu, tak Česko bude zanedlouho zcela obklopeno zeměmi, kde zálohový systém funguje.

Společnost Mattoni 1873 zavedla před časem zálohování vybraných PET lahví ve spolupráci s rozvozovou společností Košík.cz. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Minerálka Mattoni v zálohované PETce se na Košíku prodává již více než rok. Zájem o ni je značný. V prodejích předstihla tu nezálohovanou v poměru sedmdesát ku třiceti. Dobrá je také návratnost obalů.

Posléze Mattoni 1873 připadala rovněž vybrané plechovky. Nekupují zákazníci raději nápoje bez tříkorunové zálohy?

Je to stejné jako u PETek.

Jak vy se chováte k použitým PET lahvím? Nikde jste použitou lahev nevyhodila tam, kam nepatří?

PETky nosím do žlutého kontejneru, nic lepšího s nimi, bohužel, zatím nemohu udělat. A když je tam házím, tak jim držím palce, aby se dostaly alespoň do těch plínek nebo koberečků do auta, na jejichž výrobu se také používají, a neskončily na skládce.



Autor: Pavel Baroch

FOTO: se souhlasem Zálohujme