Praha versus Brno: kdo se stane králem české městské energetiky?

Investice do solárních elektráren nejsou pro řadu měst novinkou. Do fotovoltaických projektů na základě vládní pobídky před více než 10 lety investovala v minulosti řada měst a obcí. Vlastníkem devíti solárních elektráren o celkovém výkonu téměř jedné megawatty je například město Ústí nad Orlicí (prostřednictvím městské společnosti). Velkou elektrárnu o výkonu 1,6 megawatt vlastní přímo obec Vísky, město Velké Opatovice pak instalaci 125 kilowattů a mnoho dalších. Po zastavení systémové podpory se však zájem měst o čistou energii propadl na nulu.

S oživením alespoň investiční podpory se začaly objevovat po letech první noví zájemci. Před rokem a půl si stovku solárních panelů pořídil Prostějov. Sportovní centrum prostějovského Domu dětí a mládeže díky tomu výrazně sníží svoji spotřebu elektřiny ze sítě. Solární výroba pokryje spotřebu objektu zhruba z šestiny. „Chceme udělat z Prostějova město, ve kterém se bude lépe žit a k tomu nám moderní řešení budou pomáhat. Technologie fotovoltaických elektráren udělala velký krok kupředu a my díky tomu můžeme snížit naše účty za elektřinu,“ uvedl k motivacím města prostějovský primátor František Jura.

Právě dynamický rozvoj solární energetiky udělal z tohoto zdroje energie nejvíce dostupné řešení pro města, firmy i domácnosti. "Během uplynulého desetiletí klesly ceny solárních panelů o 90 procent. Fotovoltaika se tak stala symbolem moderní energetiky. Umožňuje vyrábět čistou energie přímo na střeše budovy, kde pak spotřebuje. Během tohoto desetiletí lze pak čekat ještě silnější propojení s akumulací energie nebo vznikem energetických společenství, ve kterém se virtuálně spojí výrobci a spotřebitelé," doplňuje k úspěchu fotovoltaiky Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Virtuální obří elektrárna

Koncem ledna oznámilo zájem vybudovat či podpořit budování fotovoltaických a fototermických zdrojů na území Brna jeho vedení. Rada města Brna na lednovém zasedání udělila koncernový pokyn na realizaci fotovoltaických a fototermických systémů. Projekt se má zhostit městská společnost SAKO Brno. Zájem o využití energie z obnovitelných zdrojů je součástí naplnění klimatického plánu, ke kterému Brno přistoupilo v roce 2017 s cílem zajistit redukci emisí o 40 procent. "Připravili jsme proto na úrovni města projekt, jehož cílem je instalace slunečních elektráren na vhodné budovy ve městě. Rádi bychom, aby se zapojil i soukromý sektor a přidal se ke snahám města,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Hlavním cílem je zvýšit výrobu solární energie, výstavbu a koordinaci projektů, a to včetně přípravy dokumentace a zajištění financování dílčích investic. „Jdeme cestou podpory zelené energie vyrobené na brněnských střechách, a to nejen na budovách ve vlastnictví města, ale i těch v soukromém vlastnictví. Počítáme s tím, že od brněnských vlastníků fotovoltaických technologií budeme vykupovat energii za obvyklou výkupní cenu. Neméně důležitou součástí projektu je spolupráce s magistrátními odbory, které mají na starost správu budov nebo výstavbu, s cílem využívat chytrá řešení v nakládání s energií,“ přiblížil 1. náměstek primátorky Petr Hladík.

Brno má již nyní vytypováno více než 100 budov o celkové ploše střech přes 120 tisíc m2. O jejich využití mají rozhodnout ekologická a ekonomická kritéria. Jednotlivé solární instalace by měly dosáhnout v součtu roční produkci kolem 43 gigawatthodin. To by mělo přinést roční úsporu emisí nejméně 36 000 tun oxidu uhličitého. Cena projektu se při současných cenách odhaduje okolo 1,2 miliardy korun a Brno počítá, že na jeho realizaci využije letos otevřený Modernizační fond.

Praha se zajímá o fotovoltaiku pro školy

Návrat ke kořenům. I tak by se dal nazvat záměr Prahy využít střechy škol pro solární elektrárny. Právě školní budovy stály totiž u kolébky české fotovoltaiky. Před více než 20 lety fungoval program Slunce do škol, díky kterému získaly stovky vzdělávacích zařízení první fotovoltaické články. Tehdy složily primárně jako doplněk hodin fyziky. Dnes již přináší možnost podstatné úspory nákladů za energii.

"Praha vlastní okolo 400 školských budov. Vytipovali jsme zatím přibližně 100, kterých by se právě mohly týkat energetické úspory v rámci výzvy 146 Operačního programu životní prostředí, ale i dalších výzev. Počítáme například s modernizačním fondem. V rámci těchto úspor bychom chtěli vlastně nejenom ošetřit obálku budovy, to znamená lepší izolace a podobně, ale i využít například střech budov k tomu, abychom na ně instalovali obnovitelné zdroje energie, tedy typicky solární panely," představil plány Prahy na modernizaci školských budov Vít Šimral v rozhovoru pro TV Praha začátkem letošního února.

Jedním z prvních projektů, který Praha oznámila již v roce 2019, je renovace pražské střední školy COPTH (Centrum odborné přípravy technickohospodářské). Budova školy ze 70. let, která již dávno přestala plnit hygienické a jiné požadavky, se promění na inteligentní energeticky soběstačnou budovu. Modernizace, která byla spuštěna za spolupráce MHMP v rámci Operačního programu Praha – pól růstu ČR, je ojedinělým řešením nejen v ČR, ale i v Evropě, a je jednou z cest ke vzkříšení českých odborných učilišť. Mezi opatřeními nechybí ani instalace solárních panelů. Doplněny jsou novými tepelnými čerpadly pro ohřev, vytápění i chlazení. Modernizovaná budova umí využit dešťovou vodu pro zavlažování a šedou vody pro splachování WC. Další střechy mají zelený travní povrch.

Praha vs Brno a pohledy expertů

Pokud vás zaujaly představené záměry Prahy a Brna v oblasti využití solární energie, můžete si poslechnout podobnější informace přímo od zástupců z vedení těchto měst. Své pohledy představí na webináři Fotovoltaika na městských střechách: Směřují Praha a Brno k energetické soběstačnosti? Termín konání je v úterý 23. března od 16:00 přes platformu Zoom.

Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve městech posílí energetickou bezpečnost pomocí místní, čisté energie a pomůže naplnit klimatické závazky. To jsou trendy, do kterých se pouští New York, Paříž, Vídeň nebo Kodaň. Zařadí se mezi ně jako první v Česku i Praha nebo Brno? Moravská metropole už vytipovala střechy 120 městských budov, které osadí solárními panely. Ty budou elektřinu podle potřeby dodávat jedna do druhé v rámci společné sítě. Podobný projekt by mohl dostat šanci i v Praze. Kolik by mohly dodat projekty solárních elektráren na rodinných a bytových domech v Praze, to prozradí čerstvá data, která spočítala poradenská společnost EkoWATT ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost, a která vám během webináře představíme.

Během webináře vystoupí Petr Hladík – 1. náměstek primátorky města Brna, Vít Šimral – radní hl. m. Prahy pro oblast školství, Jiří Beranovský – ředitel, EkoWATT, Miroslav Calda – majitel a CEO, Atlantis Management, Jaroslav Šuvarský, jednatel S-Power, David Martínek – manažer pro vnější vztahy, ČEZ ESCO, Martin Madej – analytik, Aliance pro energetickou soběstačnost a Martin Sedlák – programový ředitel, Svaz moderní energetiky. Debatou bude provázet Marie Bastlová. Přihlásit na akci se můžete pomocí formuláře (odkaz).

Autor: Martin Prax

FOTO: Pixabay