Červi míří na talíře. Blíží se doba, kdy si pochutnáme na broucích

Použití hmyzu v potravinách je již povoleno například ve Finsku, Belgii a Nizozemí. V jiných státech jde o běžnou součást jídelníčku. Odhaduje se, že na dva tisíce druhů hmyzu se objevuje na talířích zhruba dvou miliard lidí na celém světě.

„Toto první posouzení potravinových rizik u hmyzu jako nové potraviny může usnadnit cestu pro první schválení na úrovni celé EU. Naše hodnocení rizik je rozhodujícím a nezbytným krokem v regulaci nových potravin tím, že podporuje tvůrce politik v EU při přijímání vědecky podložených rozhodnutí a zajišťování bezpečnosti spotřebitelů,“ uvedl Ermolaos Ververis, vědecký pracovník agentury, uvedl:

Nový impuls spotřeby červů na evropských talířích dává právě rozhodnutí o jejich bezpečnosti. Evropský úřad pouze doplnil, že je třeba více prozkoumat možné alergické reakce. Hmota ze sušených moučných červů se tak nově může objevit v proteinových tyčinkách, sušenkách a dalších přísadách v běžném jídle. Podle producentů mouky z moučných červů, chutná sušená hmota jako arašídy. Na trhu jsou již jako solené, máčené v čokoládě, drť na posypaní salátů nebo přísada do polévek.

Jde o průlomové rozhodnutí, od kterého se očekává, že je jen prvním krokem v konzumaci hmyzu. Na schválení čeká dalších 14 druhů. Jde například o cvrčky nebo kobylky. Experti předpokládají, že se trh s potraviny z hmyzu rozroste do čtyř let 10krát, na 4,1 miliardy dolarů.

V posledních letech vznikají v Evropě nové hmyzí farmy. Nejčastěji lze na produkci hmyzu narazit ve Francii, Nizozemí nebo Finsku. Například francouzská společnosti Ynsect staví aktuálně novou farmu s produkční kapacitou více než 100 000 tun brouků ročně.

Vedle potravin pro lidi se přísady z hmyzu používají v rámci krmiva pro ryby, psy a další domácí mazlíčky. Právě tento způsob zapojení hmyzu do produkce krmných směsí bude v nejbližších letech dominovat. Mezinárodní platforma hmyzu pro potraviny a krmiva předpokládá, že se vedle granulí pro psy a kočky prosadí hmyz v krmení drůbež a prasat. Z předpokládané evropské produkce tří milionů tun hmyzích bílkovin v roce 2030 má připadnout jen desetina na lidskou výživu. Zbytek bude právě v kategorii krmení zvířat.

Plusy pro přírodu a ochranu klimatu

Jedním z impulsů konzumace hmyzu je vedle jejich zajímavé nutriční hodnoty možnost vyřešit problémy s nedostatkem potravin a zatížením planety chovem prasat nebo skotu. Čísla hovoří jasně ve prospěch brouků. Podle dat Organizace OSN pro výživu a zemědělství a dalších expertních organizací připadá na kilogram živé hmoty u brouků pouhé 2 gramy oxidu uhličitého, což je 565krát méně než u prasat a téměř 1500krát méně než u krav. Podobně významná je také úspora vody. Na gram bílkoviny z hmyzu je potřeba jen poloviční spotřeba vody než u prasat a téměř pětkrát méně než u krav.

OSN také uvádí, že na vyrobení kilogramu živé váhy cvrčků je potřeba méně než pětina krmiva, které sežere dobytek na stejnou váhu. Výhodou hmyzu je také fakt, že se obejde bez antibiotik nebo růstových hormonů.

Hmota z mletých cvrčků je de facto bez chuti. To rozšiřuje variabilitu jejího využití. Cvrčcí mouku lze přidat do klobás, sušenek, vdolků nebo tofu. Obsah bílkovin je však vyšší než v běžné mouce a srovnatelný s masem.

Nahrazení tradiční živočišných zdrojů bílkovin hmyzem má jasné ekologické a ekonomické výhody. Vyžadují méně krmiva, produkují méně odpadu a sníží množství emisí skleníkových plynů,“ shrnuje výhody hmyzu v potravinách Mario Mazzocchi, profesor na Boloňské univerzitě. „Právě nižší provozní náklady a cena by mohly zvýšit bezpečnost potravin,“ dodává s tím, že nový impuls může vést k rozšíření chovů červů a dalších druhů hmyzu, které povede k dalšímu snížení ceny potravin a rozšíření nabídky na trhu.

Zdroje: efsa.europa.eu

FOTO: pixabay - volná fotografie (grilovaní mouční červi)