Baterky pomohou zajistit stabilitu sítě i v Česku. Poslanci dají změně šanci

Po téměř čtyřech letech se pravděpodobně podaří schválit ukotvení akumulace v energetickém zákoně? Co to bude pro akumulaci energie znamenat v praxi?

Ukotvení akumulace v energetickém zákoně bude především znamenat příležitost akumulaci na českém území konečně rozvíjet. Akumulace se stane oficiální součástí energetiky a Energetický regulační úřad bude konečně moct vydávat licence na provoz akumulačních zařízení. Přestože je definice akumulace v energetickém zákoně tzv. technologicky neutrální, týká se tedy všech forem akumulace (tedy nejen baterie, ale i Power-2-gas, Power-2-heat nebo vodíková úložiště), v současné době se očekává především rozvoj bateriových úložišť. Díky získání licence bude možné bateriové systémy připojit přímo do sítě a po letošní aktualizaci Kodexu přenosové soustavy jim bude umožněno poskytovat služby výkonové rovnováhy. Poskytování těchto služeb právě bateriemi se již v mnoha evropských zemích osvědčilo, např. v Německu klesla cena podpůrných služeb dokonce pětkrát poté, co na trh služeb výkonové rovnováhy vstoupily bateriové systémy.

Spotřebitelé se dočkají lepší ochrany na trhu s energiemi. Myslíte, že se díky tomu zvýší zájem o akumulaci?

Dle mého názoru ano. Již nyní zájem o malé bateriové systémy neustále roste, více než polovina malých FVE má připojeno také baterii, u kterých kapacita roste, a naopak cena klesá. Dle údajů z NZÚ (Nová zelená úsporám) bylo v loňském roce podáno 3819 žádostí na dotaci s akumulací do baterií o celkovém výkonu 18,8 MW.

Která evropská země se dá považovat za lídra v akumulaci? A můžeme ji porovnat s ČR?

Mezi evropské lídry v akumulaci patří zejména Velká Británie a Německo. Velká Británie měla již v polovině loňského roku nainstalováno 1000 MW bateriových systémů, zatímco výkon německých baterií dosáhl koncem roku 2020 přes 550 MW. Porovnávat tyto země s Českou republikou bohužel příliš nelze, obě země rozvoj bateriových systémů podporují ve svých legislativách a strategických dokumentech již několik let a několikaleté zkušenosti mají také v již zmiňovaném poskytování služeb výkonové rovnováhy, které se díky zapojení bateriových systémů zrychlily (baterie reagují v řádu milisekund) a také zlevnily. Ve Velké Británii již dokonce přistupují ke zjednodušení legislativy, díky kterému i větší bateriové systémy nad 50 MW nemusí procházet složitým schvalováním na národní úrovni, jak tomu bylo doposud. Česká republika je v tomto ohledu bohužel stále na začátku a přestože doufáme, že díky ukotvení akumulace v energetickém zákoně budou projekty výstavby akumulačních zařízení ve velkém přibývat, dohnat evropské lídry se nám zřejmě jen tak nepodaří.

Jaké další novinky můžeme v ČR očekávat?

V tuto chvíli si hlavně přejeme, aby novela energetického zákona prošla procesem schvalování hladce a skutečně v příštích měsících vešla v platnost. Definici akumulace jsme se snažili prosadit v co nejširším pojetí a tudíž co možná nejkonsenzuálněji, což se také podařilo, proto doufáme, že jakékoliv budoucí snahy o rozvoj akumulace všech druhů již nebudou narážet na další legislativní překážky. Velkým tématem je samozřejmě decentralizace energetiky, energetické komunity, vznik agregátorů či aktivní zákazníci, tzv. prosumeři (kombinace spotřebitelů a výrobců), kteří budou v budoucnu hrát zásadní roli v energetickém systému. Nejen tyto novinky budou zohledněny ve zcela novém energetickém zákoně, jehož věcný záměr, na kterém jsem se jako zástupce Svazu moderní energetiky a asociace AKU-BAT podílel, by měl být zveřejněn v červnu tohoto roku. Než však vejde nový zákon v platnost, potrvá to pravděpodobně 2-3 roky. Klíčový pro celkovou dekarbonizaci energetiky a výstavbu nových OZE bude v této dekádě jednoznačně Modernizační fond, na jehož správném nastavení se asociace, ve kterých na různých postech působím, (Svaz moderní energetiky, AKU-BAT a Solární asociace), významnou měrou podílely a vlastně stále podílejí.