Levnější energii přináší decentralizace zdrojů, říká nová posila Nano Energies

V energetice se pohybujete přes 15 let, dokončujete vzdělávací program pro řízení inovací na HEC škole v Paříži. Co vás přilákalo do Nano Energies?

Viděl jsem - a stále vidím - velkou propast mezi lidmi a energetikou. K tomu, aby se stali uživateli obnovitelných zdrojů vede pořád ještě dlouhá cesta, je tam mnoho kroků. To bylo původní motivací, proč jsem vytvořil projekt Zapnislunce. Baví mě popularizovat energetiku a přibližovat lidem zdánlivé složité věci, aby jim rozuměli a byly jim bližší. A proto je vždycky fajn mít kolem sebe tým lidí, vývojáře, IT podporu a další. Bez nich bych to sám nikdy neprolomil. A to je i to, co se mi líbí na Nano Energies. Navzdory překážkám to zarputile zkouší, inovují a přináší na trh novinky. Jako třeba energetická flexibilita. V Nano vyvíjeli software a testovali řízení pro kogenerační jednotky v době, kdy to tady ještě nikdo nedělal. A povedlo se, z testovací fáze se úspěšně přehoupli do realizace a dnes řídí od mrazáků po tavící pece. Takový přístup třeba u velkých energetických hráčů nevidíte - než se otočí kormidlem, stokrát si to rozmyslí, změní směr a hlavní pozornost věnují udržení stávajícího byznysu. Některé věci je potřeba dělat navzdory omezením systému. A mě se líbí, že to tak v Nano Energies je.

Přicházíte řídit Nano Green, která se věnuje obnovitelným zdrojům. Jak je možné služby a produkty v této oblasti posouvat dál?

Firmy, o které se v Nano Energies staráme, ale třeba i ty, které se přidávají k iniciativě Změna k lepšímu, kterou jsme spoluzakládali, mají o udržitelnost velký zájem. Chceme je dál podporovat v tom, jak být energeticky udržitelnější, řídit přenosy energií, snižovat uhlíkovou stopu a hlavně jim pomáhat pro takové kroky sehnat prostředky. Máme bohaté know-how, ve kterém vidíme velký potenciál přenositelnosti do dalších oborů a začali jsme poskytovat i konzultační služby. Energetiku polidšťujeme, pomáháme malým dodavatelům a tak i české krajině. A v tom chceme pokračovat, aby obnovitelné zdroje mohly dál růst a bylo snazší opouštět starou energetiku. Takže ano, věřím, že chytrá energetika má před sebou ještě velkou budoucnost.

Dodáváte 100% čistou Elektřinu Nazeleno domácnostem, jednotlivcům i firmám. Myslíte si, že dalším klientem mohou být energetické komunity? Jaké máte s tímto konceptem zkušenosti?

Obnovitelné zdroje jsou populární třeba v Holandsku, kde je instalují i na staré domy. Instalují desítky tisíc zařízení za rok a právě komunitní projekty tam vznikají, lidé zelenou elektřinu sdílí. Každý takový fenomén má ale v pozadí nějaký důvod. V Česku komunitní energetice a sdílení zdrojů nevěří hlavně vláda, není na ně připravena legislativa a pro energetické komunity je tak velmi obtížné vznikat. Jinak by u nás mohl fungovat třeba německý model Mieterstrom. Představte si bytový dům, který si vyrábí vlastní zelenou elektřinu fotovoltaickými panely na střeše. Tu míchá s klasickou elektřinou ze sítě a mix pak míří do zásuvek obyvatel. Dům má u paty zařízení, které dokáže spočítat, kolik elektřiny si sami vyrobili, spotřebovali a kolik odebrali ze sítě. Je to výhodné pro obě strany – obyvatelé ušetří, protože si elektřinu částečně sami vyrábějí a distributor je přitom stále ve hře.

Takže nejsnazší je budování energetických komunit pro bytové domy? A o jak velkou úsporu by mohlo odhadem jít?

Společenství vlastníků je pro vznik energetických komunit ideální. Vlastní elektřinu by mohli využívat třeba pro předehřev teplé užitkové vody v zásobníku, v omezené míře i pro teplovodní vytápění, nebo naopak ochlazování a klimatizaci. Ideální je, když je elektřina, kterou si vyrobí, maximálně využita a spotřebována rovnou v bytech. Představte si třeba dům, kde je patnáct bytů s průměrnou spotřebou 2,5 MWh za rok. Pokud by si instalovali na střechu například fotovoltaiku o výkonu 10 kilowattů, která vyrobí 10 MWh elektřiny ročně, tak úspora může být i desítky procent. Cena elektřiny z fotovoltaiky je asi 1,70 korun za kWh. Běžná elektřina ze sítě stojí asi 3,50 korun za kWh a když se přidá úspora za sloučená odběrná místa, je to zajímavé. Je však potřeba najít takový systém, který zachová míru spravedlnosti mezi odběrateli.

Vidíte potenciál pro vznik energetických komunit ještě někde jinde? Co třeba obce?

Poptávka je téměř všude, každý subjekt ale musí překonat jiný typ překážek. Nejsnazší cestu mají developeři. Pokud se rozhodnou obnovitelné zdroje na dům umístit, udělají to a je jen na nich, jaký model zvolí. Takový krok navíc dost zatraktivňuje nabídku bytů.

V jiné situaci jsou obce, které potřebují většinou získat dotaci, naráží na vysoké zdanění, nejrůznější poplatky. Nedivím se , že se jim do obnovitelných zdrojů příliš nechce. Oproti tomu například společenství vlastníků jednotek se musí hlavně shodnout, pak už cesta k cíli není tak složitá.

Posledním, zajímavým případem jsou pohornické regiony. Infrastruktura tady byla budována pro těžký průmysl a teď se otevírá šance ji využít pro nový typ energetiky. To je i důvod, proč do těchto regionů směřuje velká část dotací - je tu opravdu obrovský potenciál.

Jak tomu můžeme pomoci? Sám jste naznačil, že stát decentralizaci a demokratizaci energetiky příliš nakloněný není.

Příležitosti pro rozvoj decentralizace energetiky jsou téměř všude. Pokud se naučíme vidět a využít lokální potenciál místa, máme vyhráno. Může to být třeba odpad, který obec teď skládkuje a přitom z něj může vyrábět teplo a energii. Znamená to umět síť nastavit chytře a dobře využít vstupy, které by jinak ležely ladem. Zároveň tak můžeme i snížit uhlíkovou stopu. To je cesta, jak postupně opouštět předimenzované a zbytečně velké systémy.

A co by decentralizace energetiky znamenala v konkrétních důsledcích pro každého z nás?

Například levnější energii a teplo. Pokud má obec bioplynku, lidé do ní mohou vozit posekanou trávu, zbytky potravin, sváží se tam i gastro odpad z restaurací nebo jídelen, prošlé potraviny. Tedy všechno to, co jinak míří na skládky. Přitom to mohou být cenné suroviny právě pro výrobu tepla a energie. V konečném důsledku lidé nejen ušetří, ale také žijí v prostředí, které je šetrné k přírodě a nepodílí se na zvyšování uhlíkové stopy.

FOTO: Nano Energies

Autor: Barbora Petrová