Za pět minut dvanáct: zákonodárci mají šanci otevřít Česko rozvoji akumulace

Současný energetický zákon pojmy jako akumulace energie, úložiště elektrické energie nebo jejich ekvivalent vůbec nezná a provozování těchto zařízení není uvedeno mezi předměty podnikání v energetice. Příprava legislativy ale probíhá mnohem pomaleji, než se plánovalo. A to přesto, že hrozí, že nebudeme včas implementovat evropské směrnice.

Česko zaspalo

Využití bateriových systémů i dalších forem akumulace v elektrizační soustavě ČR, tak jak je běžné ve většině zemí západní Evropy, se snaží prosazovat Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT již více než tři roky. Dosud byly u nás postaveny čtyři velkokapacitní bateriové systémy s celkovým výkonem okolo 10 megawattů a kapacitou přes 8 megawatthodin (MWh). Ve srovnání se státy EU i dalšími zeměmi Česká republika v rozvoji výrazně zaostává.

Na celém světě byly loni připojeny baterie o celkovém výkonu přesahujícím 10 GW. V Evropě vede s přehledem Velká Británie, která již v polovině minulého roku dosáhla u svých velkých bateriových systémů celkového výkonu tisíc megawattů. Na druhém místě je s polovičním číslem sousední Německo, které mělo koncem roku 2020 nainstalováno 551 MW velkokapacitních bateriových systémů, malých domácích úložišť bylo dokonce 750 MW. Co se týče velikosti jedné instalace, v Evropě vede Irsko se svým zcela novým bateriovým úložištěm o výkonu 100 MW. Za irskou baterií následuje loni instalovaná německá baterie s českou stopou společnosti LEAG Daniela Křetínského s výkonem 66 MW. Češi se překvapivě podílí i na chystaném největším bateriovém úložišti, jehož výstavbu na svém území schválila britská vláda. Projekt chystá společnost InterGen, jejíž polovičním vlastníkem je česká Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. Úložiště o výkonu 320 MW a kapacitě 640 MWhmá být uvedeno do provozu během tří let a do budoucna se počítá s jeho expanzí až na 1,3 GWh.

Mnohem větší plány mají evropské země v delším horizontu. Nejvýš opět míří Velká Británie, která plánuje 12,5 GW bateriových systémů s tím, že v polovině loňského roku byla již více než desetina tohoto výkonu připravena k výstavbě. V blízké budoucnosti plánuje také Irsko výstavbu bateriových úložišť o nemalém celkovém výkonu 2,4 GW, ze kterého již 500 MW čeká na zahájení výstavby. Do roku 2024 chystá i Polsko výstavbu bateriových systémů o celkovém výkonu 5 GW, Španělsko zhruba o polovinu méně v průběhu následujících deseti let. Do roku 2030 chystá Francie bateriová úložiště s výkonem 2 GW a Itálie dokonce 6 GW, avšak do tohoto čísla je započítána i akumulace v podobě přečerpávacích vodních elektráren. Ve stejném horizontu plánuje výstavbu bateriových systémů i sousední Slovensko, a to přibližně 140 MW.

Akumulace i energošmejdi

Baterie mají zásadní význam i pro cíle Zelené dohody pro Evropu. Jsou nezbytné pro rozvoj čisté energie, ekologickou dopravu a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Plnohodnotné zapojení akumulace do trhu s podpůrnými službami přitom umožňuje od počátku letošního roku i ČEPS ve svém zveřejněném Kodexu přenosové soustavy. Akumulace bude významně podpořena i Modernizačním fondem z dílny převážně ministerstva životního prostředí, kde jenom v programu RES+, který podporuje vznik nových obnovitelných zdrojů energie společně s akumulací, je pro tuto dekádu vyčleněno zhruba 60 miliard korun. „Z řad našich členů už nyní víme, že v nedávno spuštěných předregistračních výzvách MŽP indikují investoři velký zájem o akumulaci společně zejména s fotovoltaickými elektrárnami (nižší desítky MW). Akumulace dokonce musí tvořit alespoň část jejich výkonu, přitom pro ni neexistuje možnost zapojení díky chybějící licenci. Tento legislativní pat by měl konečně vyřešit právě námi podporovaný pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který by samostatnou licenci pro akumulaci zavedl,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.

Díky zahrnutí akumulace do energetického zákona by se Česká republika mohla zařadit mezi země, které chápou význam akumulace jako důležitý nástroj transformace energetiky a bude moct dříve čerpat velké množství technologických, bezpečnostních a finančních výhod, které baterie, ale i další formy ukládání energie přináší. Nasazení však brání neexistující licence na akumulaci, kterou by nyní řešil právě pozměňovací návrh poslance Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a skupiny poslanců.

„Rád bych zdůraznil, že pozměňovací návrh k akumulaci energie rozhodně nezavádí žádné provozní dotace. Řeší pouze zavedení licence a definuje ukládání energie jako předmět podnikání. O dotacích v návrhu není a ani nemá být ani slovo,“ vyvrací častý, avšak nesmyslný mýtus Fousek.

Významným argumentem pro co nejrychlejší přijetí novely je kromě nutnosti řešit neexistující licenci na akumulaci také chybějící legislativa pro boj s tzv. energošmejdy. Rychlé projednání novely energetického zákona přispěje k výraznému posílení práv spotřebitelů. V opačném případě hrozí odklad všech nových povinností pro zprostředkovatele a prodejce energie, možná i o několik let kvůli blížícím se volbám do poslanecké sněmovny. „Věříme, že bude přijata právě na začátku roku. Na základě novely totiž dojde nejen k vyřešení licence na akumulaci, ale i k povinné registraci prodejců energie. Energetický regulační úřad tak získá pravomoc trestat nepoctivé zprostředkovatele. Doufáme, že zákonodárci přijetím zabrání dalším nešťastným příběhům podvedených lidí,“ dodává Jan Fousek.

Zdroj: Tisková zpráva AKU BAT

FOTO: Solar Global