Největší čistička vzduchu na světě bude mít podobu mrakodrapu, který pohlcuje emise
Pařížské architektonické studio Rescubika navrhlo pro New York 737 metrů vysokou obytnou věž, která má pomáhat k čištění místního vzduchu. Nejvyšší pohlcovač emisí na světě by měl vyrůst na Rooseveltově ostrově a jmenovat se Mandragora.
Kristýna Vobecká
13. 10. 2020
Název projektu není náhodný, Mandragora je mýtická rostlina známá z lidových pověstí pro své magické účinky a má symbolizovat důležitost symbiózy mezi člověkem a přírodou. Architektonický návrh pracuje s kořenem rostliny, který evokuje lidskou siluetu v pohybu. Podle autorů návrhu je „synonymem života a symbol těla nás konfrontuje s vlastním osudem. To nám má připomenout, že musíme chránit životní prostředí, abychom mohli žít v symbióze s přírodou“.
Uhlíková neutralita z pohledu architektů
Zelený mrakodrap, určeny hlavně k rezidenčnímu bydlení, je reakcí na závazek New Yorku k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. „New York City se zavázalo k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a učiní tak spravedlivým a nestranným způsobem. Do roku 2050 bude město produkovat nulový počet skleníkových plynů, což znamená, že zredukujeme produkci emisí ve městě, jak nejvíce to bude možná a neredukovatelné emise, jejichž produkci nelze omezit, vyvážíme emisně negativními projekty mimo město,“ uvádí zástupci města na oficiálních stránkách.
Architekti ze studia Rescubika proto k dosažení tohoto ambiciózního cíle navrhli budovu, která bude v podstatě pohlcovačem uhlíku. Zelený mrakodrap by měl absorbovat více oxidu uhličitého, než jej vygeneruje a efektivně snižovat znečištění města. Architekti toho hodlají dosáhnout tak, že na 160 patrech budovy bude instalováno 36 větrných turbín, zasazeno 1600 stromů, 24 500 m2 stěn bude osazeno rostlinami a na fasádě bude umístěno 7000 m2 fotovoltaických panelů. Pro výstavbu budovy budou použity udržitelné stavební materiály, zejména dřevo, které rovněž pohlcují oxid uhličitý.
Připravena jsou také další opatření, která pomáhají ke snižování emisí. Mezi ně patří využití tepelných čerpadel na principu země vzduch, která získávají teplo ze země a zase jej tam odvádějí, což pomáhá v zimě s vytápěním budovy a v létě naopak s jejím chlazením.
Energetická střízlivost v bydlení i životě
Projekt zeleného mrakodrapu pracuje také s konceptem energetické střízlivosti, což znamená změnu životního stylu a sociální proměnu s cílem dosažení uhlíkové neutrality. V případě bytového domu tak bude mít každá bytová jednotka místnost navíc použitelnou jako kancelář, ve které mohou lidé pracovat z domu a nemuset přitom každý den jezdit do práce. To povede ke snížení celkového provozu ve městě. Odpovídá to newyorskému závazku, jehož součástí je snížení dopravy. „Uhlíková neutralita také vyžaduje přesun lidí z aut do veřejné dopravy, na kola nebo na chodníky a přechod ze spalovacích motorů na elektrický pohon,“ uvádí zástupci New Yorku na oficiálním webu.
Mandragora je nejen ambiciózní projekt s environmentálním přesahem, ale na vizualizacích zveřejněných studiem Rescubika to také vypadá, že nabídne obyvatelům New Yorku luxusní bydlení s terasami plnými zeleně a soukromých bazénů v budově, která připomíná moderní sochařské dílo. Pro New York, jenž se potýká jako mnoho dalších světových měst s vysokou mírou znečištění, může jít o možný směr budoucích developerských projektů, které zohledňují životní prostředí. A možná pomohou zvýšit počet dní na Klimatických hodinách, které začaly v srpnu na Union Square odpočítávat čas zbývající do vypuknutí klimatické krize.
Zdroje: Designboom, NYC, Timeout