Benátky v ohrožení povodněmi. Důsledek změn klimatu

Výstavbu mořských bran provázela řada byrokratických zádrhelů, korupčních skandálů i odpor environmentálních organizací. Přesto se po 17 letech žluté protipovodňové brány konečně dočkaly prvního testu velkou vodou, který podle zástupců městské samosprávy dopadl úspěšně. Všech 78 barikád bylo uvedeno do provozu a zahradilo tři mořské přítoky do benátské laguny, díky čemuž se hladina vody v laguně nezvedla. „Na Náměstí svatého Marka nebyla ani louže,“ uvedl ředitel benátského oddělení zodpovědného za sledování přílivu a odlivu Alvise Papa pro The New York Times. Dodal také, že v běžném případě by bez použití bran byla polovina města pod vodou a turisté by se na Náměstí svatého Marka brodili ve vodě.

Od projektu k výstavbě uběhlo čtyřicet let

„Všude je sucho, jsme hrdí a máme radost,“ tweetoval k testu protipovodňových bran nově znovuzvolený starosta Benátek Luigi Brugnaro. Protipovodňový systém byl na ochranu města nacházejícího se na ostrovech v mořské laguně vyprojektován již před 40 let. Jeho výstavba a uvedení do provozu však byla provázena řadou skandálů a náklady na stavbu přesáhly původní rozpočet až o trojnásobek. Projekt pro řadu politiků, včetně bývalého starosty města, znamenal také konec kariéry a policejní vyšetřování.

Během minulého léta byly bariéry několikrát testovány, ale nikdy za tak nepříznivého počasí jako nyní. „Tentokrát jsme je skutečně použili na ochranu Benátek,“ uvedl autor projektu inženýr Alberto Scotti. Přestože tak příliv během oficiálního testu protipovodňových bariér nazvaných zkratkou MOSE byl vyšší než obvykle, měl hodně daleko k přílivovým vlnám z minulého roku, kdy byl ve městě vyhlášen stav nouze. Podle autora projektu je však systém navržen tak, aby město ochránil i ve výjimečných situacích, kdy mohou vlny dosahovat až tří metrů.

Systém také ještě není plně funkční. Chybí mu doplnit několik částí infrastruktury a zaškolit pracovníky, kteří jej budou ovládat. „Byl to sice test, ale s cílem ukázat, že chrání město, což se podařilo,“ doplnil Scotti. Konstrukční práce na protipovodňovém systému mají být dokončeny do prosince příštího roku, jakmile se tak stane, budou se ochranné brány spouštět kdykoli dosáhne voda více jak 110 centimetrů a spuštění celého systému by mělo trvat do třiceti minut.

Mojžíš Benátky před klimatickou změnou neochrání, ale může pomoci

Uvedení protipovodňových bran do provozu je sice zástupci města označováno za vítězství, přesto někteří odborníci upozorňují, že zcela nevyřeší hrozbu dopadů klimatické změny. Zvyšující se mořská hladina a změny v proudění větrů by mohly vést k tomu, že budou bariéry většinu roku zvednuté, což negativně ovlivní lodní dopravu a hlavně udělá z benátské laguny bažinu.

“Vzhledem ke klimatické změně by se mohlo stát, že budou bariéry v provozu 150-180 dnů v roce a stanou se pevnou bariérou mezi lagunou a mořem. Jestliže bude laguna od moře odříznuta na delší dobu, zemře. Nebude totiž docházet k přirozené výměně vody, což zahubí podmořský život,“ řekl architekt a bývalý městský úředník Cristiano Gasparetto, který projekt MOSE dlouhodobě odmítá pro The New York Times. „A když umře laguna, umřou Benátky. Ztratí svého ducha,“ dodal Gasparetto. Podle architekta je také nepravděpodobné, že budou zábrany fungovat při extrémních podmínkách, například v případě vysokých vln a silného větru. „Stále je zde spoustu nejistoty,“ dodal. Obavy o bezpečnost Benátek však nezahrnují jen potenciální vrtochy počasí, odpůrci řešení se obávají také vysokých nákladů na provoz mořských bran a jejich životnost ve slané vodě.

Přestože MOSE (v angličtině Mojžíš) klimatickou změnu nevyřeší a nezabrání dlouhodobému zvyšování mořské hladiny, přináší občanům města a všem milovníkům Benátek, aspoň naději, že historické centrum v nejbližších letech zcela nepohltí voda.

Zdroj: nytimes.cz, MOSE

FOTO: Cintia Matteo