Sucho, miliony uprchlíků a tropické nemoci. Změna klimatu není výhra

Ke změně postoje lidí přispívá i extrémní počasí a přírodní katastrofy, které pociťujeme na vlastní kůži i v našich zeměpisných šířkách, a to čím dál častěji. Kam až změna klimatu může zajít, si přesto málokdo z nás dokáže představit. Co nám tedy v blízké budoucnosti hrozí, pokud lidstvo nezmění své chování?

Planeta na suchu

Česko se ještě na začátku roku potýkalo s extrémním suchem. Jarní vytrvalé deště situaci sice zlepšily, v rámci dlouhodobého výhledu ale byly spíše náplastí. Vážnost problému pak dokazuje i fakt, že se ministerstvo životního prostředí na boj proti nedostatku vody v dubnu rozhodlo vyhradit dalších 6 miliard korun.

„Problém sucha, který můžeme pozorovat na vlastní oči, rozhodně nekončí za hranicemi Česka. Jedná se o globální problém, který bude podle vědců s postupující změnou klimatu sílit a může mít katastrofální důsledky,“ upozornil Robert Chmelař, zakladatel českého energetického startupu bezDodavatele.

Miliony uprchlíků

A k čemu ubývání pitné vody povede? Jak ukázala studie klimatologů a bezpečnostních expertů z americké nevládní organizace Environmental Justice Foundation, klimatické změny v následujících desetiletích povedou k největší migrační krizi v dějinách lidstva. Za lepšími životními podmínkami se podle ní vydají desítky milionů lidí, a to zejména do Evropy. Například subsaharská Afrika se totiž bude kvůli vysokým teplotám i ubývajícím zdrojům pitné vody postupně stávat jen těžko obyvatelnou.

Tropické nemoci a hmyz

Kvůli rostoucím teplotám bychom se měli připravit i na šíření nemocí, které doposud trápily pouze tropické oblasti. Mezinárodní panel OSN, který zkoumal, jaký může mít globální oteplování vliv na lidské zdraví, například varoval, že do 20 let se v Evropě usídlí noví přenašeči. Rostoucí teplota bude vyhovovat především různým druhům komárů šířícím exotické nemoci. Na naše zdraví tak bude útočit například západonilská horečka, horečka dengue nebo malárie.

Jak se zachránit?

Pochmurné vyhlídky se podepisují na psychice Čechů. Potvrdil to i nedávný průzkum pro český energetický startup bezDodavatele. Například ve věkové skupině od 27 do 35 let dokonce 75 % respondentů přiznává, že změny klimatu v nich vyvolávají pocity strachu nebo dokonce úzkostí. Není ale třeba házet flintu do žita. Stále totiž můžeme katastrofický scénář zmírnit a každý může začít přímo u sebe.

Jedním ze způsobů, jak svůj vlastní dopad na klima efektivně snížit, je omezení produkovaných odpadů. Ať už se jedná o nadbytečné potraviny, haldy nenošeného oblečení nebo poruchové elektroniky. Stačí se řídit jednoduchou anglickou poučkou – REDUCE, REUSE, RECYCLE, tedy omez, používej opakovaně a recykluj. Vhodné je také omezení automobilové a letecké dopravy tam, kde její využití není nezbytně nutné.

Mezi další oblasti, ve kterých můžeme sami pomoci, patří nově i energetika. Právě energetika je v Česku největším zdrojem vyprodukovaného CO2, tedy skleníkového plynu, který se podílí na oteplování Země. Časy se ale mění, a i u nás pomalu přibývá výrobců, kteří elektřinu vyrábějí z obnovitelných zdrojů, tedy například vodních, solárních nebo větrných elektráren nebo bioplynových stanic. Domácnosti s těmito výrobci čistě zelené české energie dokáže nově propojit společnost bezDodavatele. Každý z nás tak již může za spotřebovanou elektřinu zaplatit malému českému výrobci a obejít tak velké molochy a kouřící elektrárny spalující uhlí.

„Právě vize nabídnout českým domácnostem možnost odebírat výhradně elektřinu od tuzemských výrobců z obnovitelných zdrojů byla jedním z hnacích motorů, když jsme zakládali bezDodavatele. Vytvořili jsme platformu, která obě strany virtuálně propojuje. Naši zákazníci si tak můžou být stoprocentně jistí, že vždy platí pouze za zelenou elektřinu a aktivně se podílí na přerodu české energetiky směrem k ekologičtějším řešením,“ popsal Robert Chmelař. Startup bezDodavatele přitom umožňuje domácnostem nakupovat nejen zelenou elektřinu, ale i zelený plyn s kompenzací emisí CO2. To vše navíc za velkoobchodní ceny, bez přirážek, spekulací a skrytých poplatků.

Zdroj: Environmental Justice Foundation

FOTO: flickr.com