Drbu vrbu: britská továrna na kartony čerpá energii z vrbových proutků

Místo železa luxusní karton

Město Workington má 25 tisíc obyvatel a leží na severozápadě Anglie v hrabství Cumbria. V minulosti se jednalo o centrum uhelného, ocelářského a zpracovatelského průmyslu. V 80. letech minulého století ale začaly továrny krachovat, což přineslo úpadek a vysokou nezaměstnanost.

Iggesund Paperboard byla původně železářská huť, založená už roku 1685. V roce 1967 se však přeorientovala na výrobu kartonáže a dnes je jediným větším zaměstnavatelem, který ve městě zůstal. Vyrábí ročně až čtvrt milionu tun vysoce kvalitního kartonu, který se používá pro obaly luxusních výrobků, ale i počítačů nebo mobilních telefonů. Nadpoloviční většina produkce továrny jde na export.

Karton se vyrábí z chemicky rozložené celulózy. Jako vstupní surovina slouží dřevo získávané z vlastních rozsáhlých lesů v blízkém okolí a obhospodařovaných podle standardů FSC, tedy v souladu s ekologickými, sociálními a majetkovými kritérii.

Firma je součástí švédského lesnického koncernu Holmen, který si zakládá na své zelené „image“. V seznamu Global Compact Index sestavovaném OSN je mezi stovkou ekologicky nejzodpovědnějších firem světa. V minulých letech koncern investoval 380 milionů eur do zvýšení energetické efektivnosti a redukce emisí, a to jak je Workingtonu, tak ve svém domovském závodě v severním Švédsku. Součástí této investice je nový kotel, který vyrábí elektřinu z biomasy a využívá i maximum odpadního tepla, které ve velké míře vzniká při vlastní výrobě kartonu.

Nový energetický zdroj: vrbové plantáže

S uvedením kotle do provozu se zvýšila potřeba biomasy na 500 tisíc tun ročně. Jejím základním zdrojem zůstává dál dřevo, k němu však přibyla v průmyslu dosud opomíjená surovina – vrbové proutky.

Ve spolupráci s místními úřady vznikl projekt "Grow Your Income", který má za cíl přesvědčit místní zemědělce o výhodách pěstování vrb jako energetické plodiny. Britské ministerstvo životního prostředí v rozvojovém plánu pro hrabství Cumbria dokonce vyčlenilo oblasti, které jsou pro pěstování energetických plodin vhodné. Jde především o mokré půdy, které jsou z hlediska zemědělské výroby na hranici rentability a jejichž využívání stojí na státních dotacích. Energetické plodiny tedy nepředstavují konkurenci pro produkci potravin. Naopak přispívají podle ministerstva ke zvýšení biodiverzity a k ochraně půdy před erozí. V jarním období jsou prý květy na vrbových proutcích zdrojem pylu pro divoké i domácí včely.

Dlouhodobé smlouvy se zemědělci

Pro britské zemědělce představuje projekt Grow Your Income především zajištění dlouhodobého a stabilního příjmu nezávislého na turbulencích cen zemědělských komodit. Kontakt s nimi má u Iggesund Paperboard na starosti Neil Watkins, manažer alternativní energetiky. „Musíme mít na paměti, že přechod na energetické plodiny vyžaduje čas a rozhodnutí s dlouhodobými dopady,“ shrnuje své zkušenosti z posledních čtyř let, kdy na projektu pracuje. „Investice do energetických plodin znamená závazek na 20 let. Pro zemědělce je to absolutní novum, takže se potřebovali ujistit, že náš projekt má opravdu smysl,“ dodává Neil Watkins.

Ví, o čem mluví: dřívější pokusy o využití energetických plodin nedopadly v Cumbrii dobře. Zemědělci zkoušeli pěstovat rychle rostoucí dřeviny pro různé odběratele, vysoké náklady na sklizeň a transport jim však smazaly veškeré zisky a projekt se zastavil. Iggesund Paperboard musela přijít s lepší nabídkou: že náklady na sklizeň a dopravu převezme sama a zároveň zemědělcům zajistí výnos z jimi investovaného kapitálu na 22 let s každoroční valorizací. „Dále poskytujeme poradenství a finanční podporu při založení plantáže. Naše nabídka je výhodná zejména pro starší zemědělce, kteří chtějí pěstovat plodiny nenáročné na práci. Žádné hnojení, žádná orba, jen pravidelné odstřihávání slabých výhonků, aby neubíraly živiny těm hlavním,“ vysvětluje manažer.

Firma také založila roku 2013 na deseti hektarech v bezprostřední blízkosti továrny vlastní vrbovou plantáž, aby předvedla zemědělcům, jak její založení a údržba probíhá. Tím byla prvotní skepse zažehnána a nyní zájem zemědělců o účast v programu každým rokem roste.

První sklizeň vrb proběhla loni, po třech letech od jejich vysazení. 26 tisíc tun suroviny bylo víc, než se očekávalo, a její přimíchání do palivového mixu bylo bez problémů. V dalších letech to bude víc, tak jak budou sklízeny postupně zakládané plantáže. Teoreticky by mohly vrbové proutky pohánět výrobu zcela, vzhledem k množství potřebné suroviny to však není reálné. Úspěchem podle vedení firmy bude, když se do deseti let podaří dosáhnout 25% podílu vrb  v energetickém mixu.

Papírna však může být ještě zelenější…

Iggesund Paperboard se netají tím, že pro výrobu kartonu nechce používat sběrový papír, protože jí záleží na kvalitě produktu. Výkonný manažer Holmenu Ola Schultz-Eklund dokonce v rozhovoru řekl: „Když jsme před deseti lety začali ve Workingtonu vyrábět karton z primárního dřevěného vlákna, zahrnoval nás obalový průmysl skepsí, protože tehdy se kartony vyráběly výhradně ze sběrového papíru. My jsme však věděli, že se to ve střednědobém výhledu změní.“ Pokud se chce kartonárna stát opravdu udržitelným podnikem, měla by zvážit svou politiku získávání vstupních surovin. Jak ukazuje například elektromobil BMW i3, lze využít materiály z recyklovaných surovin s úspěchem jako zajímavý designový produkt.

Na projekt energetického využití cíleně pěstované biomasy ve Workingtonu se tedy můžeme dívat jako na zajímavý experiment, který ukazuje jednu z cest vedoucích ke snížení spotřeby fosilních paliv. Jeho výsledek ukáže až delší čas po zaběhnutí všech plantáží na vrbové proutky.

Zdroj: vlastní