Deutsche Bahn: zelená elektřina pro vlaky i domácnosti
Největší spotřebitel elektřiny v Německu a zároveň i její pátý největší dodavatel – to je Německá dráha (Deutsche Bahn, DB). Firma si pečlivě buduje svou zelenou image – v roce 2020 chce své vlaky, nádraží, depa a další odběrná místa pohánět ze 45 % obnovitelnou elektřinou, do roku 2050 pak výhradně.
Jakub Šiška
20. 8. 2017
Čistá energie nejen vlakům, ale i domácnostem
Podle loňských údajů měl zelený proud v jejím mixu něco přes 38 %, což je lehce nad celoněmeckým průměrem. Nedávno proběhla i našimi médii zpráva, že železniční dopravce začal nabízet zelenou elektřinu i domácnostem.
Jak sdělil našemu serveru Gelfo Kröger z tiskového oddělení DB, firma bude pro tyto zákazníky nakupovat na burze proud označený certifikátem OK Power. Tento certifikát uvedla před 15 lety do života obecně prospěšná společnost EnergieVision, aby dala zákazníkům garanci, že příplatek, který si za zelený proud platí, slouží skutečně k rozvoji obnovitelné energetiky. Mezi hlavní kritéria pro udělení certifikátu patří, že dodavatel takového proudu odvede z každé prodané kilowatthodiny 0,2 až 0,5 eurocentu na inovace v oblasti „Energiewende“ – například na projekty energetických úspor, efektivnější bateriové systémy nebo podporu elektromobility na bázi obnovitelných zdrojů.
DB bude podle Klögera nakupovat proud z jedné třetiny z nových zdrojů (stáří maximálně tři roky), z druhé třetiny ze zařízení starých maximálně 12 let a z třetí třetiny ze zdrojů, u nichž nebude stáří rozlišovat. Ve všech případech půjde výhradně o větrné, vodní nebo fotovoltaické elektrárny. Tím má mít zákazník jistotu, že svými penězi bude přispívat k výstavbě dalších zařízení tohoto typu.
Se zelenou energií bude výhodnější i cesta vlakem
Vedení drah přiznává, že nalákat zákazníky na nový produkt nebude snadné. V Německu nabízí v současné době domácnostem zelený proud pět firem (nepočítaje velké energetické koncerny, které využívají především fosilní zdroje a „zelený“ tarif mají jen jako doplněk nabídky). DB Grünstrom se bude svými cenami pohybovat mezi svými konkurenty někde uprostřed.
„Nechystáme cenovou revoluci a nechceme ovládnout trh. Naše nabídka bude ale vždy výhodnější než standardní tarify hlavních dodavatelů,“ slibuje šéf koncernu DB Hans-Jürgen Witschke. Ví, o čem mluví: DB má ve svých vlacích denně víc než půl milionu cestujících, které může oslovit nejen běžnými benefity, ale i levnějšími jízdenkami. A to může být v zemi, kde cestování vlakem není právě nejlevnější, pro mnoho lidí atraktivní.
Kdo přestoupí k DB Grünstrom, může se těšit například na roční BahnCard 25 za zvýhodněnou cenu 62 eur, umožňující jezdit vlakem o čtvrtinu levněji. Získá také až 150 bodů do slevového programu volné jízdenky v hodnotě až 150 eur. Konkrétní výše bonusů se bude řídit tím, jakou má zákazník spotřebu a na jak dlouho se k odběru DB Grünstrom zaváže.
Jediná šmouha na kráse je, že tarifní struktura nemotivuje k úsporám elektřiny, což ale není běžné ani u jiných dodavatelů. Do konce roku by dráha ráda získala pro svůj nový produkt pětimístný počet zákazníků, nechal se slyšet šéf DB Witschke.
Zelená vlakům
Na zelený proud však můžete s Deutsche Bahn i cestovat. Pokud máte BahnCard a koupíte si jízdenku do dálkového vlaku (ICE, EC, IC), dopravce vám garantuje, že v ceně je i zelený proud pro pohon vlaku. Stejná garance se vztahuje i na držitele traťových jízdenek a na cestující v rámci programu byznys klientely. Rozdíl mezi cenou zeleného a běžného proudu doplácí DB z vlastních zdrojů.
Cestující bez BahnCard či jiné slevy mohou jet na „zelenou“ tím, že si k jízdence připlatí 1 euro na osobu pro každý směr. Tento systém funguje už od dubna 2013. Vztahuje se jen na dálkové vlaky, protože ty provozuje DB jako svůj podnikatelský produkt – na rozdíl od regionálních spojů, které jsou dotovány z veřejných peněz.
Vychází to bilančně
V elektrickém vedení nad kolejemi je samozřejmě jen jeden proud pro všechny vlaky i cestující. Tato síť však tvoří samostatný celek, ve kterém lze toky energií velmi efektivně řídit a sledovat. Podle počtu dálkových vlaků, jejich spotřeby a prodaných jízdenek lze tedy vypočítat, kolik zelené elektřiny cestující v rámci výše popsaného modelu „nakoupili“. DB Energie – dceřiná společnost koncernu DB – následně nakoupí odpovídající množství certifikovaného zeleného proudu na burze a nahradí jím stejné penzum „šedého“ proudu. Jelikož počty cestujících v dálkových vlacích rok od roku lámou rekordy, stoupá i množství takto nakoupeného proudu. Správnost přepočtu ověřuje pravidelně nezávislý orgán TÜV (Technischer Überwachungsverein).
Mimoto však DB Energie nakupuje zelenou elektřinu také přímo od provozovatelů vodních a v posledních letech stále víc i větrných elektráren. Pro DB aktuálně vyrábí elektřinu 48 turbín v pěti větrných parcích. Po sečtení obou složek vychází, že v celkovém drážním mixu tvořila v roce 2015 zelená energie plných 42 % (vlastní údaj DB na internetových stránkách). Nutno ovšem dodat, že DB Energie nakupuje elektřinu i pro některé jiné společnosti, které pod německými trolejemi jezdí, jakož i pro některé průmyslové podniky.
Klimaticky neutrální nádraží
Fotovoltaiku Deutsche Bahn přímo nevyužívá, ale pronajímá pro ni střechy svých nádraží, dep a dalších budov jiným firmám. Výjimkou je projekt „klimaticky neutrálních“ nádraží, která v kombinaci OZE, energetických úspor a zelených ploch vytvářejí pro cestující komfortní a zároveň ekologicky ohleduplné prostředí. První otevřela Deutsche Bahn v roce 2014 v Horremu v Severním Porýní-Vestfálsku. Na střeše se nachází vedle fotovoltaických i termické panely sloužící pro ohřev vody. O vytápění a rekuperaci vzduchu se stará geotermální energie. Potřeba umělého světla v odbavovací hale je minimalizována průhlednými stěnami a kopulí ze skla, které společně brání přehřívání budovy. Pro veřejné toalety se využívá dešťová voda. Druhé nádraží stejných parametrů bylo otevřeno nedávno v Lutherově městě Wittenbergu, aby bylo důstojnou kulisou letošních oslav tohoto náboženského reformátora.
Ambice Deutsche Bahn v oblasti Energiewende ukazují, že obnovitelné zdroje lze efektivně využívat i v tak energeticky náročném provoze, jako je železnice. Škoda, že v Česku panuje na toto téma hrobové ticho.
Zdroj: vlastní