Krize vrací lidi k zahradničení a pěstování vlastní zeleniny

Podle zprávy agentury Reuters se lidé po celém světě vrací k zahradničení jako k uklidňující a rodinné aktivitě, která současně pomáhá snížit případnou úzkost z nedostatku potravin způsobeného zpomalením sklizně a distribuce některých potravin. Zahradničení lze rovněž považovat za fyzickou aktivitu provozovanou na čerstvém vzduchu, což je přínosné pro posilování imunity a práce na vlastním záhonku může být také alternativní zábavou pro lidi, kteří pracují z domu a nemohou provozovat běžné aktivity. “Jedná se pouze o doplňkové zahradničení. Rozhodně to nemůže uživit pětičlennou rodinu, ale pomůže nám to se v dalších měsících více vyhýbat obchodům,“ uvedla pro Reuters amatérská zahradnice Jaime Calder z amerického Texasu. 

Sází, kdo a kde může

Zahradničí se však napříč světadíly. Rusové se přesouvají na své chaty a chalupy, kde pro ně byly místní pozemky zdrojem zeleniny již během sovětské éry. V Singapuru plánují přeměnit střechy městských parkovacích domů na střešní farmy, aby podpořili lokální potravinovou soběstačnost a v Česku byli v polovině března znovuotevřené hobbymarkety přeplněné lidmi, kteří si potřebovali doplnit nejen zahradnické potřeby. 

Rostoucí zájem o zahradničení však potvrzují také dodavatelé sazenic a semen. Americká společnost W. Atlee Burpee & Co, která se specializuje na prodej semen rostlin již 144 let prodala podle ředitele George Balla během března tohoto roku, kdy se začal koronavirus šířit po celém světě, nejvíce zboží za celé své historické fungování.  V Rusku vzrostla podle dat e-shopu Ozon během března poptávka po semenech rostlin v meziročním srovnání o 20-30 % a kanadský prodejce semen Stokes Seeds obdržel jenom během předposledního březnového víkendu 1000 online objednávek, což je podle prezidenta společnosti Wayna Gayle čtyřikrát více než normálně. 

V Británii zase zájemci o zahradničení hledají jiné způsoby, jak získat semena rostlin, která nemohli koupit v zavřených obchodech. Britská královská zahradnická zaznamenala pětinásobný nárůst dotazů během karantény na svých stránkách a podle Guye Bartera, který společnosti předsedá, se lidé ptají, jak získat semena z rostlin koupených v supermarketech nebo se dokonce snaží pěstovat brambory v pytlích na odpad, protože nemají vlastní zahradu.   

Obavy o potravinovou bezpečnost

Obliba zahradničení v době krize nesouvisí pouze s přebytkem volného času a potřeby nových koníčků. Lidé se skutečně mohou obávat nedostatku potravin a snaží si sázením různých plodin zajistit částečnou potravinovou soběstačnost. Poptávka po semenech plodin roste podle dalšího prodejce semen z amerického Oregonu Toma Johnse typicky během těžkých ekonomických časů. “Nebude to trvat dlouho a lidé se začnou obávat nedostatku potravin ať z finančních, nebo z logistických důvodů,“ říká Johns. Nedostatku potravin se chtějí vyvarovat také v již zmiňovaném Singapuru, kde se produkuje pouze 10 % jídla, zbývajících 90 % potravin je z dovozu, což v případě koronavirové pandemie i klimatické změny může být v budoucnu pro hustě zalidněný stát problematické. “Současná situace okolo viru COVID-19 ukázala důležitost lokální produkce potravin, která je součástí singapurské strategie k dosažení potravinové bezpečnosti. Místní potravinová produkce sníží naši závislost na importu potravin a poskytne nám rezervy v případě přerušení dodávek jídla,“ uvedli zástupci Singapuru v oficiálním prohlášení. 

Na druhou stranu nárůst počtu domácích záhonů a amatérských zahradníků zřejmě nijak neohrozí maloobchodní řetězce. Podle Berta Hambletona, konzultanta společnosti Hambleton Resources, se poptávka po potravinách ze supermarketů výrazně nesníží a lidé budou chodit nakupovat i nadále. Mimoto podle něj zvedne tržby maloobchodů odliv zákazníků z restaurací, kteří se teď budou více stravovat doma. 

Ať už zahradničíte pro radost, z obavy o nedostatek potravin, nebo prostě zabíjíte nudu, nejste v tom sami. Chopte se rýče, objednejte si semínka přes internet a užijte si příjemný pocit z návratu k přírodě. 

Zdroje: Reuters1, Reuters2, Ecowatch

FOTO: Jack Ketcham