Plán na záchranu světa: experti doporučují zelenou ekonomiku

Studie, na které se podílel také držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz nebo klimatický ekonom Lord Nicolas Stern, přináší souhrn více než 700 ekonomických stimulů a jejich efektivity v případě globální ekonomické krize v roce 2008. Autoři studie se také dotazovali 230 expertů, mezi nimiž byly také vyšší úředníci ministerstev financí nebo centrálních bank z 53 zemí, na potenciál klimatických a fiskálních opatření k ozdravení státních ekonomik. V průměru tak respondenti výzkumu viděli zelenou cestu z krize jako ekonomicky efektivní. 

Zelená pro klimatická opatření a nová pracovní místa 

“Řešení klimatické změny je odpovědí na naše ekonomické problémy,“ uvedl profesor Cameron Hepburn, který je ředitelem Smith School of Enterprise and Environment na Oxfordské univerzitě a vedl výzkumný tým studie, pro The Guardian. Vlády se zavázaly ke snižování emisí prostřednictvím pařížské dohody a mohou využít ekonomických benefitů obnovitelných zdrojů, elektromobility a dalších bezemisních technologií. „Podle mě je tentokrát větší šance na zelené uzdravení,“ dodává profesor Hepburn ke srovnání situace s řešením ekonomického propadu v roce 2008.  

Autoři studie proto doufají, že země využijí aktuální příležitosti a zavedou kritéria pro ochranu klimatu do národních plánu ekonomické obnovy. Příkladem takových kroků jsou investice do produkce obnovitelné energie, například ze slunce a větru, což mimo čistou energií přinese také nová pracovní místa. Předchozí studie již prokázaly, že budování infrastruktury pro čistou energii vytváří dvojnásobný počet pracovních míst než investice do fosilních paliv. „Momentálně je ve Velké Británii směřováno 10,5 miliard eur na podporu fosilních paliv. Přerozdělení těchto peněz na projekty obnovitelné energetiky, které přinášejí nová pracovní místa je výhrou pro ekonomiku i životní prostředí,“ uvedl k výhodám zelených stimulů Brian O’Callaghan, výzkumník na Smith School of Enterprise and the Environment Oxfordské univerzity. 

Zdravější svět pro všechny

Studie také ukazuje, že zelené projekty přináší nejen další pracovní místa, ale také vyšší krátkodobou výnosnost a ve srovnání s tradičními fiskálními stimuly dlouhodobě snižují náklady. „Omezení emisí způsobené koronavirou pandemií může být krátkodobé. Naše studie však ukazuje, že můžeme zapracovat na tom, abychom si současná zlepšení v podobě čistého vzduchu, obnovy přírody a omezení produkce emisí uchovali,“ řekl autor studie. 

Dalšími zelenými stimuly mohou potom být efektivní investice do vybavení firem, výdaje na výzkum a vývoj, investice do přírodního kapitálu zaměřené na podporu odolnosti a zachování ekosystémů, investice do vzdělávání a odborné přípravy s cílem řešení momentální nezaměstnanosti způsobené pandemií a nové pracovní příležitost vytvořené dekarbonizací. V rozvojových zemí budou nutné také výdaje na podporu venkova.  

„Formování národního a globálního ekonomického plánu pro zotavení z pandemie, který reaguje na klimatickou situaci a další hrozby pro životní prostředí, jednoduše dává smysl. Nejenže studie ukazuje, že zelené stimuly pro obnovu ekonomiky mají finanční přínos, ale také znamenají investice do výzkumu, inovací, infrastruktury a vzdělávání, což v kombinaci s vládními opatřeními pomůže vytvořit spravedlivější, odolnější a udržitelnější svět přínosný pro všechny,“ uvedla ředitelka institutu Cambridge Zero na Univerzitě v Cambridge Emily Shuckburgh.

Podpora pro znečišťovatele jen pod podmínkou omezení produkce emisí 

Autoři studie také vyzývají, aby v případě jakýchkoliv vládních záchranných opatření pro firmy zaměřené na výrobu fosilních paliv nebo podnikající v sektorech s velkou produkcí emisí, jako jsou aerolinky nebo automobilky, byly součástí vládní pomoci podmínky na snížení dopadů činnosti těchto firem na klima.  

“Každá společnost v jakémkoli sektoru, každá banka, každá pojišťovna, každý penzijní fond by měly počítat s tím, že bude třeba vytvořit a začít realizovat plán vedoucí k nulovým emisím,“ uvedl bývalý guvernér Národní anglické banky a ekonomický poradce současného britského premiéra Borise Johnsona pro The Guardian.  

Zdroje: University of Oxford, The Guardian

FOTO: Archiv AliES