Problém českých měst je tepelná zranitelnost. Pomůže více zeleně a vodních ploch

Centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) využívá pro svůj výzkum mapy tepelné zranitelnosti měst od společnosti ECOTEN, kterou vlastníte. Můžete prosím popsat, k čemu je tato mapa dobrá a jak může pomoci obyvatelům měst?

Mapa tepelné zranitelnosti měst identifikuje oblasti, kde má město problém s přehříváním. Nicméně, to že se nějaká část města přehřívá, neznamená, že je to automaticky problematická část. Obyvatelé, kteří jsou zranitelní a nedostatek zeleně pak společně s přehříváním definují zranitelnou část města, na kterou je potřeba upřít pozornost. 

Jakým způsobem tepelnou zranitelnost měříte a kdo je v takovém případě nejvíce ohrožen?

Mapu teplot a zeleně získáváme úpravou satelitních snímků. Údaje o obyvatelstvu získáváme např. z otevřených městských dat nebo ze statistického úřadu. Do naší mapy vkládáme statistické údaje o obyvatelích, kteří jsou citliví na tepelné výkyvy, to jsou lidé starší 60 let nebo mladší 14 let v souladu s definicí používanou v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC). 

Můžete uvést konkrétní příklad z praxe, kdy město uvedlo do praxe opatření vycházející z vaší mapy tepelné zranitelnosti?

Realizovali jsme mapu tepelné zranitelnosti pro město Vídeň a ta ihned udělala v problematických oblastech několik opatření pro zlepšení. Umístili do vytipovaných ulic zvlhčovače vzduchu a dvě ulice uzavřeli pro dopravu a vytvořili pobytové a zelené ulice. Nyní vídeňská samospráva plánuje dlouhodobá opatření. Zpracovali jsme také zajímavou studii, kdy jsme porovnávali vliv zeleně a barevnosti ve dvou ulicích (Italská a Vinohradská) v Praze. Výsledek nám ukázal, že univerzální tepelný klimatický index (UTCI) ulice sever-jih (Italská) je stromořadím ovlivňován velmi málo, resp. se vyrovnává vlivu barevnosti. Ale UTCI u ulice východ-západ (Vinohradská) je stromořadím ovlivňována velmi významně. Výsledky studie si můžete prohlédnout v tomto videu.  

Které faktory tepelnou zranitelnost ve městech ovlivňují a jakým způsobem mohou města předejít tomu, aby k utváření míst vysoké tepelné zranitelnosti docházelo?

Typickým faktorem je modro-zeleno-bílá infrastruktura. Co znamenají tyto slova? Modrá zastupuje práci s vodou a vodními prvky, zelená zeleň a bílá znamená barvy. Pro navrhování opatření a hodnocení jejich vlivů používáme simulace mikroklima v urbánním prostoru, to znamená, že nad 3D modelem města provedeme výpočty, ve kterých je zohledněn typ a barevnost povrchů, zeleň, vodní prvky a solární záření (model) v kombinaci s prouděním vzduchu. Výsledkem je univerzální index tepelného komfortu (UTCI), což je tepelný komfort vnímaný člověkem zohledňující teplotu, vlhkost, proudění vzduchu a oblečení člověka. 

Jak může dlouhodobá expozice člověka na místech se zvýšenou tepelnou zranitelností ovlivnit?

Lidé, kteří jsou zdraví a mimo vymezené věkové kategorie, zvládnou krátkodobé vystavení takovým podmínkám. V případě dlouhodobé expozice buď takové místo dočasně nebo trvale opustí, případně si nainstalují klimatizační zařízení, které má poměrně velké nároky na elektrický příkon a v případě nahromadění velkého množství takových zařízení může začít docházet k přetěžování sítě s rizikem blackoutu. U dětí či starších lidí, kteří jsou obzvláště citlivý na velké teplotní výkyvy a vysoké teploty, se mohou projevit různé zdravotní obtíže, končící hospitalizací v nemocnici nebo i fatálně.  

Můžete konkrétně uvést, kde se v Česku nacházejí místa s nejvyšší tepelnou zranitelností a jak na tom celkově jsme?

V Česku nemáme analyzováno mnoho měst. Spíše jsme se zabývali městy mimo ČR, kdy např. město Vídeň, jak jsem již uvedl, s naší analýzou pracuje velmi zodpovědně. V současné době se zabýváme Prahou a brzy budeme mít první výsledky. Můžu však říct, že česká města mají v aplikaci modro-zeleno-bílé infrastruktury značné rezervy.

Máte pro česká města na závěr nějakou radu, jak by měly hospodařit s vodou a zelení, aby docházelo k minimalizaci takových míst?

Inspirovat se můžeme v zahraničí například švédský Stockholm má tuto problematiku velmi dobře zvládnutou. Nicméně velmi důležitý je také projekt řešený na ČVUT s názvem „Voda ve městě: multidisciplinární přístup k modré a zelené infrastruktuře v urbanizovaném prostředí“, který přinese metodiku, jež obcím ozřejmí a usnadní rozhodovací proces při plánování, zadávání a realizaci přírodě blízkých řešení systému hospodaření s dešťovými vodami (HDV) v zastavěném území obce. A dále jim pomocí katalogu opatření přiblíží příklady možných řešení prvků HDV v urbanizovaném prostředí podle charakteru obce a dané lokality.

--- 

Ing. Jiří Tencar, Ph.D. získal doktorát na ČVUT v Praze v oboru Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví. Na ČVUT také působí jako vědecko-technický pracovník Univerzitního centra energeticky efektivních budov a současně vlastní společnosti ECOTEN, která se zabývá energetickou účinností, energetickými audity a chytrými budovami. Od letošního roku je členem vedení Energeticko-vodárenského inovačního klastru a v minulosti také působil jako poradce v týmu Smart Prague hlavního města Prahy.