Bohatství je v osobní pohodě a udržitelném rozvoji, vzkázal světu Island

Katrin Jakobsdottir je premiérkou Islandu, země s pouze 350 tisíci obyvateli a nepříliš příznivým podnebím, od roku 2017. Jako poslankyně působila v tamním parlamentu od roku 2007 za Hnutí zelené levice. Se svými eko socialistickými názory je tak mezi zástupci zemí NATO v menšině. Přesto se její příspěvek, který představila na půdě londýnského institutu mezinárodních vztahů Chatham House, setkal s mediální odezvou a ukazuje se, že ve svém uvažování není jediná. 

HDP roste a ledovce tají

Svou výzvu k ostatním zemím zahájila premiérka příkladem islandského ledovce Okjokull, jenž letos roztál. Tání ledovců je přitom vědci přičítáno globálnímu oteplování, jehož původcem jsou emise CO2. Podle premiérky je devastace životního prostředí hlavním důvodem, proč k měřitelným ekonomickým ukazatelům země přidali na Islandu také další ukazatele ze sociální a environmentální oblasti. “Ekonomika je stále zaměřena na měřitelné a kvantifikovatelné. Růst je považován nejen za hlavní cíl, ale také je stále vnímán pozitivně, ale my se potřebujeme zamyslet nad tím, jak růstu dosahujeme a co nás to skutečně stojí,“ uvedla islandská premiérka. 

Island je součástí Wellbeing Economy Alliance, která sdružuje země a organizace s cílem identifikace ekonomických indikátorů, které budou měřit sociální, ekonomické a environmentální faktory takovým způsobem, aby země mohly opustit model, kdy je HDP jediným ukazatelem ekonomického úspěchu. Součástí Aliance je také Skotsko a Nový Zéland. V květnu tohoto roku představila například novozélandská vláda první vládní rozpočet v duchu osobní spokojenosti (well-being budget) zaměřený na podporu těch nejzranitelnějších občanů. Rozpočet je zaměřen na řešení duševních chorob, domácího násilí a dětské chudoby.  

Obnovitelná energetika do rozvojových zemí

Premiérka byla v rámci svého proslovu tázána, zda je tento rozpočet osobní spokojenosti vhodný pro rozvojové země. Na dotaz odpověděla, že vše je pouze o prioritizaci a vždy je možné osobní spokojenost občanů upřednostnit. Podle jejích slov potřebují rozvojové země udělat základní krok k osvojení obnovitelné energetiky, aby se vyvarovaly rozvoje industrializace založeném na uhlíkových technologiích. “Globalizace umožnila bohatnout určitým oblastem a některým lidem, od ostatních však pouze bere. Stejný model je potom viditelný v rámci začleňování nových technologií do života lidí,“ upřesnila Jakobsdottir. 

Myšlenka státní ekonomiky, která není založena pouze na zvyšování hrubého domácího produktu, ale zohledňuje další sociální a environmentální faktory, není nová. Držitel Nobelovy ceny ekonom Joseph Stiglitz již delší dobu tvrdí, že měření úspěšnosti jednotlivých států pouze v produkci zboží a služeb, nedokáže zachytit důležité skutečnosti ovlivňující jejich fungování a předejít například další ekonomické krizi. Podle něj by měly být zohledněny třeba také dopady lidské činnosti na změny klimatu, sociální nerovnosti, rozvoj digitálních služeb a další jevy, které v současnosti formují moderní společnost. 

Zdroj: BBC.com, Independent, Guardian