Švédsko splní svůj cíl 2030 pro podíl obnovitelných zdrojů už tento rok

Na konci roku 2018 by mělo ve Švédsku stát téměř 3 700 větrných turbín s celkovou instalovanou kapacitou 7,5 gigawattů a odhadovanou roční produkcí téměř 20 terawatthodin (TWh). Pro srovnání, dva bloky jaderné elektrárny Temelín v průměru ročně vyrobí 14 TWh.

Švédsko a Norsko v roce 2012 spustily společný trh s certifikovanou elektřinou z obnovitelných zdrojů. Obě země si tehdy zároveň stanovily společný cíl nejpozději v roce 2030 vyrábět 28,4 TWh z obnovitelných zdrojů. V obou případech do tohoto trhu není zařazena elektřina z vodních elektráren, které jsou hlavním zdrojem obou zemí.

Švédsko ale postupovalo mnohem rychleji, než očekával původní plán. Cíle pro rok 2030 pravděpodobně dosáhne do konce letošního roku. V roce 2017 se proto švédská vláda rozhodla zvýšit vlastní závazek pro rok 2030 o dalších 18 TWh.

Švédská spotřeba elektřiny je přibližně 150 TWh ročně, přibližně jednu desetinu z toho vyrobí větrné elektrárny. Ještě v roce 2012 to přitom bylo o polovinu méně. Právě nárůst počtu větrných turbín a tomu odpovídající produkce elektřiny z větru je hlavním tahounem švédského růstu čistých zdrojů.

„Když se švédská vláda rozhodla navýšit cíl o dalších 18 TWh, trh v průběhu roku reagoval rekordním přílivem investicí,“ říká Markus Selin ze švédské státní energetické agentury Energimyndigheten. „V současnosti se realizují energetické projekty, které by měly vyprodukovat 15,2 TWh z obnovitelných zdrojů, z toho 11,6 TWh připadá na vítr,“ dodává.


Švédsko již dříve uzavřelo dohodu napříč politickým spektrem, že do roku 2040 bude veškerou elektřinu vyrábět z obnovitelných zdrojů. V roce 2015 přitom obnovitelné zdroje pokryly 57 % švédské spotřeby elektřiny, v roce 2016 to bylo přes 50 %. Většinu z toho připadlo na vodní elektrárny. Zbývající produkci zajistilo převážně deset jaderných reaktorů, přičemž činnost čtyř z nich je postupně utlumována. Postupující změna klimatu a extrémní projevy počasí navíc mohou produkci z jaderných reaktorů do budoucna zkomplikovat. Nedávno byl totiž kvůli vysokým teplotám chladící vody odstaven druhý blok jaderné elektrárny Ringhals.

Minulý rok švédská vláda (sociální demokraté a zelení) schválila ještě ambicióznější cíl pro obnovitelné zdroje, podle nějž by v roce 2045 Švédsko mělo nulovou uhlíkovou stopu. „Myslím, že tento cíl rozhodně splnit můžeme. Že je to možné, vidíme na cílech stanovených v minulosti. Například na cíli pro rok 2020, který jsme splnili již teď. Vlastně postupujeme rychleji, než se předpokládalo. Jakmile určíte cíl a vydáte se za ním, dají se věci rychle do pohybu. Uvidíme. Nepřekvapilo by mne, kdybychom tohoto cíle dosáhli dříve než v roce 2045,“ uvedla pro The Local Isabella Lövinová, švédská ministryně pro klima.

Světové trendy

Pro srovnání přípomeňme celosvětové trendy. Od roku 2010 roste celosvětová instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů o 8–9 procentních bodů ročně. To představuje více než dvojnásobné tempo oproti konvenčním zdrojům. V roce 2017 se po celém světě instalovalo 167 GW obnovitelných zdrojů, převážně větrných a solárních. Tedy výkon, který odpovídá energetické spotřebě Brazílie. Největší růst obnovitelných zdrojů na celém světě zaznamenala v minulých letech Asie – celkových 42 % projektů.