Stud za létání mění svět k lepšímu. První výsledky přišly ze Švédska

Flygskam je pocitem viny za to, že člověk využívá leteckou dopravu k cestování po světě – a to v době, kdy je zásadní dramaticky snižovat emise skleníkových plynů. Tento pojem nemá autora, objevil se jako výraz kolektivní odpovědnosti řady lidí. 

Britská stanice BBC tvrdí, že rostoucí odpor vůči letecké dopravě v mnoha zemích, především těch severoevropských, mění nejen myšlení lidí, ale už také reálný způsob, jak a proč lidé cestují.

Pomalé cestování

Stud je sice negativní výraz, ale jeho cíle jsou pozitivní. Ukazuje se totiž, že lidé, kteří se kolem tohoto spontánního a zcela neformálního hnutí točí, nechtějí v ostatních vyvolávat pocity viny nebo studu, ale snaží se spíše zodpovědně a rozumně měnit svoje cestovatelské zvyklosti.

A rozhodně, jak naznačují někteří čeští velmi špatně neinformovaní kritici, toho hnutí nechce lidem v poznávání světa nebo poznávání cizích krajin. „Nelétat neznamená necestovat,“ říká Anna Hughesová, která vede kampaň Flight Free 2020 ve Velké Británii. „Je přece na světě tolik míst, která se dají navštívit jiným způsobem,“ dodává.

Hnutí navrhuje změnu přístupu k cestování, která by nejen měla být ohleduplnější vůči planetě, ale také by měla člověku přinést více zážitků, zkušeností, poznání a vlastně lepšího života. Jedním ze způsobů, jak nahradit leteckou dopravu jsou vlaky – ty mají oproti letadlům asi desetinovou uhlíkovou stopu. „Já si myslím, že jsou vlaky navíc zábavnější,“ říká Hughesová.

Upozorňuje také, že letadla nejsou vždy ani nejrychlejším ani nejlevnějším způsobem cestování, zejména pak v Evropě. Letadla totiž většinou přistávají ve značné vzdálenosti od center měst, zatímco vlak člověka dopraví přímo do jádra aglomerace. A to samozřejmě šetří jak čas, tak peníze.

Reálně se to projevuje rychlým úpadkem některých kontinentálních linek; podle BBC mezi městy propojenými vysokorychlostní železnicí klesá letecká doprava až o 80 proce

Klimatický dopad

Zásadním pro vznik pocitu flygskam jsou fakta. Jeden let z Londýna do Moskvy tvoří až pětinu celoroční stopy středně bohatého člověka. Pokud by člověk je vlakem, spotřebovalo by to jen padesátinu uhlíkové stopy.

To ale není všechno: dopad letecké dopravy na klima je totiž až dvakrát tak vysoký, než by naznačovala jen samotná uhlíková stopa. Další dopad spočívá ve vodní páře, která je obsažená v kondenzačních stopách a dalších emisích, které vznikají zejména při letu ve vysokých výškách. A pokud by člověk letěl business classem, tak jde dopad dokonce trojnásobný.

Z dějin studu

Poprvé se o tomto fenoménu začala mluvit a psát už roku 2017, kdy švédský zpěvák Staffan Lindberg oznámil, že chce skončit s létáním. Brzy se k němu připojily i další celebrity – například atlet Bjorn Ferry, který cestuje na závody vlakem, nebo operní zpěvačka Malena Emmanová. Zdaleka nejvíc ale tuto myšlenku zpopularizovala její dcera Greta Thunbergová, která dokonce nedávno překonala Atlantik na plachetnici, aby se vyhnula nutnosti letět.

Ve Švédsku budí toto hnutí velkou pozornost, Hashtag #jagstannarpåmarken patří už řadu měsíců k těm nejvíc trendujícím, instagramový účet vyzývající celebrity k opuštění letecké dopravy má už přes 60 tisíc followerů.

Letecký operátor Swedavia AB hlásí meziroční pokles cestujících na celkem deseti letištích v zemi. Počet pasažérů klesl na vnitrozemských letech o tři procenta a 23 procent Švédů snížilo roku 2018 počet cest letadlem kvůli klimatickým změnám, uvádí čísla WWF.