Domy jsou pro klima moc špatné, říká Bill Gates. Co s tím?

Rozsah problému Gates ilustruje na “jeho” Seattlu. Metropole amerického severozápadu během letošního roku dokončí jen v centru města 39 velkých stavebních projektů a během dalších dvou let přibude další stovka. Seattle v tom není jediný - do roku 2060 podle Gatese přibude na Zemi takové množství budov, jako by každý měsíc vznikl jeden nový New York.  

Podle Gatese se na tomto čísle dá najít něco dobrého i špatného - města znamenají lepší životní úroveň, zajímavější nabídky práce i kvalitnější lékařskou péči a vzdělání. Na druhou stranu je stavba takových budov sama o sobě obrovským přispěvatelem ke klimatické krizi. Současně je to jedna z oblastí, kde se dají technologie použít pro zmírnění tohoto problému - podle Gatese poměrně významně.  

Domy přispívají ke zhoršování klimatu dvěma způsoby. První je samotná jejich stavba - dnes se nejvíc staví z betonu a železa, přičemž obě tyto hmoty jsou spojené s obrovským množstvím uvolněného oxidu uhličitého. Ve skutečnosti jsou jen tyto materiály zodpovědné za deset procent světových emisí skleníkových plynů. “V současné době nemáme praktický způsob, jak je vyrábět, aniž bychom uvolňovali oxid uhličitý,” píše Gates. 

Právě proto investoval nemalé prostředky (skrze Breakthrough Energy Venture) do společnosti Boston Metal, která se o řešení snaží - vyvíjí způsob, jak získat uhlíkově neutrální ocel s použitím elektřiny místo uhlí. Další společností, která se pokouší o totéž je CarbonCure - a také ona k tomu využívá Gatesových dolarů. Tato firma má ale jiný prostředek k ekologičtějšímu stavebnictví: hledá cestu, jak do betonu ukládat oxid uhličitý. 

Hrozba klimatizací

Druhým způsobem, jak budovy přispívají ke klimatické změně, je jejich provoz. Může to sice vypadat, že nejvíc se spotřebuje za nejrůznější elektronické spotřebiče a hračky, jichž stále přibývá, ve skutečnosti je ale největším žroutem energie v moderních zemích topení a zejména klimatizace. 

V současné době jich na světě najdeme 1,6 miliard - do roku 2050 by jich mělo být nejméně 5 miliard. Existuje přitom reálná hrozba, že s oteplováním planety jich bude potřeba stále víc a víc a tím budou situaci ještě víc zhoršovat. 

Podle Gatese existuje jediné logické a smysluplné řešení -  a tím je dekarbonizace sítí, tedy přechod z uhelné ekonomiky na ekonomiku obnovitelnou založenou na nefosilních zdrojích. A to ani nemluvě o takzvaných fluorovaných skleníkových plynech, které jsou součástí klimatizací, které také přispívají k oteplování planety. Roku 2016 se zástupci 197 zemí zavázali, že výrobu i spotřebu těchto plynů sníží do roku 2045 o 80 procent. Také tento výzkum a vývoj Gates spolufinancuje.  

Podobným problémem je podle něj i vytápění budov, které se stále ještě nese v duchu “hodíme do kotle víc uhlí”. I v této oblasti jeho společnosti hledají cesty, jak spotřebu snížit. Jednou z cest jsou efektivnější senzory (Gates investoval do společnosti 75F), které ve spojení s umělými inteligenci umožňují vytápět domácnosti opravdu inteligentně a tedy efektivně - podle Gatesova blogu snižují spotřebu energií až o 50 procent. Nadějná jsou i chytrá skla, která mění okna automaticky na tmavější, je-li třeba místnost ochladit.  

Samotný Microsoft se zavázal, že jeho budovy sníží spotřebu uhlíku o 15-30 procent. Velký důraz klade Gates ale také na tradičnější metody - vyzývá totiž, aby se stavělo poctivě - stavby pak nebude potřeba tak často obnovovat...