Klíčový vzkaz ze Senátu: vláda má mít více ambicí v moderní energetice

"Vyzýváme ministra průmyslu a obchodu, aby vládě předložil ambicióznější podobu klimaticko-energetického plánu České republiky a nerezignoval na jeho hlavní smysl, kterým je řešení klimatické krize. Tento plán má být součástí odpovědi Evropské unie na Pařížskou klimatickou dohodu a vychází z požadavků loni schválené evropské energetické legislativy Čistá energie pro všechny Evropany. Česká republika by se v něm tedy neměla vyhnout účinným řešením a nahradit je plněním obecných ukazatelů," stojí ve společném prohlášení 24 senátorů a senátorek.

Pozici podporují David Smoljak, Jitka Seitlová, Tomáš Goláň, Lukáš Wagenknecht, Petr Orel, Přemysl Rabas, Václav Láska, Ladislav Kos, Petr Šilar, Šárka Jelínková, Václav Chaloupek, Václav Hampl, Renata Chmelová, Mikuláš Bek, Anna Hubáčková, Jaromíra Vítková, Marek Hilšer, Jiří Vosecký, Miluše Horská, Alena Dernerová, Patrik Kunčar, Jiří Dienstbier, Alena Šromová, Lumír Kantor.

Stagnace místo růstu

Senátoři dále apalují na to, aby Česká republika spoléhat na zodpovědnější evropské země, které jsou ve svých návrzích ambicióznější. Náročnost cesty k uhlíkové neutralitě nesmí být apriorním důvodem pro odmítání přechodu na čistší výrobu energie, e-mobilitu nebo větší energetickou efektivitu. Dále dodávají, že jsou přesvědčení, "že by mělo být v národním zájmu a strategickým cílem země rozvoj moderních a čistých technologií podporovat. Ambicióznější podoba českého klimaticko-energetického plánu je proto příležitostí, jak nezbytné změny nastartovat."

Ve svém prohlášení se také všímají slabin současného návrhu z dílny Ministrestva průmyslu a obchodu. Upozorňují zejména na nízký cíl pro celkovou spotřebu energie produkované z obnovitelných zdrojů. Dokonce v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů podle jejich analýzy ministerstského návrhu dochází téměř ke stagnaci výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dle plánu má Česká republika navýšit podíl výroby čisté elektřiny z 13,6% na 14,2%.

Takto nízký cíl by podle senátorů a senátorek nejen neumožnil dostatečné snížení emisí skleníkových plynů (obnovitelné zdroje jsou jedinou možností, jak v krátké době nahradit plýtvavé a znečišťující uhelné elektrárny, které jsou hlavním zdrojem emisí), ale ani zdaleka nevyužívá dostupný potenciál přírodních podmínek, kterými Česká republika disponuje.

Šance na dekomkratizaci energetiky

Senátorům a senátorkám pak v v plánu chybí také opatření na podporu komunitní energetiky. Typicky obecní projekty, které plán opět vůbec nezmiňuje. "Považujeme za přirozené, aby byla do rozvoje OZE zapojena veřejnost a z nových možností energetické transformace profitovala. Zejména obce, města nebo i celé regiony by měly posilovat svou energetickou soběstačnost a ekonomicky profitovat z rozvoje obnovitelných zdrojů, jako se to děje v zemích západní Evropy," uvedeli v dnešním prohlášení.

Zvyšte naše ambice

Své kritické zhodnocení práce ministerstva průmyslu promítli také do jasně formulovaných opatření, ve kterých požadují, aby došlo k přepracování klimaticko-energetického plánu a zvýšil se cíl pro celkovou spotřebu energie z OZE ze současných 20,8% na minimálně 24%. Navýšení by se však nemělo dít pomocí dalšího rozvoje biopaliv první generace, ale zajména ve zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dle dostupného potenciálu, tj. alespoň na dvojnásobek dnešní produkce.

Čísla, na které ministerstvo průmyslu neodpovědělo

Senátoři se ve své pozici vůči návrhu ministerstva průmyslu mohou opřít o nezávislou analýzu ekonomického potenciálu rozvoje obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny, kterou vypracovala konzultační společnost Deloitte pro Svaz moderní energetiky. Mezi hlavní zjištění patří, že nutnou modernizaci a ekologizaci české elektroenergetiky lze provést za poměrně rozumné prostředky. Větší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla přinese nejen čistší životní prostředí, ale i významnou podporu české ekonomiky.

Podle Realistického scénáře v této studii lze zvýšit instalovaný výkon solárních elektráren na 9 GW výkonu a to výstavbou projektů na střechách budov nebo využitím průmyslově znečištěných lokalit (bývalé skládky nebo doly). U větru pak lze získat výkon až 1,4 GW větrných turbín v roce 2030. Ekonomické kalkulace pak ukazují, že při vhodně zvoleném mixu jednotlivých technologií nebude mít rozvoj obnovitelných zdrojů vyšší nároky na veřejnou podporu než původní návrh ministerstva průmyslu.