Baterie změnily svět a mohou ho zachránit. Jejich vynálezci dostali Nobelovu cenu

"Lithium-iontové baterie, které se poprvé objevily na trhu v roce 1991, přinesly revoluční změnu do našich každodenních životů. Tyto lehké, nabíjecí, velmi výkonné baterie se využívají všude od mobilních telefonů přes notebooky po elektromobily," uvedla ve zdůvodnění svého výběru laureátů švédská akademie věd. "Mohou také uchovávat značné množství energie z obnovitelných zdrojů, a jsou tak základem pro vytvoření bezdrátové společnosti nepoužívající fosilní paliva," dodala.

Nástroj, který měl lidstvo zachránit před ropnou krizí

Podle akademie začala práce na lithium-iontové baterii během ropné krize v 70. letech minulého století, kdy se hledaly technologie, které by snížily závislost na fosilních palivech. Stanley Whittingham tehdy vyvinul první funkční lithiovou baterii a Johnu Goodenoughovi se v následujícím desetiletí podařilo vyrobit akumulátor dvakrát výkonnější. Akira Jošino z baterie poté odstranil čisté lithium, čímž podstatně zvýšil bezpečnost jejího užívání. V roce 1985 tak byla na světě první komerčně použitelná lithium-iontová baterie, píše se na oficiálních stránkách Nobelových cen.

Tento moderní typ baterie od té doby našel upotřebení v široké škále přístrojů, včetně například kardiostimulátorů. V současné době se lithium-iontové baterie instalují na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v rámci vylepšování jejího energetického systému.

Baterie změnily svět - a mohou zachránit lidstvo

Baterie podle Královské akademie úplně změnily podobu současného světa: před nimi byl statický - baterie ho změnily na mobilní. Umožnily používat mobilní elektroniku, ať už v telefonech, tak i v počítačích a nejrůznějších senzorech. Baterie jsou ale také jednou z největších nadějí lidstva, že překoná klimatickou krizi.

Energie sice člověk v současné době dokáže vyrobit pomocí obnovitelných zdrojů dostatečné množství, ale zatím nedokážeme tuto energii dostatečně dobře ukládat. Jednou z mála možností byly v minulosti přečerpávací elektrárny, v současné době se ale masivně investuje do baterií a také se jeví jako velmi zajímavá výroba vodíku.

Ukládání energie do baterií roste v posledních letech raketovou rychlostí. To zatím největší vyrobil Elon Musk v jižní Austrálii: v létě roku 2017 tam dokončil megabaterii, která je schopná ukládat energii pro nejméně 30 tisíc domácností. Chrání tamní domácnosti před blackouty a ukládá přebytečnou energii z větrných elektráren v jejím okolí.

Baterie v Česku

Baterie začínají pomalu ale jistě přicházet také do České republiky. V polovině září letošního roku byla v Plané nad Lužnicí do sítě připojena zatím největší baterie u nás. Má výkon 4 MW a kapacitu 2,5 MWh. Průměrná česká domácnost by z instalovaných baterií mohla napájet svá elektrická zařízení až 1 rok, elektromobil by na jedno nabití ujel 12 500 kilometrů.

„Instalace baterií v energetickém zdroji C-Energy je typickou ukázkou toho, jak mohou moderní technologie pronikat do tradičních oblastí průmyslu. Napojení baterií na fosilní zdroj výroby energie je poměrně novou myšlenkou, přináší však řadu výhod a věřím, že se toto technické řešení brzy uplatní i v dalších zdrojích v České republice,“ uvedl v rámci slavnostního představení Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu ČR.   

.