Kdo je Greta Thunbergová?Jak se švédská školačka dostala až do OSN
„Vypadá jako velmi šťastné mladé děvče,“ napsal ironicky americký prezident Donald Trump na svůj Twitter o Gretě Thunbergové. Švédské dívce, která ve svých 16 letech přeplula Atlantik a vystoupila v OSN s emotivním projevem určeným světovým politickým špičkám s jasným poselstvím: ochrana životního prostředí nepočká, musíte jednat. Kdo je takhle dívka, která během jednoho roku donutila svět přemýšlet o klimatické změně?
Kristýna Vobecká
29. 9. 2019
Greta se narodila před 16 lety ve Stockholmu rodičům z uměleckého světa. Podle svých vlastních slov poprvé slyšela o klimatické změně, která jí brzy měla změnit život, ve svých 8 letech a velmi se divila, proč se okolo ochrany přírody dělá tak málo. O několik let později tak přesvědčila své rodiče, aby výrazně snížili uhlíkovou stopu rodiny Thunbergových tím, že přestanou létat letadlem a stanou se vegany. Pro Gretinu matku, která je operní pěvkyní, toto rozhodnutí v podstatě znamenalo vzdát se mezinárodní kariéry. Gretu však změna životního stylu její rodiny inspirovala a dodala jí naději, že lidé mohou změnit své chování a cíleně se kvůli ochraně životního prostředí omezit.
Školní stávka za klima
Zlomovým byl však pro Gretu konec léta minulého roku, kdy se Greta ve svých 15 letech rozhodla začít protestovat před švédským parlamentem, kde seděla s transparentem „školní stávka za klima“ každý den místo školy až do místních parlamentních voleb. V protestech pokračovala i po volbách, a to každý pátek. Kolemjdoucím přitom rozdávala letáky s textem: „Musím protestovat, protože dospělí kašlou na moji budoucnost“.
Švédské žákyni deváté třídy se povedlo inspirovat studenty z celého Švédska a ke konci roku 2018 probíhaly páteční stávky po celé zemi a zúčastnilo se jich přes 20 tisíc studentů. Cílem stávek bylo politiky přimět ke snížení uhlíkové stopy podle Pařížské klimatické dohody. „Moje generace selhala, když nedokáže adekvátně reagovat na výzvy, které klimatická změna přináší. Mladí lidé jsou si toho plně vědomi a nedivím se, že jsou na nás naštvaní,“ komentoval studentské stávky sám generální tajemník OSN António Guterres.
Protesty zajistily Gretě velkou mediální pozornost podpořenou aktivitou na sociálních sítích, byla pozvána na řadu debat a vystoupila také v britském parlamentu, kde prohlásila: „Lhali jste nám. Vzbudili jste v nás falešné naděje, že budoucnost je něco, na co se můžeme těšit.“ Ve svých projevech mluví Greta velmi plamenně a emotivně. Poukazuje na to, že klimatická krize se dotkne zejména její generace a dává to za vinu politikům, kteří podle ní v ochraně klimatu dostatečně nejednají. Mladá aktivistka také zdůrazňuje, že následky globálního oteplování jsou reálné a budou nás nutit čelit existenční krizi, jež povede ke konci naší civilizace. Podle ní je situace natolik vážná, že bychom již teď měli všichni začít panikařit a konat, protože podle zprávy IPCC z tohoto roku nám zbývá pouze 12 let k tomu, abychom ještě mohli zvrátit naše chyby, které jsme napáchali na planetě.
Nositelka klimatického poselství
Greta sama sebe, podle svého prohlášení na Facebooku, neoznačuje za klimatoložku, ale pouze za nositelku poselství, která opakuje to, co vědci veřejnosti říkají bezvýsledně už desítky let. Pokud by všichni poslouchali, co vědci říkají, nemusely by podle ní děti zanedbávat školu a chodit protestovat. Svou vědeckou podporu připomněla také během plavby na uhlíkově neutrální jachtě z Anglie do New Yorku na summit OSN, kde v minulém týdnu vystoupila. Na plachtě jachty s nápisem Unite behind the Science (stojíme za vědou) plula po Atlantiku 14 dní a po vylodění vzkázala americkému prezidentovi, že má poslouchat vědu.
Přestože je mladé nositelce klimatického poselství z různých stran vytýkáno její mládí, emotivní projev v souvislosti s její chorobou (Greta má Aspergerův syndrom), nebo prostě údajná nedůležitost vědeckých studií, na které odkazuje, její odvaha je většinově oceňována. Americký magazín Time ji prohlásil za jednu z nejvlivnějších teenagerek roku 2018, v rámci Mezinárodního dne žen byla Greta vyhlášena nejdůležitější ženou Švédska roku 2019 a v srpnu tohoto roku byla oceněna jako velvyslankyně svědomí roku 2019 nevládní organizací Amnesty International. Pro představu tuto cenu získal v roce 2003 Václav Havel a v roce 2006 Nelson Mandela.
Gretě se její odvážná mise, kvůli které zatím odložila nástup na střední školu, očividně daří. Přitáhla pozornost k tématu, které bylo doposud komunikováno pouze okrajově, vědecky nebo naopak až hystericky a dokázala se za jediný rok dostat ke světovým leaderům, ke kterým se většina aktivistů nedostane po celý život. A to je jí přitom pouze 16 let. Zachrání tato mladá švédská dívka naši planetu tím, že donutí politiky i veřejnost jednat? Uvidíme.
Zdroje: Wikipedia, The Guardian, Amnesty.org, CommonDreams