Víc obnovitelných zdrojů energie, než je v národním plánu, rozpočet nezatíží a pomůže ekonomice
Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR na více než 23 % v roce 2030 lze dosáhnout bez dodatečného zatížení veřejných zdrojů. Navíc to pomůže modernizaci energetického sektoru a podpoří českou ekonomiku. Vyplývá to ze studie Deloitte Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030. Základní scénář současného Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) přitom počítá s podílem 20,8 %. Vyšší podíl po Česku požaduje Evropská komise.
TZ
4. 9. 2019
Studie porovnává NKEP s dvěma možnými scénáři navýšení podílu na 23,8 %. Takzvaný realistický scénář modeluje navýšení obnovitelných zdrojů energie zejména v elektroenergetice, druhý scénář, kogenerační, počítá s navýšením obnovitelných zdrojů energie v elektroenergetice a ve výrobě tepla.
Podpora růst nemusí
Analytici Deloitte zjistili, že i při navýšení cíle obnovitelných zdrojů energie z 20,8 % o tři procentní body nemusí docházet k výraznému růstu veřejné podpory. Naopak při očekávaných vysokých cenách elektřiny na velkoobchodních trzích v příštích deseti letech lze v porovnání se současným plánem předpokládat jak u realistického, tak u kogeneračního scénáře neutrální až pozitivní dopad na veřejné rozpočty.
„Nutnou modernizaci a ekologizaci české elektroenergetiky lze provést za poměrně rozumné prostředky. Větší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla přinese nejen čistší životní prostředí, ale i významnou podporu české ekonomiky,“ říká prezident Deloitte Josef Kotrba.
„Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie bude mít pozitivní dopad také na zaměstnanost. NKEP předpokládá vznik 26 tisíc, kogenerační 32 tisíc a realistický scénář až 33 tisíc pracovních míst. HDP by se mohlo zvýšit až o 7 %,“ dodává hlavní ekonom Deloitte a spoluautor studie David Marek.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je přitom v původním návrhu NKEP ministerstva průmyslu modelována konzervativněji. V elektroenergetice je nárůst obnovitelných zdrojů nejmenší, a to ve výši necelých 10 % oproti roku 2016. V sektoru teplárenství a dopravy je přitom růst výrazně vyšší, a to 40 %, respektive 115 %. Realistický scénář je modelován na cílový stav 9 GW výkonu solárních a 1,4 GW větrných elektráren v roce 2030. Kogenerační scénář počítá s 6,85 GW z fotovoltaiky a 1,4 GW z větru. V současnosti má Česko zhruba 2,2 GW ze solárních a 0,32 GW z větrných elektráren.
Technologie zlevňují
„Dynamický rozvoj produkce fotovoltaických modulů a větrných turbín vedl ke zlevnění této technologie a do roku 2030 se očekává další pokles o 30 %. Výsledky německé soutěže o podporu formou aukcí dokonce ukazují, že za určitých podmínek mohou být zejména solární elektrárny v uvažovaném horizontu studie konkurenceschopné. Fotovoltaiku tak bude možné při vyšších cenách elektřiny považovat za tržně konkurenční, a tím i za nejvhodnější zdroj pro případné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů,“ říká manažer v oblasti energetiky Deloitte a spoluautor studie Miroslav Lopour.
Ze studie také vyplývá, že umisťování fotovoltaik nemusí být výzvou ani z hlediska záboru zemědělské půdy. Uvedené hodnoty pro rozvoj fotovoltaiky jsou v obou scénářích zhruba desetinásobně až dvacetinásobně méně náročné na rozlohu zemědělské plochy než plány NKEP pro dopravu a sektor vytápění. Lze navíc vhodně využít brownfieldů a výsypek nebo půdy s nízkou bonitou. Fotovoltaické zdroje lze navíc budovat poměrně rychle, zejména v případě, že by ostatní zdroje nedokázaly cíle naplňovat.
„Studie ukazuje, že solární elektrárny nabízí nejdostupnější řešení pro naplnění závazku ČR zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Studie nabízí cestu pro dekarbonizaci české ekonomiky a potvrzuje, že se bez rozvoje obnovitelných zdrojů v elektroenergetice neobejdeme. Vhodně zvolený mix obnovitelných zdrojů navíc klade stejné nebo dokonce menší nároky na veřejnou podporu než původní návrh ministerstva průmyslu. Rozvoj moderní energetiky v regionech dnes zatížených fosilním průmyslem může navíc přinést nové impulsy pro jejich oživení a novou etapu rozvoje,” komentuje výsledky studie Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Shrnutí celkových přínosů nových investic za období 2020-2030 dle scénářů:
Přínosy na:
Realistický
Kogenerační
NKEP
- objem výroby (mld. Kč)
515,2
478,2
382,0
- přidanou hodnotu (mld. Kč)
198,7
185,0
147,9
- přidanou hodnotu (% HDP)
4,1 %
3,9%
3,1 %
- zaměstnanost (počet pracovních míst)
24 919
23 210
18 841
- veřejné rozpočty (mld. Kč)
84,6
78,7
62,9
Ke zvýšení ekonomické aktivity nepovede jen investice do nových kapacit, ale samozřejmě také jejich provoz. Ve zvolených scénářích se počítá s celkovými kumulovanými provozními výdaji v období 2020–2030 od 51 do 61 mld. Kč.
Shrnutí celkových přínosů provozu nových kapacit za období 2020–2030 podle scénářů:
Přínosy na:
Realistický
Kogenerační
NKEP
- objem výroby (mld. Kč)
329,1
314,2
265,9
- přidanou hodnotu (mld. Kč)
141,1
134,8
102,0
- přidanou hodnotu (% HDP)
2,9 %
2,8 %
2,1 %
- zaměstnanost (počet pracovních míst)
8 573
8 413
7 200
- veřejné rozpočty (mld. Kč)
60,0
57,3
43,4
Pozn.: V případě dopadu na zaměstnanost jde o průměrný počet vytvořených míst v jednotlivých letech.