Do poloviny století bude každá druhá kilowatthodina v síti z větru a slunce

V energetickém odvětví by měla v následujících třech desetiletích nastat rozsáhlá změna poté, co celosvětově roste poptávka po elektřině a investoři za poslední období do nových instalací obnovitelných zdrojů vložili přibližně 530 bilionů korun, uvádí studie Bloomberg New Energy Finance (BNEF).

Svět se přihlásil k postupnému útlumu využívání fosilních paliv podpisem Pařížské klimatické dohody v roce 2015. Již dnes se toto rozhodnutí odráží v investiční politice energetických skupin. 

Zdroje: BNEF, Federal Reserve, MMF. Poznámka: údaje o levelizované ceně elektřiny byly „deflated“ pomocí HDP deflátoru a neobsahují dotace a daně. Obnovitelné zdroje dnes zajišťují více než jednu pětinu světové spotřeby elektřiny. V roce 2050 by jenom solární a větrné elektrárny měly v kombinaci s bateriemi zajišťovat přibližně polovinu světové spotřeby elektřiny, vodní a jaderné elektrárny a další typy obnovitelných zdrojů by měly podle BNEF dodávat dalších 21 %. Největší pokles ze všech zdrojů ve srovnání s dneškem čeká uhlí, z dnešního 37% podílu by mělo v roce 2050 spadnout na 12%, soudí BNEF.

Investice do instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie v minulých deseti letech vzrostly s tím, jak se vítr a slunce staly vůbec nejvýhodnějšími zdroji energie. Do roku 2008 nejvíce investicí přilákaly vodní elektrárny, od dalšího roku ale převzaly pomyslné otěže elektrárny větrné a od roku 2016 už jsou na první příčce z hlediska investic solární panely. V roce 2017 se do solárů investovalo více než do všech dalších nízkouhlíkových technologií dohromady.

Celkové náklady na instalaci fotovoltaických panelů v roce 2018 pro jednotlivé položky a země. Nejméně nákladná je instalace fotovoltaických panelů v Indii, Itálii, Číně, Francii a Německu. Nejdražší jsou v Kanadě, Rusku, Japonsku a JAR. Zdroj: IRENA.

Od roku 2010 podle BNEF spadla cena větrné elektřiny o téměř 50 % a solární o 85 %. Díky tomu jsou vítr a slunce nejlevnějšími zdroji nedotované elektřiny v přibližně dvou třetinách zemí po celém světě. Pro srovnání ceny baterií od roku 2010 klesly o 85 %.

Ceny větrné a sluneční energie se snížily také ve Spojených státech natolik, že by mohly vytěsnit z trhu až 74 % amerických uhelných elektráren, nahradit je obnovitelnými zdroji a zákazníci by na tom ještě vydělali, zjistil nezávislý think tank Energy Innovation. To také vysvětluje, proč navzdory silně prouhelným prohlášením prezidenta Trumpa podíl uhelné energetiky na americkém trhu klesá. Cenová dostupnost obnovitelných zdrojů bude nadále posilovat a pomáhat k vyřazování fosilních zdrojů. 

Klesající podíl uhlí na americkém elektrárenském trhu. Zdroj: EIA, CNN.

Globální investice do obnovitelné energetiky v roce 2018 dosáhly výše 288,9 miliard amerických dolarů, což je zejména kvůli poklesu čínských investic o 11 % méně oproti předchozímu roku. Téměř všechny investice směřovaly do fotovoltaických panelů a větrných turbín. Na rozvíjející se a rostoucí ekonomiky připadá 53 % ze všech investic do obnovitelných zdrojů, přičemž jenom Čína se podílela 32 %. Několik ekonomicky se rozvíjejících zemí investuje stejně či dokonce více do obnovitelných zdrojů než ekonomicky rozvinuté země v přepočtu na podíl HDP, což souvisí s tím, že v těchto zemích zároveň rychleji roste poptávka po energii.

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů v nově instalovaných zdrojích v elektrárenství po celém světě. Zdroj: REN21.

Podle BNEF větrné a sluneční elektrárny a velká bateriová úložiště elektrárenskému sektoru umožní splnit emisní závazky pro rok 2030 požadované mezinárodní Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Autoři zprávy zároveň dodávají, že aby se podařilo dosáhnout celosvětové uhlíkové neutrality, budou jednotlivé státy potřebovat také další technologie, které za přijatelnou cenu umožní ještě dalekosáhlejší snížení emisí oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů.

Nová řešení lze spatřovat například mezi využitím geotermálních zdrojů, palivových článků nebo přílivových elektráren. Tyto technologie se dnes nevyplatí bez podpory a zatím není jistá rychlost jejich komerčního rozšíření. Vzhledem k technologickému pokroku se však do roku 2030 mohou objevit další čisté zdroje energie, které urychlí dekarbonizaci ekonomiky. Řada z nich již dnes běží například v rámci pilotních projektů podpořených evropským grantovým programem pro podporu vědy, výzkumu a inovací Horizon 2020.

Podle BNEF ovšem bude mnoho států schopných snižovat své emise v elektrárenském sektoru v souladu s cíli stanovenými v rámci Pařížské klimatické dohody z roku 2015 , která si klade za cíl udržet oteplení hluboko pod 2 °C a co nejblíže 1,5 °C.  A to dokonce bez nutnosti dotovat solární panely a větrné turbíny.

Pokud ale lidstvo chce dosáhnout úplné uhlíkové neutrality v elektrárenském sektoru, pak bude potřebovat technologie na zachycování, ukládání a průmyslové využívání emisí skleníkových plynů, stejně jako vodíkové technologie a solárně-termální elektrárny. Ty by podle BNEF měly v polovině století vyrábět přibližně 13 tisíc terawatthodin, což se zhruba rovná roční produkci tisícovky Temelínů. Elektřina by mohla sehrát také klíčovou roli ve snižování emisí skleníkových plynů v dalších odvětvích: v dopravě, včetně letecké nebo námořní, teplárenství a zemědělství.

Evropa jako lídr

Již dnes je tahounem energetické transformace směrem k obnovitelným zdrojům Evropa, které by obnovitelné zdroje měly v roce 2050 zajišťovat více než 90 % poptávky po elektřině. Oba nejlidnatější státy světa Čína a Indie staví jak další uhelné elektrárny, tak rozsáhle investují do obnovitelných zdrojů. Slunce a vítr by podle BNEF měly v polovině století zajišťovat přibližně dvě třetiny tamější spotřeby elektřiny. V USA by to mělo být kolem 43 %, vidí budoucnost BNEF. Bude-li ale pokračovat cenový pokles čistých zdrojů, mohou se i tato čísla lišit.

Zdroj: Bloomberg, IMF, IRENA, REN21, CNN