Praha se může stát ekologickým městem. Její potenciál odhalil cirkulární sken

Sken nejdříve identifikoval důležité oblasti Prahy z hlediska ekonomických a environmentálních dopadů. Následně byla provedena analýza materiálových toků ve vybraných sektorech a bylo navrženo více než 20 „cirkulárních strategií“, z nichž byly vybrány tři nejzajímavější pilotní projekty. Ty hlavní město zahrnulo do svých plánů a začne aktivně pracovat na jejich realizaci.

Energie z odpadu pro pražské vozy

První klíčový projekt se zaměřuje na organický odpad Pražanů. Ten z větší části končí ve spalovně, na skládce či dokonce v městských kanalizacích. Rada hlavního města Prahy proto schválila záměr prozkoumat možnost vybudování vlastní bioplynové stanice, která by z odpadu produkovala ekologické palivo bioCNG, na které by mohlo jezdit všech 720 vozů Pražských služeb. V bioplynové stanici by ročně mohlo končit až 100 000 tun organických odpadů. „Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Proto chceme v Praze bioplynovou stanici. Pokud budou popelářské vozy nebo autobusy v Praze jezdit na naše vlastní bioCNG, snížíme zátěž pro životní prostředí a zvýšíme energetickou bezpečnost celého města. Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček (TOP 09).

Nevyhazujte, opravujte

Kromě záměru bioplynové stanice počítá město Praha také s realizací tzv. re-use center, které by měly sloužit občanům jako místa pro opravu či výměnu použitých, ale funkčních příslušenství pro domácnost, jako například nábytek nebo použité spotřebiče apod. „Tento koncept už velmi úspěšně funguje v zahraničí a věříme, že i u našich občanů najde ohlas. Zjistili jsme, že domácnosti vyhodí na sběrné dvory 40 000 tun nábytku ročně, z něhož by však šlo 70 % znovu použít, ale dnes se tak neděje. Re-use centra by mohla pomoct to změnit,“ doplňuje náměstek primátora Petr Hlubuček.

Dlužno dodat, že Prahu již v této oblasti předběhlo Brno. To zavedlo re-use centra již v roce 2016 pod vedením náměstka Martina Andera (Zelení). Brněnský projekt získal prestižní ocenění „Odpadový projekt roku 2016“. Za první rok své existence „zachránil“ tisíce nevyužívaných předmětů, které jejich majitelé dali do oběhu k dalšímu využití a díky tomu vytvořily zisk 130 tisíc korun. Brňané současně dali k dalšímu využití nábytek vážící přes 15,5 tuny. Ten byl již z velké části přerozdělen do rodin v sociální nouzi po celém Brně. Do projektu se za první rok zapojilo přes pět tisíc Brňanů.

Stavební suť se dá recyklovat

Analýza materiálových toků také ukázala, že zdaleka největší spotřebu materiálů a produkci odpadu v porovnání s ostatními oblastmi má stavebnictví. Ročně se spotřebuje až 13 milionů tun materiálu na rozvoj výstavby, přičemž následný stavební odpad tvoří 65 % veškerého městského odpadu. Pouze 5–10 % recyklovaných materiálů je využíváno na nové stavby. Jako prostor pro řešení je zavedení principů cirkulárních ekonomiky a ekologických aspektů již při zadávání veřejných zakázek města.

Opakované využití stavebních materiálů je přitom směr, kterým jdou také zahraniční města. V Kodani vzniká celá čtvrť, která se inspirovala cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Recyklované materiály ze zbouraných domů jsou pak základem cirkulárních řešení v tomto projektu. Nechybí však také zelené střechy, komunitní zahrady nebo lokální obnovitelné zdroje. To jsou směry, kterými by se mohla inspirovat také Praha a další česká města, pokud se chtějí připravit na změny klimatu, které ovlivní život jejich obyvatel v nadcházejících letech.

V rámci celosvětového trendu přechodu měst na cirkulární ekonomiku budou hrát projekty tohoto typu velmi významnou roli. Více než 50 % světové populace nyní žije ve městech. Města jsou zodpovědná za více než 2/3 světové energetické spotřeby a 70 % emisí skleníkových plynů, produkují 1,3 miliardy tun odpadu ročně. Avšak rostoucí urbanizace vyvolává potřebu většího počtu pracovních míst, míst pro bydlení, dopravu, energii, vodu a potraviny, což situaci nijak nepřidává. Tyto skutečnosti dělají města ideálním místem pro inovace a změnu.

„Plán do budoucna je pracovat na podobných skenech i v dalších městech a krajích v Česku a na Slovensku. Dává to smysl – kromě jasné vize a přehledu o materiálových tocích získá město, kraj nebo region to nejdůležitější. Pochopení, co jim cirkulární ekonomika může přinést vč. rozpracování několika ambiciózních pilotních projektů, které mohou zapojit občany, místní soukromou i neziskovou sféru a vytvořit zcela nové podnikatelské příležitosti,“ uzavírá Vojtěch Vosecký z Institutu Cirkulární Ekonomiky.

FOTO: Pixabay