Konvenční elektrárny v problémech: potřebují vodu, která rychle ubývá
Fosilní a jaderné elektrárny potřebují enormní množství vody pro chlazení horké páry pohánějící turbíny při výrobě elektřiny. Stále častější vlny extrémních veder a sucha snižují hladiny toků řek, na kterých jsou tyto zdroje závislé. Kvůli problémům s chlazením tak muselo být loni na čas odstaveno hned několik jaderných elektráren u našich sousedů. S rostoucí teplotou zemského povrchu a rozšiřováním klimatizací poroste v létě spotřeba elektřiny také v Česku. Stát by proto měl v rozvoji podporovat hlavně ty zdroje, které jsou k vodohospodářství šetrné.
TZ
10. 6. 2019
Klasická energetika stojí před závažnou výzvou - při výrobě elektřiny je závislá na stále omezenějších vodních zdrojích. Pro chlazení horké páry pohánějící turbíny totiž potřebuje enormní množství vody, které je v krajině i řekách stále méně. Menší dostupnost a budoucí zvyšování ceny vody pak bude dalším faktorem zdražování energie z uhelných a jaderných zdrojů. Ohrožena je i stabilita dodávek. Již minulé léto muselo Německo, Francie nebo Švédsko odstavit bloky svých jaderných elektráren z důvodu nedostatečného chlazení.
Vlna veder pak v létě roku 2015 v Polsku ze stejného důvodu vyřadila přes 3 gigawatty výkonu uhelných elektráren. Česká republika plánuje výstavbu nových bloků v Dukovanech. Řeka Jihlava ale podle deníku Euro dokáže uchladit maximálně polovinu plánovaného výkonu, její průtok je na polovině dlouhodobého průměru a stále klesá. Teplejší klima v našich podmínkách pak povede k dalšímu rozvoji klimatizací, což přispěje ke zvýšení spotřeby elektřiny v letních měsících. Kromě toho Česko nepočítá s urychleným odstavením uhelných elektráren.
Řešení jsou na stole, ministerstvo je přehlíží
Stále častější vlny veder a s nimi spojené sucho naopak přejí solární energetice, která i přes přibližně 30 MW meziroční pokles instalovaného výkonu na území Česka loni vyrobila o 146 GWh čisté energie více než v roce 2017. Solární panely jsou ideálním řešením v kombinaci s klimatizačními jednotkami, akumulací nebo tepelnými čerpadly - ta jsou schopna v letních měsících i chladit. Sluneční elektrárny vyrábí elektřinu lokálně a nejvyšší intenzita slunečního záření je v právě dobách nejvyšších teplot. Křivka výkonu solárních panelů tak kopíruje sluneční aktivitu a nejvíce energie vyrobí přes poledne, kdy jsou teploty nejvyšší. Malé střešní instalace napájí objekty napřímo, u větších instalací je pak potřebná energie distribuována sítí do místa spotřeby.
“Solární energie dodávala v poledne 22. dubna do českých sítí 21 % elektřiny. V Německu ve stejném období zajišťovaly obnovitelné zdroje 77 % veškeré elektrické energie. To dokazuje, že solární energie má své místo i v podmínkách střední Evropy a dokáže snižovat závislost na fosilních zdrojích i spotřebu vody v energetice. Obáváme se, že se česká vláda naopak nepřipravuje na výzvy, které změny klimatu pro českou energetiku představují ”, dodává Jan Krčmář, předseda Solární asociace.
Proč nepokryjeme bronwfieldy solárními panely?
Rozvoj větších solárních instalací a akumulace však v Česku dlouhodobě stagnuje a další vývoj je nejistý. Podle studie od EGÚ Brno například brownfieldy, tedy plochy a objekty nedostatečně využívané, zanedbané či kontaminované předchozí průmyslovou, zemědělskou či vojenskou aktivitou, představují až 15 GWp příležitost pro rozvoj fotovoltaiky.
Stát s podporou rozvoje čisté energetiky na těchto místech nepočítá a z připravovaného systému aukcí pro obnovitelné zdroje je bezdůvodně vyškrtl. Právě znehodnocené a jinak nevyužitelné lokality otevírají příležitost cenově efektivního a zodpovědného rozvoje solární energie v Česku i plnění klimatických cílů.
Zdroje: Euro, EGÚ, Hlidacipes, Oenergetice.cz, E15