Kávu si lze užít i bez bez jednorázových plastů. Projekt Cirkulární kavárny ukazuje cestu

Dvě tuny lógru na kavárnu 

Projekt spustil Institut Cirkulární ekonomiky (INCIEN) společně s městskou části Praha 7 a Pražskými službami. Do pilotní etapy se zapojily kavárny Bar Cobra, Café Lajka, Cafe Letka, Vnitroblock a Cukrárna Alchymista. Z detailní analýzy vyplynulo, že hlavní složku toků odpadů ve zmíněných podnicích tvoří obalové materiály a organický odpad. 

“Obaly by se daly redukovat, pokud by podniky sehnaly dodavatele, kteří by zboží dodávali ve vratných obalech, což je ale logisticky náročné. Organický odpad často končí v popelnici na směsný odpad. Takové zacházení je nejenom nesprávné z hlediska odpadového hospodářství a environmentálních principů, ale také ukrojuje část rozpočtu podniků kvůli častějšímu svozu odpadu, což má tedy i ekonomický dopad“ vysvětluje Barbora Kebová, z Institutu cirkulární ekonomiky (dále INCIEN). 

Kavárny se logicky neobejdou bez pražené kávy a mléka. Projekt vystopoval, že jedna kavárna produkuje průměrně šest kilo kávové sedliny denně. Při každodenním provozu to tedy ročně znamená přes 2 tuny lógru za rok. Ten pravidelně končí v popelnicích, i když své praktické využití má i tento typ odpadu. Kávové zbytky jsou biomasa, mohou dál posloužit jako hnojivo, pro výrobu biopaliva, bioplastu nebo jako příměs k výrobě podrážek bot či dokonce šperků. 

K dalším odpadům se řadí obaly na mléko. Větší kavárna spotřebuje i 100 litrů mléka týdně. „Za mlékem se táhne velká odpadová stopa. Kavárny většinou objednávají litrové nápojové kartony nebo plastové láhve. V praxi to znamená 2,4 – 3 kg odpadu z nápojových kartonů týdně, 9,6 – 12 kg měsíčně, 115,2 – 144 kg ročně. Tomuto odpadu se dá jednoduše předejít, pokud přejdou na alternativní dodavatelský systém – třeba vratné lahve nebo kanystry,“ doplňuje Barbora Kebová. 

Bez jednorázových plastů lze žít 

Noční můrou řady kaváren jsou jednorázové plasty, resp. nádobí. V tomto případě, bylo v rámci pilotní fáze, dosaženo obrovského pokroku. Kavárny postupně vyřadily věci, které jsou jednoduše zbytečné, jako např. brčka nebo kelímky na espresso. 

„Kavárny své zákazníky zároveň motivují i ekonomicky – jednorázové nádobí zpoplatňují a naopak nabízí slevu při využití vlastní nádoby. Hosté si nosí vlastní hrnky na kávu a krabičky na oběd, nebo využívají systém zálohovaných vratných kelímků na kávu“, uzavírá Barbora Kebová.

Kavárny díky zapojení do projektu získaly praktickou sadu doporučení a metodiku přesně na míru jejich provozu. Přechod na plně cirkulární provoz si však vyžádá delší proces. Podniky naráží na řadu omezení, které brání aplikovat cirkulární principy. Příkladem je např. problém s neprodaným jídlem, které kvůli hygienickým normám často končí v koši, než aby bylo darováno potřebným. 

Další na řadě: restaurace 

Právě na souvislosti odpadového hospodářství a jídla se zaměří další fáze projektu. Získané informace a data z pilotního projektu otevřely dveře k efektivnímu řešení problémů nejen v kavárnách, ale i dalších provozech v celém HORECA (Hotely, restaurace a kavárny) segmentu. Tým Cirkulárních kaváren proto vytvořil příručku, která zahrnuje popis „desatera“ cirkulárních kaváren a má za cíl motivovat majitele provozoven k prvním jednoduchým změnám, které kromě životního prostředí šetří i peníze. 

Praha je turistickým srdcem Evropy, kde hotely, restaurace a kavárny hrají velkou roli v městské ekonomice. Postupný přechod celého segmentu na cirkulární koleje pomůže šetřit životní prostředí, zajišťovat druhotné využití zdrojů a snižovat energetickou náročnost provozu. 

Zdroj: Incien (redakčně upraveno)