V Británii skončila doba fosilní. Ostrovy už uhlí nepotřebují
Doba fosilní ve Velké Británii začala – a také tam, symbolicky, končí. V květnu Británie oznámila, že se obešla týden bez uhlí, něco takového přitom bylo považováno doposud za nemožné.
Tomáš Vondra
23. 5. 2019
Doba fosillní ve Velké Británii začala – a také tam, symbolicky, končí. V květnu Británie oznámila, že se obešla týden bez uhlí, něco takového přitom bylo považováno doposud za nemožné.
Velká Británie nepotřebovala v květnu celý týden uhlí na to, aby vyráběla elektřinu. Stalo se to poprvé od doby, co na trůnu seděla královna Viktorie, tedy v podstatě od počátku průmyslové revoluce. Podle energetiků jde o zásadní moment v přechodu této země na obnovitelné zdroje. A je o to důležitější, že právě Británie s uhlím kdysi jako první začala.
Správce anglické sítě, National Grid Electricity System Operator, oznámil, že 1. května byl odpojen od systému poslední generátor energie využívající uhlí. Přesto uhelné elektrárny hrají v tamní energetické soustavě důležitou roli – pomáhají ji stabilizovat v dobách špičky. Britové jsou totiž schopní díky přesným meteorologickým modelům schopní velmi přesně předvídat, jak bude několik dní dopředu foukat vítr. Nícméně podle britských expertů jsou zapotřebí stále méně, protože větrných elektráren je na ostrovech tolik a vítr je natolik stabilním zdrojem, že se na uhlí v Anglii, Skotsku a Walesu musí spoléhat čím dál méně. K jeho nepopularitě přispěly také vysoké ceny uhlí...
Další z řady úspěchů
Pro Čechy, jejichž politická reprezentace urputně bojuje za co nejdelší zachování uhelných elektráren i dolů, které těží poslední zbytky uhlí na našem území, to může být překvapivé, ale Britové jsou z této změny nadšení. Týden bez uhlí je prvním od roku 1882, kdy byla spuštěná uhelná elektrárna v Holbornu. Tento úspěch navíc přišel pouhé dva roky poté, co Británie oslavila první den bez uhlí od průmyslové revoluce. Deník Guardian poukazuje na to, jak rychlé jsou změny v tomto segmentu a jak přispívají ke zlepšení podmínek na ostrovech, všímá si nejen toho, že Británie tak snižuje emise oxidu uhličitého, ale že se na ostrovech mnohem lépe dýchá.
Emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny v Británii poklesly od roku 2013 na polovinu, potvrdila Committee on Climate Change (CCC), která požaduje, aby se celkové emise na ostrovech do roku 2050 přiblížily nule. Někteří experti oslovení Guardianem se domnívají, že v oboru vyrábění elektřiny bude Británie uhlíkově na nule už roku 2025.
Nejde přitom o úspěch jaderné energetiky, nové reaktory se už na ostrovech nestaví desítky let – poslední jadernou elektrárnou spuštěnou v Británii byl Sizewell B roku 1995; ten by měl také jako poslední jaderná elektrárna na ostrovech skončit roku 2035... Je stále ve hvězdách, jak to dopadne s plánovanou výstavbou dvou reaktorů Hinkley Point C - je plánován už od osmdesátých let dvacátého století. Momentálně se dokončení plánuje na rok 2027, ale reaktory typu EPR jsou značně problematické a jejich výstavba se v jiných zemích protahuje. Například finská jaderka Olkluoto 3 se zpozdila téměř o deset let a stála téměř třikrát více (8,5 miliard eur) než se předpokládalo.
Zdroj. Guardian, foto Wikimedia Commons