Klimatická změna je rychlejší, než se čekalo. Česká vláda nepochopitelně odmítá nejlevnější řešení

Velké sluneční elektrárny mohou navíc díky inovativním konceptům ideálně kombinovat výrobu elektřiny se zemědělskou a farmářskou činností či využívat průmyslově znečištěné a jinak nevyužitelné oblasti. To jsou závěry konference Solární energie a akumulace 2019, která proběhla dne 16. dubna 2019 v Praze. 

Vlny veder a povodní v Česku jsou dvě strany jedné mince a dopady lidské činnosti na změnu klimatu jsou podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zásadní. „Příroda desítky milionů let ukládala uhlík do biomasy a my jej během 200 let spálili,“ uvedl ministr v úvodu konference. V Česku jsme podle něj letos svědky šestého suchého roku v řadě a tento trend lze předpokládat i v budoucích letech. Takzvané socioekonomické sucho tak bude stále více ohrožovat fungování celé naší společnosti. Cestou vpřed je podle něj kompletní útlum uhlí a po vzoru Německa hodlá zřídit uhelnou komisi. „Energetická budoucnost by měla být vyvážená, soběstačná a moderní. Základní trend je jasný. Od fosilních paliv se posouváme dál a jádro v kombinaci s obnovitelnými zdroji jsou budoucností,“ nastínil ministr Brabec budoucnost českého energetického mixu. Tuto vizi podporuje také náměstek ministryně průmyslu René Neděla, podle kterého „stoprocentně obnovitelné a nízkoemisní zdroje v kombinaci s jádrem jako zdrojem základního zatížení jsou jedinou cestou k splnění klimatických cílů do roku 2030 a 2050”. 

Konference se účastnili zástupci sektoru moderní energetiky, teplárenství i jaderné energetiky. „Letos se nám podařilo dostat k jednomu stolu zástupce nové i tradiční energetiky, což vnímám jako velký posun v diskusi o budoucím směřování energetického mixu ČR,“ hodnotí unikátnost akce Veronika Hamáčková, výkonná ředitelka Solární asociace.

Bez Slunce?

Česká vláda v budoucích letech nicméně hodlá podporovat především malou fotovoltaiku na střechách rodinných domů a firem. Bohužel by v takovém případě Česko nevyužilo kompletní potenciál, který nabízí sluneční energie. „Podporujeme malé instalace, protože pomáhají řešit hrubou konečnou spotřebu. Velké instalace fotovoltaických elektráren aukce nepotřebují,“ uvedl v diskusi Neděla. Velké instalace se dnes nicméně stávají cenově nejdostupnější na trhu. „Nyní jsme na úrovni větru a 40–50 eur za megawatthodinu a dle našich předpokladů půjdeme v tendrech ještě níže,“ uvedla v diskusi Aurelie Beauvais, politická ředitelka SolarPower Europe. Obnovitelná energie je navíc podle Beauvais stále populárnější i mezi velkými firmami, které dnes stále častěji dobrovolně přecházejí na odběr zelené elektřiny. Takovou možnost nabízí i přímé dohody o zajištění dodávek energie mezi dodavatelem a odběratelem zelené energie. Ani na nastavení příznivých podmínek pro rozvoj takzvaných „PPA - Power Purchase Agreements“ nicméně Ministerstvo průmyslu a obchodu v připravované novele zákona o podporovaných zdrojích nepamatuje. 

Vůči chybějící podpoře pro větší solární parky, které by mohly růst například na průmyslově znečištěných lokalitách, se ohradil také Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. „Cíle ministerstva průmyslu jsou v rozporu s platnou Státní energetickou koncepcí, která počítá s vyšším využitím dnes levné solární energetiky,“ uvedl v diskuzi Martin Sedlák. 

Podporu pro technologicky neutrální aukce velkých obnovitelných zdrojů na konferenci vyjádřil také Bohuslav Čížek, ředitel sekce Hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.

„Od roku 2013 se rozvoj OZE v ČR prakticky zastavil. V Evropě však roste a příkladem je Francie, která dle své strategie chce vystavět až 17 gigawatt fotovoltaiky do roku 2030. Jde o stát, který stejně jako ČR sází také na jádro, ale přitom má jasnou vizi podpory obnovitelných zdrojů, což v Česku chybí,“ dodal Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Právě technologicky neutrální systém aukcí a podpora přímých kontraktů s dodavateli by podle Sedláka mohly tržně férový rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR opět nastartovat.

Lány i soláry 

Na konferenci se také představily nové směry rozvoje solární energetiky. Jedním z nich byl koncept solární elektrárny německé firmy Next2Sun, která dokáže kombinovat výrobu energie s jiným využitím půdy - například pro zemědělskou či farmářskou činnost. Elektrárnu tvoří řady svisle umístěných fotovoltaických panelů, mezi kterými je prostor 8-12 metrů. Půdu mezi jednotlivými řadami panelů je tak možné bez problému využít pro zemědělskou či farmářskou činnost. Elektrárna z dálky připomíná plot rozdělující pomyslné zahrádky. 

Její podstatou jsou totiž řady kolmých oboustranných solárních panelů, které jsou orientovány východo-západně. Nejvíce elektřiny tak Next2Sun koncept tvoří ráno a v podvečer - tedy v době, kdy začíná růst spotřeba elektřiny například v domácnostech. Kolmá orientace panelů navíc umožňuje maximálně efektivní využití půdy pro produkci elektřiny s méně než 1% záborem celkového pozemku. Pod pomyslnými ploty fotovoltaických článků se totiž nachází zhruba metr široký pruh trávy. Ten lze podle Next2Sun využít například pro růst divokých a lučních květin jako útočiště pro hmyz – přirozeného strážce rovnováhy v přírodě.

FOTO: Pixabay