Na světě je levné, a přitom vysoce účinné řešení, jak získat energii z vln. Vymysleli ho ve Skotsku

O Skotech koluje mnoho historek spojených s jejich až patologickou šetřivostí. V dobách, kdy panoval nadbytek energie, to bylo sice vtipné, ale v budoucnosti, kdy bude energie drahá a méně dostupná než doposud, se celému lidstvu může tato skotská vlastnost víc než hodit.

Zařízení, která jsou schopná přeměňovat energii mořských vln na energii, už existuje víc, než byste čekali. Většinu z nich ale spojuje vysoká cena, nízká efektivita, vysoké náklady na provoz a především příliš rychlé opotřebování pohyblivých součástek. A je to škoda, protože síla mořských vln je zdrojem, který má obrovský potenciál - jen vědět, jak ho uchopit.

A přesně o to se snaží inženýři ve skotském Edinburghu; jejich cílem je vývoj zařízení, které by přineslo energii vln do tisícovek domácností. Zatím to vypadá, že se jim daří. Jejich přístroj stojí méně než srovnatelná zařízení, má méně pohyblivých částí, které jsou náchylné k poškození, a je vyroben z velmi odolných materiálů. Navíc je designován tak, aby se dal zakomponovat do již existujících oceánských energetických zařízení s cílem měnit energii vln na energii elektrickou.

Skotští vědci už provedli řadu testů na zmenšeném prototypu zařízení. Ukázalo se na nich, že jeden takový generátor v plné velikosti by měl být schopen vyrobit asi 500 kW, což znamená dostatek energie pro přibližně stovku domácností. Podle inženýrů by se dala tato zařízení stavět sériově podél pobřeží, nejsou totiž náročná na instalaci ani na údržbu. A právě Skotsko by bylo ideální oblastí k prvnímu použití v praxi, vlny narážejí na jeho pobřeží se značnou silou i předpověditelnou pravidelností.

Autoři projektu věří, že jejich stroj by se mohl objevit v reálném provozu maximálně do deseti let. Kromě skotských vědců se na vývoji této vlnové elektrárny podílí také experti z Itálie. Jejich společné dílo nese název Dielectric Elastomer Generator neboli DEG. Ten využívá pružné gumové membrány a je umístěný ve vertikální trubici, která se díky pohybu vln vodou naplňuje a zase se vyprazdňuje.

Jak se voda v trubici stále pohybuje, tlačí na vzduch uvězněný nad ní - a to nafukuje a vyfukuje generátor umístěný nad trubicí. Nafukováním i vyfukováním membrány vzniká elektřina, a v komerčním provozu by pak měla být vedená dál kabely.

Testovací zařízení úspěšně funguje ve výzkumném bazénku FloWave na edinburské univerzitě. Ten umí věrně simulovat pohyb mořských vln a proudů. Podle autorů projektu zatím vše funguje až nečekaně dobře a elektrárna je účinná a spolehlivá současně.

Zdroj: Tech Xplore