Kontejnery se začnou vozit přes oceán obnovitelně. Největší lodní dopravce skončí s ropou

Když se na českém internetu objeví nějaký text o omezování automobilové dopravy nebo o přechodu na elektromobilitu, téměř okamžitě se v diskuzi objeví desítky příspěvků, které spojuje jedna linka: „K čemu je nějaké omezování automobilové dopravy, když lodě ničí planetu mnohem víc – a navíc s tím na rozdíl od nás automobilistů nic nedělají?!“ Ukazuje se, že dělají.

Obr řekl konec ropě

Největší světová společnost, která vozí náklady lodní cestou, se jmenuje Maersk, celým názvem AP Moller Maersk. Sídlí v Dánsku a právě ona nese hlavní zodpovědnost za to, že po oceánech putuje zboží z jednoho kraje planety na druhý. Tato lodní doprava je vlastně jádrem globálního obchodu a bez ní by se celý současný ekonomický blahobyt většiny lidstva zhroutil jako příslovečný domeček z karet. A právě tato megakorporace se nyní rozhodla, že do roku 2050 sníží svoje uhlíkové emise na nulu.

Maersk o tom informoval na konci listopadu. Ředitel společnosti přiznal, že ví o tom, jak moc její plavidla znečišťují, informoval o krocích, které už společnost udělala, ale především načrtl plán razantních změn, které přijdou.

Klíčovým sdělením je, že do roku 2050 se Maersk stane uhlíkově neutrálním, a to bez triku s nákupem uhlíkových povolenek. Lodní dopravce zkrátka přijde s technologiemi, které zabrání uvolňování uhlíku do atmosféry; přitom přiznává, že zatím ještě neví, jak toho docílit. První bezemisní „uhlíkově pasivní“ nákladní lodě převážející kontejnery by se měly na světových oceánech poprvé objevit kolem roku 2030 a do roku 2050 by měly zcela nahradit současnou generaci plavidel spalujících tuny nekvalitních ropných produktů.

O těchto záměrech informoval svět ředitel společnosti Soren Toft v rozhovoru pro deník Financial Times. Podle něj je nutné uspět v tomto cíli za každou cenu – selhání si lidstvo a planeta nemohou dovolit. „Musíme skončit s používáním fosilních paliv. Je třeba najít jiný druh paliva a jiný způsob, jak pohánět naše lodě. Nejde o cvičení ve snižování nákladů, jedná se o existenciální rozhodnut - naše společnost se musí jednoznačně rozhodnout,“ řekl Toft.

Bez lodí by se svět zastavil

Kontejnerová lodní doprava je podle Financial Times tím, co tvoří páteř světové ekonomiky. Jednotlivé země sice vyrábějí, ale pak toto veškeré zboží musí ještě proudit na správné trhy. A až osmdesát procent všeho toho převezou právě obří lodě společností, jako je právě Maersk. Ve středozemském státu, jako je Česká republika, to nemusíme tak intenzivně vnímat, ale obyvatelé zemí s přístavy vidí (a cítí) dopad těchto gigantických plavidel každodenně.

Roky 2030 a 2050, které si Maersk vytyčil jako cíle, sice mohou vypadat jako velmi vzdálené, ale ve skutečnosti se jedná o extrémně krátký čas, ale přitom ještě racionální. Tyto velké lodě mívají životnost kolem 25-30 let; neustálý provoz, extrémní vliv počasí a oceánu i těžký náklad si na nich vybírají těžkou daň. Rozhodnutí Maersku tedy v podstatě znamená, že okamžitě poté, co doslouží současná generace lodí, musí už na moře vyplout nová generace, která už nebude poháněna špinavými ropnými deriváty, ale něčím mnohem kvalitnějším, obnovitelným. Že to bude znamenat zvýšení nákladů na lodní přepravu, to se Maersk nesnaží zastírat.

Kde je problém?

Ve výše zmíněném rozhovoru ředitel Toft přiznal, že zatím netuší, jakým způsobem špinavá paliva nahradí, tedy jakou technologii by chtěl Maersk v budoucnosti používat. Jde ale o klíčové rozhodnutí, které bude mít značný dopad nejen na tohoto lodního giganta, ale na celý svět; ať už se tato společnost rozhodne pro jakoukoliv technologii, půjdou do investic do ní veliké peníze a logicky dojde k jejímu značnému rozvoji.

V současné době tato plavidla pohání nejšpinavější a současně nejlevnější dostupné palivo; jakýsi asfalt, který zbývá po rafinování ropy. Tato hmota, nazývaná „bunker fuel“, obsahuje vlastně většinu nečistot, které jen ropa může obsahovat. A většina z nich se pak uvolňuje buď do vody, nebo do atmosféry. Aktuální čísla říkají, že kontejnerové lodě mají na svědomí asi tři procenta celosvětových emisí.

Maersk je rozhodnutý tento typ paliv opustit, nicméně čím je vlastně nahradí, zůstává zatím ve hvězdách. Podle Tofta je ve hře široké spektrum dnes existujících technologií, případně jejich kombinace. Konkrétně uvedl, že mezi možnostmi, které společnost zvažuje, jsou vodík, elektrické baterie, biopaliva, ale také solární a větrná energie. I když představa plachet může vypadat jako návrat do středověku, ve skutečnosti se s těmito technologiemi už řadu let úspěšně experimentuje – plachta ve formě jakéhosi draka při správném směru větru může lodi ušetřit až deset procent energie a pohonných hmot.

„Abychom splnili do roku 2050 cíl, který jsme si vytyčili, musíme dosáhnout technologického průlomu,“ přiznává Toft. A dodává, že to rozhodně nebude lehké ani levné. Lodní kontejnerová doprava a její technologie jsou totiž značně složité a specifické: lodě jsou velké a těžké, pohon tedy musí být dostatečně výkonný. Navíc překonávají obrovské vzdálenosti, typická cesta takového plavidla začíná v některém z čínských přístavů a končí v Evropě nebo USA. Proto vlastně nepřipadají v úvahu baterie, které dnes tak dobře fungují například u čínských autobusů nebo amerických automobilů Tesla.

Udržitelná lodní doprava?

Zejména zástupci automobilového průmyslu rádi označují lodní dopravu za hlavního viníka znečištění i negativních dopadů klimatických změn, fakta jsou ale ve skutečnosti trošku jiná. Toft přiznal, že jen lodi Maersku vyprodukují asi 36 milionů tun oxidu uhličitého. Jenže za posledních deset let se díky technologickým vylepšením přičemž právě kontejnerové lodě tvoří asi 98 procent tohoto množství. Podle Tofta se daří společnosti udržovat tyto emise v posledních deseti letech na stejné úrovni, a to přesto, jak bouřlivě společnost i celý sektor lodní dopravy rostou. Pokud by se přepočítaly emise na jeden přepravený kontejner, pak by se dokonce snížily za posledních 10 let o 46 procent.

Svět má větší cenu než peníze

Až doposud se lodní přepravci bránili jakýmkoliv razantnějším změnám s tím, že cokoliv, co by se pokusili změnit, by zdražilo cenu dopravy, což by zpomalilo světovou ekonomiku. Ale od roku 2020 vstoupí v platnost celosvětové regulace, které donutí tyto firmy, aby snížily obsah síry v jejich palivu. Ale podle OSN i Maersku je třeba dělat nyní víc, mnohem víc.

„Dokázali jsme (uhlíkově) neutralizovat dopady našeho růstu v posledních deseti letech, je to dobrý začátek, ale nestačí to. Celý náš průmysl i Maersk konkrétně musí začít pracovat na změně. Je to naše zodpovědnost,“ dodal Toft.

Zdroj: Financial Times