Obnovitelné zdroje jsou dostupnější. Pozitivní tlak vyvíjí politici i velké fondy
Evropská unie připravuje nový impuls pro moderní energetiku. Třetina energie má být z obnovitelných zdrojů. Co si o tom myslí čeští odborníci? O tom se vedly diskuze u kulatého stolu...
Patrik Khudhur
22. 6. 2017
V polovině června se v pražském Café Cihelna konal kulatý stůl, u kterého se sešli odborníci na obnovitelné zdroje. Na setkání pořádaném Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost se potkali například europoslanec Lunděk Niedermayer, Pavel Cyrani z ČEZ nebo Klára Sutlovičová z think thanku Glopolis. Nechyběli také zástupci bankovního sektoru či podnikatelé. Ti všichni řešili nový plán Evropské unie na snížení emisí a další nastartování obnovitelné energetiky.
Ačkoliv téma bylo pojato záměrně ambiciózně a to „Česko jako evropský hráč v energetice” řešil se hlavně soubor opatření, který má zajistit odpovědnou klimatickou politiku ve státech EU s cíli do roku 2030. Ty mají posílit možnosti samovýroby šetrné energie v domácnostech, její ukládání i nástup elektromobilů.
Ambicí EU je snížit emise skleníkových plynů alespoň o 40 % (oproti roku 1990) do roku 2030 dosáhnout nárůstu na výši alespoň 27% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie a zvýšit energetickou účinnost na 30 % již na konci příští dekády. Rámcová shoda mezi účastníky kulatého stolu panovala především na prospěšnosti dalšího využití obnovitelných zdrojů energie.
Podle Luďka Niedermayera, poslance v Evropském parlamentu, má Česká republika potenciál být jedním z významných hybatelů této změny. Podle jeho slov nesou bohaté země větší zodpovědnost aplikovat podobná klimatická opatření, neboť se v minulosti na zhoršování klimatu povětšinou přímo podílely.
Niedermayer je přesvědčen, že se „obnovitelné zdroje zkrátka rozvíjet budou.“ Také podle Aloise Míky, Senior Energy Experta ČSOB Advisory, mají obnovitelné zdroje v EU své jasné místo, což dokládá také skutečnost, že banky do této oblasti nainvestovaly jen v Česku již 50-100 miliard korun. „Energie z obnovitelných zdrojů je zatím pro lidi, kteří tím vyjadřují svůj životní postoj a životní styl. Tyto technologie však brzy zlevní natolik, aby byly zajímavé i pro typického Čecha,“ myslí si Míka.
Velké změny v uvažování se nebudou týkat jenom koncových uživatelů, ale i velkým firem a fondů. A tyto změny se již podle Míky dějí, přičemž zmínil několik příkladů, kdy se velké fondy vzdávají svých investic v podnicích, které přispívají svým dílem na změnách klimatu. Jsou si vědomi závažnosti situace a toho, jaký mají vliv. Důraz na změnu tak přichází i shora, od velkých finančních domů.
Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost, s tímto souhlasí, zároveň však varuje: „Evropa by měla ve vývoji obnovitelných zdrojů opět zabrat. Vždyť k současným lídrům v šetrné energetice patří země jako Čína, USA nebo Bolívie, ale evropské státy svou přední pozici v posledních letech ztratily. Právě s tímto by však mohl pomoci zimní balíček EU, díky němuž by se rozvoj mohl znovu nastartovat.“
V rámci kulatého stolu se dostal ke slovu také Pavel Cyrani, člen představenstva ČEZ, podle kterého je v souvislosti s aplikací zimního balíčku třeba mírně taktizovat, počkat si, k čemu se přihlásí ostatní státy a hájit si vlastní zájmy. „Věci totiž musí dávat především ekonomicky smysl,“ uzavírá Cyrani. Tento názor však rozvířil polemiku v následující volné debatě.
V rámci této části programu se k mikrofonu dostal i zástupce společnosti Jan Krčmář z česko-autralské společnosti Photon Energy. Ten aktuální situaci vytkl jistou nestálost, která má dopad nejen na podnikání v solární energetice. Firmy v obnovitelném sektoru by potřebovaly větší stabilitu a jistotu.
Obnovitelné zdroje zlevňují a během let se staly důležitým segmentem energetiky. Tlak na vývoj v tomto oboru šetrné energetiky tlačí jako velké fondy, bankovní domy, politici, tak i sami koncoví uživatelé, kterých bude s klesající cenou stále přibývat. Situace tak může vypadat poměrně optimisticky. Přesto, že se částí debaty nesla také poznámka, zda si Evropa nenastavila v návrhu příliš nízké cíle. Stále dostupnější technologie větrných nebo solárních elektráren a očekávaný pokles ceny baterií mohou totiž zcela překreslit mapu energetiky ještě dříve, než se předpokládalo.