Máme látku, která dokonale rozloží plast, oznámili vědci. Objevili ji omylem
Vědci vytvořili mutantní enzym, který umí rozložit plastové lahve. Na přelomový objev přišli naprostou náhodou. Pokud se podaří tento průlom přeměnit ve funkční technologii, pomohl by vyřešit celosvětovou krizi plastového znečištění tím, že poprvé v dějinách umožní úplnou recyklaci lahví.
Tomáš Vondra
19. 10. 2018
Nový výzkum vyšel z objevu první bakterie, která se přirozeně naučila, jak konzumovat plasty – našla se roku 2016 na skládce odpadu v Japonsku. Vědci nyní odhalili podrobnou strukturu klíčového enzymu, který dokáže pro bakterii měnit plast na energii.
Z japonské skládky do britské laboratoře
Mezinárodní vědecký tým pak vylepšil enzym tak, aby zjistil, jak vznikl. Potom se ale ukázalo, že tato úprava změnila ještě něco: učinila molekulu ještě lepší v rozkládání plastů, konkrétně při rozbití PET (polyethylentereftalátového) plastu, používaného pro láhve na nealkoholické nápoje.
„Když jsme zjistili, že jsme vlastnosti enzymu ještě vylepšili, dost nás to zaskočilo,” komentoval výsledek profesor John McGeehan z University of Portsmouth ve Velké Británii, který vedl výzkum. „Je to skvělé a máme z toho hroznou radost.”
Zmutovanému enzymu trvá několik dní, než začne plast rozkládat. Je to ale stále mnohem rychlejší, než by to trvalo „přirozeně“, tedy například staletí až tisíciletí, kdy by se plast rozkládal v oceánech. Vědci jsou navíc optimističtí; věří, že je možné tento proces ještě více urychlit, pak by se dal použít i průmyslově.
„Doufáme, že bude možné použít tento enzym k tomu, abychom plast rozložili na jeho prvočinitele, takže ho budeme moci doslova recyklovat zpět na plast," řekl McGeehan. "To znamená, že nebudeme muset hledat další ropu a zásadně by to také mělo snížit množství plastu v životním prostředí."
Jen 14 % plastových lahví se nyní recykluje
Každou minutu se po celém světě prodá asi milion lahví. Problém je, že pouhých čtrnáct procent z nich je recyklovaných. Proto spousta plastu skončí v oceánech, kde přispívá k ekologické krizi. „Plast je neuvěřitelně odolný vůči degradaci. Obrázky, které ukazují plasty znečištěnou přírodu, jsou hrozné,“ uvedl McGeehan. „Je to úžasný materiál, který se stal až moc úžasným.“
Navíc se v současné době dokonce i ty lahve, které jsou recyklovány, mohou změnit pouze na neprůsvitná vlákna, z nichž se dá vyrábět oblečení nebo koberce. Nový enzym ale umí recyklovat PET tak dokonale, že by se mohla vzniklá hmota používat na výrobu nových čirých lahví. Podle McGeehana je skvělé, že by se díky této technologie mohlo těžit méně ropy – a tím by se stala výroba plastů daleko udržitelnější.
Dopady mohou být obrovské
Zatím se povedlo uměle zvýšit účinnost enzymu o dvacet procent. Může to vypadat jen jako drobné zlepšení, ale pro autory výzkumu je to vlastně dobrá zpráva: „Zlepšení o pouhých dvacet procent nám říká, že enzym ještě není plně optimalizován. Proto teď začínáme zkoušet i další technologie, které se dosud uplatňovaly při vývoji jiných enzymů, a budeme se těšit, co se stane,” řekl McGeehan.
Tento výzkum by navíc mohl pomoci ve vývoji dalších enzymů; už dnes se totiž průmyslové enzymy běžně používají například v prášcích na praní nebo při výrobě biopaliv. Pokud by se je povedlo ještě víc zlepšit, mohlo by to vést k účinnější výrobě biopaliv nebo dalších spotřebních látek, jako jsou výše uvedené prací prášky.
Zdroj: The Guardian