Elektrárna v Černobylu znovu otevírá, tentokrát solární

V roce 1986 otřásly světem největší havárie jaderné elektrárny všech dob. Na místě zemřelo třicet jedna osob – převážně hasičů a pracovníků elektrárny. Tisíce dalších v průběhu hašení požáru a dalších sanačních prací utrpěly choroby v důsledku ozáření – nemoc z ozáření, rakovinu a podobně. Jaderný spad zasáhl řadu okolních zemí, nejvíce Bělorusko, severní Ameriku a baltské státy. Vyšší koncentrace jaderných izotopů naměřily přístroje také na Šumavě.

Dnes musí chránit okolí před radiací betonový sarkofág. Okolí elektrárny a města Pripjať se proměnilo ve zpustlou zakázanou zónu. A začalo se tam dařit divoké přírodě. Patrně i to je jedním z důvodů, proč se z místa stala oblíbená turistická atrakce – samozřejmě za doprovodu průvodce, na krátký čas a po celou dobu pod kontrolou dozimetrem. V listopadu 2016 byla nad starým sarkofágem vztyčena nová konstrukce vysoká 105 metrů, dlouhá 150 metrů a široká 260 metrů.

Místo, které je synonymem zmaru atomových elektráren, však dostává novou šanci. Jaderné bloky a uran nahradí čistá elektřina ze solárních panelů. Přímo v zakázané zóně vyrostla fotovoltaická elektrárna složená z 3 800 solárních panelů o celkovém instalovaném výkonu 1 megawatty. Při maximálním využití slunečního záření vyrobí elektrárna takové množství, jako spotřebuje dva tisíce domácností. Investorem je ukrajinská firma Rodina a německá firma Enerparc AG, celkové investiční náklady jsou přibližně jeden milion eur, přičemž provoz bude podpořen vládní dotací ve formě příplatku ke každé vyrobené jednotce energie.

Otevření solární elektrárny v Černobylu je součástí investiční vlny do obnovitelných zdrojů, kterou Ukrajina zažívá. Od letošního ledna do září se instalovaná kapacita čistých zdrojů zvýšila o 500 MW, tedy dvojnásobně oproti předchozímu roku. Investoři chtějí využít právě dotačního schématu předtím, než ho, jak se očekává, zruší v červenci následujícího roku.

Zdroje: Reuters, National Geographic, The Guardian