Tip na víkendový program: zachraňte jídlo pomocí paběrkování
V dobách, kdy ještě neexistovaly supermarkety s celoročně plnými regály ovoce a zeleniny, si lidé vážili každé plodiny, která se přes rok urodila. Po sklizni také vyráželi na pole a do sadů, aby sbírali plodiny, které zde zbyly. Této činnosti tradičně provozované na podzim se říkalo paběrkování.
Kristýna Vobecká, autor fotografie: Zachraň jídlo
21. 9. 2018
Dnes máme regály supermarketů plné, ale ne každý si může dovolit zeleninu nebo ovoce celoročně kupovat. Šanci nabízí projekt Zachraň jídlo, kde dobrovolníci sbírají zapomenuté plodiny na polích a sadech a přebytky dávají potravinové bance.
Britská potravinová inspirace
Inspirací pro znovuobnovení českého paběrkování je činnost britské neziskovky Feedback, jež se dlouhodobě snaží upozorňovat na problematiku plýtvání jídlem a uvádí, že až třetina jídla je celosvětově promrhána. To je 1,3 miliardy tun jídla ročně, což by bylo dost pro nasycení 3 miliard lidí nebo populace o velikosti 10krát počet obyvatel Spojených států amerických. Plýtvání jídlem mimoto generuje 3,3 miliard tun skleníkových plynů ročně, takže pokud by plýtvání jídlem bylo státem, zařadilo by se v produkci emisí hned za Čínu a USA. Feedback proto v rámci jedné ze svých kampaní začal obrážet zahrady a sady v blízkosti Londýna, kde každoročně uhnije velké množství jablek, hrušek nebo švestek. Jednoduše proto, že zde není ze strany majitelů zahrad zájem, chuť a čas úrodu posbírat. Posbírané ovoce potom organizace věnuje místním komunitním projektům a školám, které je distribuují dál.
Paběrkování na českých polích
Uskupení nadšenců z Česka pod názvem Zachraň jídlo vzniklo v roce 2013 s cílem omezit plýtvání jídlem. V roce 2015 potom svou činnost rozšířilo právě o kampaň Paběrkování a trhání ovoce v sadech po vzoru britského Feedbacku se dobrovolníci vrhli také na česká pole. Každoročně na nich zbyde spousta sklizňových přebytků, které by jinak byly zaorány, nebo skončily na kompostu. „Za jednu sezónu jsme sesbírali 8 tun jídla pro potravinovou banku. To odpovídá 24 tisícům porcí jídla,“ uvádí Zachraň jídlo ve svém propagačním videu. Potravinová banka potom rozděluje jídlo dětským domovům, azylovým centrům a charitám.
Důvodem, proč nevzhlednou zeleninu a ovoce farmáři nezpracují, je často právě jejich vizuální nedostatečnost – jsou příliš malé, velké, křivé nebo jinak znehodnocené pro běžný prodej do obchodních řetězců. Naštěstí se už mezi supermarkety objevují první vlaštovky, pro které je vyhazování ošklivé zeleniny minulostí. Například Penny Market začal v roce 2016 prodávat ve svých obchodech nevzhlednou zeleninu, na začátku roku 2017 se s kampaní Perfectly Imperfect (dokonale nedokonalé) přidalo také Tesco a „ošklivky“ prodává i on-line supermarket Rohlík. Německý řetězec Lidl letos zase rozjel kampaň Too Good To Waste (příliš dobré na vyhození), kdy jedna pětikilová bedna plodin vyjde na 1,5 libry, to je zhruba 43 korun. Bohužel tato kampaň zatím běží pouze ve Velké Británii a podle Aktuálně.cz se ji český Lidl zatím spustit nechystá.
Zachraňovat ošklivky z polí můžete i vy
Zachraň jídlo pracuje se stovkami dobrovolníků a v minulém roce se jim díky 12 výjezdům podařilo zachránit 4,2 tun potravin. Většinou se jedná o kedlubny, zelí, brambory, květáky a mrkve. Paběrkování pokračuje i letos a do sběru plodin pro potřebné se Zachraň jídlo se můžete zapojit i vy. A pokud si troufáte, Zachraň jídlo vydalo celý manuál, který vám poradí, jak začít s paběrkováním samostatně.
Základem úspěšného paběrkování je domluva se zemědělci, kterým pole a plodiny na nich patří. Nejdříve tedy musíte kontaktovat zemědělce ve vašem okolí, od kterých zjistíte, jaké mají přebytky a zda vás nechají si je za sklizeň odvézt. Z počátku budete zřejmě bojovat s nedůvěrou, ale pokud ukážete trochu dobré vůle, žádný zemědělec snad nepohrdne tím, když mu někdo usnadní práci s případným zaoráváním nebo kompostováním. Potom je třeba se zamyslet nad tím, kam nasbírané jídlo dodáte. Část si samozřejmě můžete nechat a obdarovat blízké a rodinu. To, co sami nespotřebujete, darujete dál do potravinové banky nebo jiným organizacím, které jídlo ocení. Vše domlouvejte dopředu. A nakonec musíte sehnat auto a dobrovolníky, kteří obětují část svého dne a na pole se vydají s vámi.
Závěrečná firemní výzva
Paběrkovat však nemusí jen dobrovolníci z řad jednotlivců. Zapojit se mohou také firmy, pro které lze uspořádat na poli například teambuilding, a své zaměstnance tak alespoň na část dne dostanou od počítačů na čerstvý vzduch. Navíc pro dobrou věc. Zachraň jídlo pořádá výjezdy na pole nedaleko Prahy v délce cca 5 hodin a tvrdí, že až 87 % účastníků jejich „záchranářských“ workshopů změnilo přístup k plýtvání potravinami jak v práci, tak doma.
Zdroje: Zachranjidlo.cz, Feedbackglobal.org