Klimatizace jsou pekelně neekologické. Co takhle solární?

Zatímco v minulosti strašila energetiky spotřeba energie v zimě, kdy bylo třeba masivně topit, situace se dnes pomalu mění. Zimy jsou stále teplejší a domy stále lépe izolované, takže je třeba topit čím dál méně, v létě se ale objevuje opačný problém. Zejména městské tepelné ostrovy jsou během vln veder, které budou se změnou klimatu jen přibývat, prakticky neobyvatelné, pokud člověk nepoužívá výkonnou klimatizaci. A ta spotřebuje spoustu energie.

Letos se v České republice staly klimatizace v podstatě nedostatkovým zbožím. Prodej mobilních klimatizací a ventilátorů je letos v meziročním srovnání o 30 % vyšší, jak ukazují údaje srovnávače cen Heureka.cz. „Krátkodobě se na vrchol prodejů dostávají malé přenosné klimatizace za pár stovek korun. Po zkušenostech s předchozích let však dlouhodobě u Čechů vítězí větší klimatizace s vyšším výkonem řádově za jednotky tisíc korun,” uvedla manažerka firmy Alexandra Čermáková.

Jak funguje klimatizace?

Hlavní částí klimatizace je tepelný výměník, kde se ochlazuje vzduch pro dosažení požadované teploty a odkud je odváděna ochlazováním kondenzující vlhkost. Další částí je systém, který odvádí odebrané teplo vně klimatizovaného prostoru, a to za pomoci například chladicí kapaliny. Ta cirkuluje v potrubí a ochlazuje se ve venkovní chladící jednotce.

A proč je to problém?

V současné době má klimatizaci přibližně osm procent lidí z 2,8 miliard obyvatel nejteplejších oblastí planety. Už to znamená obrovskou zátěž pro elektrické sítě měst a především pro životní prostředí. V těch nejteplejších oblastech představují klimatizace v odběrových špičkách až sedmdesát procent celkové spotřeby elektřiny. Do roku 2050 vzroste spotřeba elektřiny na chlazení budov oproti dnešku trojnásobně, odhaduje Mezinárodní agentura pro energii. Za 32 let by se jen na chlazení mělo spotřebovat celosvětově 6 200 terawatthodin elektřiny, což odpovídá téměř dvouleté spotřebě elektřiny v celé Evropské unii.

Klimatizace navíc teplo nedokáže „zničit“, jak si někdo může myslet, ale jen ho vyzáří do okolí. To znamená, že klimatizace ohřívají své blízké okolí a přispívají tak ke vzniku tepelných ostrovů ve městech, což problém horka ve městech dále zhoršuje. Ekolog a vedoucí projektu Adaptace sídel na změnu klimatu Michael Pondělíček například odhaduje, že pokud by si všichni pustili klimatizaci, zvedla by se teplota v už tak vařících městech o další dva až tři stupně.

Co s tím?

Závažnost problému si uvědomují i experti. Například výše zmíněná Mezinárodní agentura pro energii doporučuje, aby státy zavedly přísnější normy pro účinnost prodávaných klimatizací – experti věří, že do poloviny století by se dala zvýšit účinnost nových klimatizací na více než dvojnásobek oproti dnešnímu stavu.

Čím dál více se také pracuje s myšlenkou propojit klimatizace s obnovitelnými zdroji energie, zejména s malými domácími solárními elektrárnami. Tato řešení, která propojují klimatizační jednotky s několika solárními panely, už nabízí i firmy v České republice, jedná se například o společnost Rekupera.

Výhodou takové klimatizace je fakt, že vnitřní i venkovní jednotka jsou přizpůsobeny provozu na stejnosměrný proud. Prakticky celý den mohou tedy využívat elektrickou energii vyrobenou ze solárních panelů. A díky obrovskému pokroku v úložných kapacitách nyní navíc existuje možnost skladovat elektřinu v bateriích. Vlnu nejhoršího vedra přes den tedy pokrývá přímá spotřeba z panelů, večer a v noci jede klimatizace na energii z baterií.

Už roku 2010 představila první solární, respektive hybridní klimatizaci společnost LG. Výrobce uvádí, že tato hybridní klimatizace pomáhá snížit emise oxidu uhličitého o 212 kilogramů za 10 let provozu, což je množství, jaké za stejnou dobu zvládne z atmosféry odbourat 780 vzrostlých borovic.

Od té doby se podobných zařízení objevilo víc, je tedy na každém z nás, jestli se pro ně rozhodne.