Holger Laudeley: Sluneční energie žádné subvence nepotřebuje

Přeměnu energetiky od fosilní k obnovitelné jste si vzal jako svůj osobní úkol. Co vás k tomu vedlo a v čem spočívá Vaše strategie?

Jako student jsem se zajímal o lety do vesmíru a každé prázdniny chodil pracovat do firmy, která vyvíjela patřičné technologie. Tam mi jeden vědec vysvětlil, jak lze ze solárních článků vyrábět elektřinu. Řekl jsem si, že když to může fungovat ve vesmíru, musí to fungovat i na Zemi. V roce 1988 jsem vyrobil první solární panel, který bylo možné připojit do sítě. Potřebný střídač jsem vyvinul sám. Znal jsem také teorie o tom, že elektřinou ze slunce lze při zamezení plýtvání pokrýt veškerou energetickou spotřebu lidstva. Tak jsem založil firmu, která se specializovala na úspory energie v budovách a zároveň vyvíjela koncept pasivního domu, kde by náklady na energie byly nulové.

Začátkem 90. let jsme byli hotovi. Šel jsem svůj projekt představit bance, ale úředník mě měl za blázna a prohlásil, že něco takového nikdy nebude fungovat. Úvěr nám dali jen na hrubou stavbu, zbytek jsme hradili sami. Přesto jsme postavili dům s vysoce kvalitní tepelnou izolací, střešní i fasádní fotovoltaikou, tepelným čerpadlem a zařízením na využití dešťové vody. Na ročním vyúčtování za elektřinu máme pravidelně nulu. Poznal jsem, že je tato revoluční změna možná, a rozhodl jsem se, že ji budu zprostředkovávat ostatním.

Ten objekt je dnes sídlem vaší firmy...

Na různých fórech s oblibou říkám, že jsem energeticky plusový člověk, který víc elektřiny vyrábí, než ji spotřebuje. A takovým se může stát úplně každý, protože potřebné technologie jsou k dispozici. Vše v naší firmě je na solární elektřinu, vše od osvětlení přes stroje ve výrobě až po pohon elektromobilů. Tím, že jsme v areálu fotovoltaiku doplnili nejlepším bateriovým systémem, se naše nezávislost na veřejné síti stala téměř absolutní. Přesněji řečeno, potřebujeme ji k tomu, abychom do ní dodávali přebytky. Výhodou je také to, že v areálu firmy zároveň s rodinou bydlím, takže můžeme výrobu a spotřebu elektřiny ještě víc optimalizovat.

Vaše firma jako první uvedla na trh tzv. Plug and Save moduly, které dokáží solární energii dodávat přímo do domovní sítě a ještě k tomu využívat akumulaci. Tvrdíte, že se vyplatí každé domácnosti. V čem spočívá jejich kouzlo?

To hlavní bylo, že elektřinu ze slunce mohli do té doby vyrábět jen majitelé rodinných domů, kteří si dali panely na střechu. Jenže takových lidí není mnoho, většina bydlí v nájemních bytech. Tím, že Plug and Save moduly je možné pověsit na balkón nebo na fasádu pod okno, se stala solární technologie dostupná prakticky každému. Montáž modulu navíc zvládne každý, aniž by k tomu potřeboval nějakého specialistu. Pak už jen zastrčíte kabel od modulu do zásuvky – a protože elektřina hledá co nejbližší místo spotřeby, přiteče do zásuvky vedle, do které můžete zapojit spotřebič.

Modul má kromě střídače zabudovaný i akumulátor, takže dostáváte proud částečně i tehdy, když nesvítí slunce. Je to tak jednoduché, že se tomu spousta lidí zdráhala uvěřit. Proto jsme ty panely ze začátku předváděli lidem na ulicích, aby se přesvědčili, že to opravdu funguje. Průměrné domácnosti může jeden modul snížit účet za elektřinu až o 25 % a v kombinaci s inteligentním managementem elektřiny až o 50 %. Moduly je navíc možné spojovat a úsporu tak zvýšit.

V roce 2012 jste ve filmu Leben mit der Energiewende říkal, že kdyby si každá domácnost jeden takový panel koupila, ušetřila by se polovina spotřeby elektřiny německých domácností a žádná výstavba dodatečných přenosových tras by nebyla potřeba. Platí to stále? A pokud ano, proč tedy ještě všichni tyto panely nemají?

Co jsem tehdy řekl, platí samozřejmě i nadále. Je to jednoduchý propočet: v Německu máme nějakých 20 milionů domácností, které ročně spotřebují 150 miliard kWh elektřiny. Kdyby si každá domácnost koupila jeden Plug and Save modul, v každé domácnosti by ročně ušetřili 40 miliard kWh, tedy téměř třetinu. Totéž je možné dosáhnout v průmyslu a v dalších sektorech. Tím by se zatížení energetické sítě snížilo natolik, že jakékoli rozšiřování přenosové sítě by bylo zbytečné. Sluneční energie je nejefektivnější energetický zdroj, protože ji můžete přímo přeměnit na elektřinu a spotřebovávat tam, kde ji vyrobíte, na rozdíl např. od energie z větru.

Masovou výstavbu větrníků na moři, odkud je proud třeba posílat stovky kilometrů daleko, považuji za slepou uličku. Všude v Německu svítí tolik slunce, že by dokázalo pokrýt potřebu elektřiny několikanásobně, samozřejmě za předpokladu důsledné sanace budov a zamezení ztrát. A proč ještě většina domů není vybavena solární technikou? Jednak proto, že lidé jsou konzervativní a nechtějí čekat 10 let, než se jim investice do modulu vrátí. Druhý důvod vidím v tom, že stát přes všechny proklamace klade těmto technologiím do cesty stále mnoho překážek.

Co by měl stát udělat pro přeměnu energetiky především?

Jedinou cestu vidím v decentralizaci, kdy si lidé a firmy budou vyrábět elektřinu primárně sami a veřejná síť bude sloužit jen jako velká „baterie“ pro vyrovnávání výkyvů ve výrobě a spotřebě. To se bohužel daří jen částečně, protože stát zvýhodnil prodej vyrobené elektřiny do sítě před její přímou spotřebou. Německou energetickou síť přitom ovládají čtyři velké firmy, které provozují uhelné a jaderné elektrárny a tvrdě lobbují za své zájmy. V první řadě by se tedy měl zrušit příplatek za to, že někdo dodává proud ze solárního panelu do veřejné sítě (tzv. EEG Umlage).

Další nutností je odstranění všech byrokratických překážek, které brání uplatnění nových technologií pro obnovitelné zdroje. Zmíněné Plug and Save moduly jsou toho typickým příkladem: když jsme s nimi začínali, nebylo nic, co by bránilo jejich rozšíření. Pohybovali jsme se v takové šedé zóně, kdy posílat do zásuvky vlastní proud nebylo výslovně dovoleno, ale ani zakázáno. Pak si ale energetické firmy začaly vymýšlet, že to narušuje stabilitu sítě, že je to nebezpečné, protože to může vyvolat zkraty, a že kdyby se to více rozšířilo, mohla by se celá síť zhroutit.

Jednal jsem s odpovědnými úřady od roku 2012, ale ony pořád omílaly ty samé nesmysly. V jednu dobu to dokonce vypadalo, že vyhrají a že balkonové elektrárny budou zakázány. To jsem vážně uvažoval, že firmu zavřu, protože bychom ztratili jeden z hlavních segmentů odbytu. Naštěstí koncem loňského roku nastal zlom a obdrželi jsme potřebnou certifikaci. Podobných příkladů, kdy nové technologie narážení na zastaralé nebo úmyslně komplikované předpisy, je celá řada.