České solární elektrárny na střechách brzdí legislativní nejistota. Možnosti jsou však velké

„Spalování uhlí patří minulosti. Vědci i politici se shodují, že je třeba hledat řešení, která mohou zajistit redukci emisí do roku 2050. Největší roli v tom mohou sehrát právě obnovitelné zdroje a zlepšování energetické účinnosti budov. V řešení snižování znečištění ovzduší připadá na moderní energetiku více než 60% podíl,“ říká Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost. Problém je, že podle mnohých českých politiků je svatým grálem energetiky energie jaderná. A to i přesto, že zkušenosti ze zahraničí varují před rostoucími cenami a konstrukčními problémy nových typů reaktorů.

„Národní akční plán pro obnovitelné zdroje (NAP OZE) počítá s růstem obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie, v roce 2020 má jejich podíl tvořit více než 15 %. Jde o první signál, který vedle podpory v rámci Nové zelené úsporám může opět nastartovat zájem o střešní solární elektrárny,“ dodává Sedlák.

Lidé chtějí ušetřit, bojí se i blackoutu

Podíváme-li se na hlavní hybatele popularity solární energie u konečných uživatelů, zjistíme, že samotný ekologický přínos hraje až vedlejší roli. Důvody jsou spíše ekonomické. Lidé zkrátka chtějí ušetřit. Krom toho touží po vysoké míře soběstačnosti. V případě blackoutu nebo zvýšení cen energií nechtějí slepě důvěřovat národní distribuční síti. To jsou podle jednatele společnosti S-Power Jaroslava Šuvarského hlavní pohnutky zákazníků firmy k pořízení fotovoltaických systémů vyjmenovány.

Sedm důvodů, proč mají lidé zájem o fotovoltaické systémy@str@:

• dostupnost – pokles ceny solárních panelů
• možnost získat podporu v rámci programu Nová zelená úsporám
• možnost dosáhnout úspory spotřeby energie
• snaha o nezávislost
• obrana proti růstu cen energie v budoucnu
• pojistka proti snížení životní úrovně ve stáří
• ochrana proti výpadkům proudu, takzvaným blackoutům 

Zdroj: S-Power

Solární energetika se díky pokroku a cenové dostupnosti zbavuje nálepky drahého zdroje. Stále však vadí i nesystematický přístup ze strany zákonodárců. „Časté změny v legislativě brzdí zájem o pořízení si vlastního zdroje energie. Typickou ukázkou je také loňský návrh nové tarifní struktury z dílny Energetického regulačního úřadu. Pokud by tato změna plateb za elektřinu prošla, došlo by k znehodnocení investic do střešních solárních elektráren. Navíc zcela neodůvodněným způsobem, vždyť vliv fotovoltaik na síť je minimální kvůli požadavku na nulové přetoky v Nové zelené úsporám,“ myslí si Jaroslav Šuvarský ze společnosti S-Power.

Evropa podpoří samovýrobu elektřiny

Šuravský ilustruje přínosy střešních solárních elektráren přímo na instalacích, které realizovala jeho společnost. Svým klientům dodaly malé fotovoltaiky o celkovém výkonu 3,5 megawatty, které klientům zajistí úsporu v souhrnné výši 14 milionů korun za rok. Typickým příkladem je solární systém o výkonu 4 kilowatty, kdy rodina spotřebuje 70 až 90 procent sluneční elektřiny přímo v domě. Roční úspora pro domácnost může být až 14 tisíc korun.

Pevnějšímu ukotvení rozvoje solární energetiky by pomohla dlouhodobá koncepce. Ta podle advokáta a experta na legislativu obnovitelných zdrojů Pavla Douchy přijde díky evropskému impulsu v rámci cílů pro šetrnou energetiku do roku 2030. „Návrh směrnice pro obnovitelné zdroje obsahuje řadu pozitivních impulsů v podobě podpory samovýroby elektřiny nebo její akumulace. Evropská unie chce podpořit také komunitní projekty, které podpoří spoluvlastnictví obnovitelných zdrojů,“ komentuje očekávané přínosy připravované evropské legislativy Pavel Doucha.

Zdroj: vlasntí